VAROVÁNÍ PŘEDEM: Bude to hodně dlouhé a fotografie pouze dokumentační bez jakýchkoli větších ambicí. Fotografie k článku mají za cíl ukázat, jak je nesnadné získat rozumnou fotografii trogona. O to více budu jednou rád, až se mi to povede.  Cílem toho článku je především seznámení s jednou úžasnou ptačí čeledí.

Kdybych si měl vybrat nějakou ptačí skupinu, která mě nejvíc oslovuje, pak bych bez mrknutí oka řekl brodiví, srostloprstí a svišťouni. O svišťounech, přesněji řečeno o kolibřících, budu psát až po návratu z lednové cesty do Panamy, kde se jim budu věnovat „na plný úvazek“.

Trogon černohlavý - Belize

Čím mě tedy tyto druhy tak oslovují? U brodivých především jejich elegance, u posledních dvou jmenovaných je to jejich barevnost. Možná to zní kýčovitě, protože na Zemi se vyskytuje tolik zajímavých ptačích druhů, které mají naprosto úžasné životní projevy. Jenže stačí, abych při procházkách přírodou setkal s ledňáčkem nebo vlhou, a znovu si musím přiznat, že mě tyto ptačí druhy fascinují ze všech nejvíc.  A co teprve v tropech. Tam se naplno projeví jejich krása.  Setkání s mandelíky, vlhami, zoborožci, ledňáčky a momoty patří k tomu nejúžasnějšímu, co jsem na cestách viděl. Ať už to byl křik dvojzoborožců žlutozobých, který se mísil se s melodickým zpěvem gibbonů v thajském parku Kaeng Krachan nebo mé první setkání s plachým mandelíkem v dalším thajském parku Khao Sam Roi Yot či s momotem černolícím na mé první cestě Kostarikou, vždy se jednalo nezapomenutelné chvíle, na které velmi rád vzpomínám. A právě v Kostarice jsem poprvé viděl tichého trogona.

Trogoni jsou někdy řazeni mezi srostloprsté, poslední nomenklatura však říká, že patří do samostatného ptačího řádu – Trogoni (Trogoniformes) a čeledi Trogonovití (Trogonidae). Vyskytují se pouze v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, Asie a Afriky. Přestože se v Africe vyskytují jen 3 druhy z 39 známých, pravděpodobně je to prapůvodní oblast jejich výskytu. Trogoni jsou totiž geneticky nejblíže Myšákům (Coliiformes), kteří se vyskytují pouze v Africe. Po odtržení Ameriky od Afriky se začaly druhy na obou kontinentech vyvíjet samostatně. Nyní se dají rozdělit na druhy Asijské (12), Africké (3) a Neotropické (24). Všechny druhy se vyskytují především v pralesních oblastech, zejména Asijské druhy. Nejtolerantnější jsou africké druhy, které se přizpůsobily i málo zarostlým savanám. I když je to díky rozdílnosti obsazených biotopů a rozmanitosti potravy poměrně přizpůsobivá čeleď, úbytek přirozených biotopů je rychlejší než jejich schopnost adaptace.

Biotop trogonů v Belize

Trogoni se živí hmyzem, drobnými obratlovci i plody stromů. Zatímco afričtí trogoni upřednostňují téměř výhradně hmyz a u asijských také dominuje, neotropické druhy mají potravu rozdělenou zhruba napůl. Kvesalové pak tvoří skupinu, která dává v jídelníčku přednost plodům. Pravdou je, že trogoni jsou zajímaví zejména svým zbarvením. Jejich životní projevy jsou poměrně nenápadné, zvukové projevy ještě mnohem nenápadnější. I když právě jejich jednoduché volání je tou nejjednodušší cestou, jak jejich přítomnost zjistit.

Níže vkládám tři krátká videa. Jsou natáčena fotoaparátem Sony DSC 828 a původně jsem je neměl v úmyslu nijak publikovat. Na druhou stranu, když jsem se jimi probíral, napadlo mě, že je to dobrá ukázka toho, jak takové obyčejné setkání s trogony probíhá. Kvalita videí je otřesná, ale to víte, je to pět let zpátky, technikou, která nic moc navíc neumožňovala.

MÁ SETKÁNÍ S TROGONY

Jak vidno, trogoni nejsou žádní „slavíci“ a je mi jasné, že jejich krásu, o které jsem v úvodu článku psal, taky asi  z videí neoceníte. Následující fotky dokumentují má setkání s trogony na různých cestách. Vždy se jednalo o setkání náhodná. Při poslední cestě do Belize (únor 2010) jsem si jich už mnohem více všímal a rád bych v tom na svých cestách dále pokračoval.

SETKÁNÍ PRVNÍ: Kostarika

Poprvé jsem trogona spatřil v Kostarice. Šli jsme se podívat na místo, které se jmenuje Oro Verde. Nic úchvatného tam nebylo. Ani nevím, jestli jsme došli až k cíli. Sedli jsme si znaveni náročným výstupem do stínu a přemýšleli, zda se vrátit nebo se bez pití pokusíme jít o kus dál. A v tom něco přilétlo na protější strom. Chvíli jsem pátral a objevil jsem trogona. Měl jsem z toho opravdový svátek, protože jsem nic takového neplánoval. Udělal jsem fotku (tehdy ještě na film) a doufal, že po návratu z cesty na fotkách bude. (Byla to zvláštní doba, dneska si focení zvířat na film neumím představit a je to jen 8 let zpátky).

SETKÁNÍ DRUHÉ: Belize

Trogon černohlavý - Belize, Crooked Tree	Trogon černohlavý - Belize Foto: Radek Demjan >>

Nejčastěji jsem se s trogony setkal v Belize. Ne že by jich tam bylo tolik, ačkoli musím říct, že jsme je potkávali celkem často, ale je to země, kam se vracím již počtvrté. Sedím si takhle v zahradě ubytovny Trek Stop. Zahleděl jsem se do koruny stromů a tam seděl. Krásný, ale tak vzdálený, že jej nešlo vyfotit. Najednou slétl, v letu utrhl jeden plod a zase se vrátil na původní vyhlídku. Dokonale splynul s okolím. Vzal jsem foťák a zkusil to natočit (no, viděli jste, jak to dopadlo). Další den ráno jsem šel obejít pozemky okolo ubytovny a na stromě za chatkami našel dokonce dva trogony. Prozradilo je jejich volání. V té době jsem už měl hlasy poměrně nastudovány (2005). Ne že bych znal všechny hlasy, co slyším, ale už je dokážu přiřadit aspoň k rodu. Bylo to úžasný. Na focení jsem neměl techniku a výsledek jste taky viděli (viz výše). Dokonalé nadšení přišlo ve vesnici Crooked Tree, kde se stalo něco nevídaného. Jdeme s manželkou kolem pastviny a najednou slyším „čččurrrr“ a asi 2 metry od nás si na sloupek od plotu sednul Trogon černohlavý. Byla to patová situace. Koukali jsme s trogonem na sebe. Já se bál sáhnout pro foťák, abych ho nevyplašil, a on na mě jen tak koukal a jako by říkal „tak to zkus“. Pomaloučku jsem foťák vyndal, trogona jednou vyfotil a byl fuč. Bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem viděl trogona jinak, než několik metrů nad hlavou. Dokonce jsem ho fotil trochu z nadhledu. Při letošní cestě jsme trogony opět potkali a to hned na třech místech. Trek Stop opět nezklamal a trogon se znovu ukázal. Radkovi Demjanovi se povedlo jej zachytit, tak jsem ho požádal o zapůjčení fotky pro účely tohoto článku. Moje fotka (viz úvodní foto) pochází ze zahrady ubytovny na jihu Belize. V tu dobu jsem prožíval vysokou horečku a nachlazení, ležel jsem v posteli a najednou jsem ho zaslechl. Nedalo se jinak. Vyplazil jsem se z postele, vzal foťák (v tu chvíli nebývale těžký) a šel za hlasem. Našel jsem trogona černohlavého, jak sedí na větvi, ze které létá na nedalekou palmu. Stejně jako před 5 lety v Trek Stopu, i tady odlétl, v letu utrhnul plod a zase se vrátil na původní místo. Pokusil jsem se najít úhel, kde by byl trogon i plody palmy. Ještě jeden lov a byl fuč.

SETKÁNÍ TŘETÍ: Thajsko

Biotop trogonů - NP Khao Yai	Trogon rudohlavý - Thajsko	Trogon oranžovoprsý - Thajsko

Jak jsem psal v úvodu, trogoni žijí i v Asii. A mohu to potvrdit. Při výpravě do Thajska (2007) jsem se s místními trogony setkal hned dvakrát. Poprvé to trvalo asi 5 vteřin, podruhé asi 3. Asijské druhy mají poněkud jiné zbarvení, převládá hnědá, červená a žlutá. Obě fotky pocházejí z NP Khao Yai.

SETKÁNÍ ČTVRTÉ: Panama

Biotop kvesla chocholatého v mlžných lesích Panamy. Červené "skvrny" na větvích jsou způsobeny červenými broméliemi

Nejkrásnější zástupce trogonů se jmenuje Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno). Kvesalů žije v Latinské Americe 5 druhů a ten nejúžasnější obývá mlžné lesy Střední Ameriky. Tvoří dva poddruhy, z nichž guatemalská forma disponuje neuvěřitelně dlouhými ocasními pery. Forma z Kostariky a Panamy má ocasní pera asi poloviční. Přesto se mi při jeho spatření na pár vteřin zatajil dech. Konečně se to povedlo. Aspoň ho vidět! Bydleli jsme v rangerské stanici v Las Nubes (NP La Amistad). Kolem domečku neustále zněl hlas jednoho z neúchvatnějších pěvců – Lesňák černolící [poslechnout]. A v jednu chvíli se ozval hlas, který patřil Kvesalovi chocholatému [poslechnout]. Pohlédl jsem na nebe a tam se vší krásou třepotal letící kvesal. Při zásnubních tancích se za letu ozývá zvláštním „chechtavým“ hlasem a třepotá ocasními pery [poslechnout].Je to neskutečná krása. Nafotit se mi to bohužel nepovedlo. Druhé setkání bylo v parku Volcán Barú. Opět to bylo jen pár minut, ale za to asi se 4 kvesaly na úseku 300m. Fotografie, které se mi „podařilo“ zachytit jsou velmi špatné, ale byly základem pro přípravu mé cesty do Panamy v lednu 2011.

Kvesal chocholatý - Panama	Kvesal chocholatý - Panama

Tím končí mé povídání o trogonech, které považuji za jedny z nejatraktivnějších opeřenců v tropech. Doufám, že se mi na dalších cestách podaří nafotit snímky, které splňují mé představy a podaří se mi zachytit jejich krásu mnohem kvalitněji.

Petr Bambousek

• JComments