Podmínky pro focení na Floridě
Na rozdíl od našich končin má focení na Floridě jednu obrovskou výhodu. Východ a západ slunce tam neovlivňuje pahorkatina. Bahňáci se velmi často drží na pobřeží moře, a tak se dá fotit opravdu od prvních do posledních paprsků slunce. Pro mě to byl úplně nový rozměr. Mám "vychytané", že na mém oblíbeném rybníku je v tuto dobu ideální doba na focení mezi 18:30 - 19:30. K tomu je třeba přičíst dobu, kterou musíte na lokalitu dorazit, abyste se mohli zamaskovat a ptáci se vrátili na své oblíbené místo. Proto je ideální zalehnout tak kolem čtvrté. Na Floridě tohle odpadá, protože tam, jak známo, ptáci nejsou tak plaší. Podmínky jsou v tomto směru naprosto ideální.

Počasí a světelné podmínky
Letošní rok byl pro cestování a focení v oblasti Střední Ameriky dost nevyzpytatelný. Arktická vlna zasáhla i Floridu. Místo očekávaných vysokých teplot, příjemného focení na prohřátém písku, jsme čelili ranním teplotám kolem 2°C a přes den foukal silný a studený vítr. Díky tomu jsem po několika dnech ležení na studeném a vlhkém pobřežním písku chytil housera. Paradoxně to nebylo pro focení ptactva zrovna příznivé. Nemohl jsme se ohýbat a chodil jsem jako Quasimodo. Počasí bylo zkrátka proti nám, nicméně zase přinášelo podmínky, které fotografie trochu ozvláštní. Když jsem měl to štěstí, že bylo opravdu pěkně, větřík se ani nehnul a nebe se červenalo při západu slunce, fotil jsem jako utržený ze řetězu. Na toto téma mám připraveno samostatné povídání. Čekání na první nebo poslední paprsky světla (které u nás prostě neznám) přineslo fotografiím až neuvěřitelné barvy. Většinu dní jsme takové štěstí neměli, a tak jsem přemýšlel, jak využít pro focení i nepřízeň počasí.

Existuje vůbec špatné počasí?


Při troše fantazie vlastně ne. Na Floridě jsem fotil kromě sněhu snad ve všech myslitelných podmínkách včetně průtrže mračen. Úspěšnost záběrů při nízké oblačnosti samozřejmě rychle klesá. Díky delším časům a vysokému ISO jsou výsledky méně líbivé než v ideálním světle. Tak jsem si řekl, že toho využiju. Jeli jsme kolem pobřeží, před chvílí přestalo pršet a nebe zůstalo zatažené (prostě takové počasí, které nám už asi měsíc tají, že přichází léto). Nastavil jsem clonu 18, ISO 200 a čas se najednou dostal na 1/5s. Moře polehoučku šplouchalo a já doufal, že se na chvíli ani jeden ze tří vyhlídnutých jespáků nepohne. Člověk by nevěřil, jak je to náročné přání. Jindy staticky stojící jespáci měli snad blechy. Nemám jedinou fotku, kde by všichni vydrželi v klidu. Tohle je jediná, která se blížila mé představě, ale není to úplně ono. Tak jen pro představu, s čím se dá strávit hodina času s bahňáky bez očekávaného úspěchu. :-)



Koupel v šampaňském
Když jsem při procházce po pobřeží potkal lovícího vodouše břehoušovitého, pobavilo mě, co vyvádí. Neustále vbíhal do moře, jakmile se přihnala nějaká vlna, tak zase rychle cupital pryč. Znovu opakuji, že na Floridě jsou podmínky pro pozorování zvířat opravdu trochu jiné, takže když jsem si sednul do písku, abych ho chvíli pozoroval, vodouš mě úplně ignoroval. Po chvíli jeho pobíhání přestalo a vodouš se rozhodl trochu užít bublinek. Stál a ani se nehnul, kolem něj bublalo moře a vypadalo to, že si chvíli užívá radost zbohatlíků :-) Po půl minutě se zase rozběhl a systémem hurá tam a hurá zpět ode mně odcupital pryč. Škoda, že to bylo ve chvíli, kdy dost svítilo sluníčko, protože to byla ideální chvíle na zachycení podobného momentu jako na fotce jespáků výše. Pro tento účel je ideální ND filtr, který nevlastním. :-)

Zrcadlení
Velmi oblíbená technika zachycení bahňáků a vodního ptactva vůbec. Je pro to potřeba několik aspektů - zejména dobré světlo a bezvětří. To je důvod, proč jsem vstával kolem páté, abych byl ještě před svítáním na lokalitě. Ráno je obecně největší šance, že se hladina ani nehne. Hodinku po východu slunce začal obvykle vítr foukat a přestal zase tak 1-2 hodiny před západem. Dalším krokem je zabořit hlavu do písku a snažit se snímat co nejníže od země, tím se "zrcadlo" ještě zvýrazní. Navíc pomůže opeřence "odrazit" od pozadí. V tomto případě je to řada paneláků.

Ropná skvrna v USA
Popsal jsem několik motivů, které jsem se při cestě na Floridu snažil zachytit. Neustálé shýbání a vstávání, ležení na studeném písku a moje celková slabší kondice, to všechno způsobilo, že se mě houser držel zuby nehty. Myslel jsem, že je to to nejhorší, co mě může na cestě za focením potkat. To jsem ovšem netušil, že po pár měsících ta největší rána teprve přijde. Havárie ropného vrtu v Mexickém zálivu je opravdu neskutečnou ekologickou katastrofou, jejíž následky mě děsí jako nejětší noční můra.



Zatím ropná skvrna zasáhla "jen" oblast Luisiany, ale podle posledních zpráv se ropa chytla proudu, který ji může zanést i na pobřeží Floridy. Jsou tak ohroženy jedny z nejúžasnějších míst pro mokřadní ptactvo v Americe. Záběry, které se na nás valí z televize a internetu jsou opravdu děsivé. Lidstvo tak zase výrazně přispělo k devastaci už tak zdevastované planety. Možnost nerušeně pozorovat krotké opeřence se tak možná stane minulostí. Ach jo! Jsem moc zvědav, jak se situace vyvine. Bude ještě šance ležet s bolavými zády na břehu moře a fotit bahňáky při úžasném západu slunce?



___________________________________________________________________________________
KAM DÁL?
Jak jsem fotil bahňáky v ČR (tucteto zásad focení u nás) >>