Něco o podivném pojídači šneků
Setkání s kurlanem chřástalovitým (Aramus guarauna) jsem zažil na cestách mnohokrát. Tento specialista na šneky rodu Pomacea sp. dodává svým hlasem typický zvuk neotropických mokřadů. Mé poslední setkání bylo opravdu netradiční. Je to pták, který je v mnohém výjimečný. Přestože vypadá jako ibis, není s nimi mnoho příbuzný. Dokonce ani k čápům nemá moc blízko. Nejblíže má asi k jeřábům a chřástalům. Tak či tak, dnes patří kurlan k jedinému druhu svého rodu a obývá jen mokřady neotropické oblasti. Na cestách jsem se s ním pravidelně setkával v Belize u laguny Crooked Tree a nově také na Floridě. U kurlana je trochu problém s focením, protože intenzivně prochází vodou, často ve vysoké vodní trávě, a není moc vidět. Díky své specializaci na vodní plže, nejčastěji rodu Pomacea, je jen jedna šance, kdy ho vidět v plné kráse. Kurlan si totiž plže vynáší z vody na břeh. Tam je tvrdým zobákem vypáčí z ulity a zase se vrací do vody. Vyhlédnul jsem si jedno takové místo, kam si kurlan nosil šneky a povedlo se mi udělat pár fotek. Jenže s kurlanem to máme takový složitý. Buď ho vidím na nevhodném místě nebo je tak plachý, že se dá okamžitě na úlet nebo, jak to bylo naposledy, jsem ho potkal za nepříznivého počasí (nebe bylo zatažené a často pršelo).



Páření před fotografem
Jak jsem popsal, potkat a nafotit kurlana se mi zatím pořádně nepovedlo. Na Floridě jsem si u jednoho mokřadu vyhlédl kurlana, jak nedaleko břehu loví. Byl zase tradičně v trávě a koukala mu z ní jen hlava. Lehnul jsem si na břeh a plazil se jeho směrem. Moc jsem tomu nevěřil. Kurlan mě zahlédl a na břeh se mu nechtělo. Pak se stalo něco, v co jsem vůbec nedoufal. Přilétl ještě jeden kurlan. Oba odešli přede mě ke břehu, spářili se a zase odešli do vysoké trávy. Byl jsem v šoku. Na kartu se ukládalo 12 fotek, který jsem za těch pár sekund stihnul udělat. Někdy se prostě štěstí unaví a sedne i na ... mě. :-)