Petr Bambousek | Wildlife Photography | Tenerife s Olympusem
10270
post-template-default,single,single-post,postid-10270,single-format-standard,ajax_updown_fade,page_not_loaded,

Tenerife s Olympusem E-M1 Mark II

Tenerife s Olympusem

27 Led 2017, Posted by Petr Bambousek in Články, Fotografická technika, Zápisky z cest

Nedávno jsem strávil relaxační týden s rodinkou na Kanárském ostrově Tenerife. Ten je velmi oblíbenou turistickou destinací, takže ho zná asi kde kdo. Bylo to také poprvé, kdy jsem vyjel s novým foťákem někam dál než do ZOO, tak jsem byl zvědavý, jak bude naše první reálné focení probíhat. Nejednalo se o klasickou fotovýpravu, kde držím foťák prakticky stále v ruce, přeci jen se jednalo o rodinnou dovolenou. Přesto jsem si uzmul dva celé dny na objíždění zajímavých lokalit a foťák jsem měl často v ruce i při společných návštěvách ZOO a dalších míst. Vzorků k posouzení mám tedy dostatek, v řádech stovek fotek. Doprovodné fotografie k článku si rozklikněte pro lepší rozlišení, delší strana většiny fotek je 1600px. Na konci článku naleznete soubor ke stažení, kde máte k dispozici některé fotografie ve velkém a plném rozlišení pouze pro vaši osobní potřebu.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 12-40mm/2.8 Pro, ISO 64, clona 8.0, čas 10s, HiRes

O důvodech přechodu z FF jsem psal v jiném článku, stejně tak na různých diskuzích i na Facebooku jsem popsal desítky řádků o tom, že vím, co mi to přináší i co mi to odnáší, a už se k tomu nebudeme, nedej bože, vracet. Mé povídání je především určeno těm, kteří se chtějí dozvědět něco z praxe, a buď tento systém využívají, nebo o něm uvažují. Mé první dojmy si můžete přečíst v článku, který jsem sepsal před Vánocemi. Aktuálně má něco přes 8.000 zhlédnutí, tak věřím, že je to téma zajímavé.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, ISO 200, clona 8.0, čas 25s, HiRes

Postřehy jsem si sepsal cestou domů v letadle na blicí pytlík u sedadla A20, protože jiný papír jsem po ruce neměl. Zkusím z toho udělat několik kategorií, neb v originále je to hodně nahodilá směsice dojmů. Na Tenerife jsem se věnoval především focení krajiny a několika málo ptákům, kteří mi zkřížili cestu. Některé fotografie pocházejí z návštěvy místních ZOO parků. Moje aktuální výbava se ustálila na sestavě: Olympus OMD E-M1 Mark II, M.Zuiko 7-14mm/2.8 Pro, M.Zuiko 12-40mm/2.8 Pro, M.Zuiko 60mm/2.8, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, M.Zuiko 300mm/4 IS Pro, Konvertor 1.4x a krytka těla obsahující rybí oko 9mm. Od firmy Olympus jsem měl na cestu zapůjčený ještě objektiv M.Zuiko 25mm/1.2. Vše nosím ve velmi kompaktním fotobatohu Think Tank Airport Essentials.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, ISO 64, clona 8.0, čas 1s, HiRes

Ovládání

Oproti původnímu nastavení jsem provedl pár drobných změn a zatím to vypadá, že takhle by to mělo fungovat k mé plné spokojenosti. Všechna tlačítka mají přiřazenou nějakou funkci, jejich rozmístění je vidět na aktualizovaném nákresu níže. Potvrdilo se mi, že stran ergonomie je přístroj naprosto skvěle vyřešen, drží se pohodlně a pracuje se mi s ním výborně. Jednu výtku bych měl k velmi citlivému tlačítku spouště, které mi někdy připadá hodně natěšené na focení, což si vždy uvědomím při focení v HiRes režimu, několikrát jsem musel nechtěně zapnuté snímání přerušit.

Ostatní nastavení

Formát snímků mám v Menu předvolený na 3:2, protože jsem na něj zvyklý, při focení do RAW se zachovává celý snímek 4:3, takže v post procesu se dá k ořezu vrátit a případně využít přesah, který větší formát nabízí. Jinak standardně fotím na prioritu clony, která určuje hloubku ostrosti. Vyvážení bílé mi velmi vyhovuje na hodnotě AUTO, asi jsem zatím nezažil tak věrné podání barev v různých situacích, mám vypnutou volbu ponechání teploty barev, která táhne fotky hodně do žluta. Využil jsem také uživatelská nastavení, kde C1 je focení na HIRES shot, C2 na dlouhé noční expozice a C3 na černobílé čtverce, kterým bych se chtěl v budoucnu věnovat. Často jsem využil možnost osobního nastavení samospouště, kterou je možné nastavit na libovolnou hodnotu od 1s do 30s. Nejvíc mi vyhovují 4s, které nejsou ani extra krátké jako klasické 2s, ani extra dlouhé, jako únavných 10s. Také se mi osvědčilo nastavení páčky na zapínání/vypínání foťáku. Je to nesmírně pohotové a patrně proto mi baterie vydrží mnohem déle, než uvádí předpoklad. Nikdy jsem na baterku při běžném režimu focení nebyl schopen nafotit méně než 1000 fotek. Při dvou baterkách (jedna v těle, jedna v gripu) bylo celodenní focení, promazávání, HiRes snímání, nastavování menu úplně v pohodě.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, ISO 400, clona 4.0, čas 1/5000s

Expoziční hodnoty

Tenerife je vesměs hodně slunné prostředí, proto jsem fotil převážně na nižší hodnoty ISO do 1000. Výstupy mi připadají velmi dobré, s troškou postprocesu jsou fotky prakticky bez šumu. Když jsem si v pokročilé denní době chtěl vyfotit místní kytky, sluníčko bylo už hodně vysoko a pálilo jako divé. Měl jsem nasazený objektiv 25mm/1.2 a i na nejnižší ISO mi blikala hodnota 1/8000s. Fotky byly přepálené a nedaly se použít. Pak jsem si vzpomněl, že foťák má kromě mechanické i elektronickou závěrku. Ta umí 1/32000s, tak jsem to zkusil. Mám tak pár fotek, vesměs jen do osobního archivu (viz níže), které vznikly na časy mezi 1/10000 – 1/32000s. Pro mě je to super informace, až budu fotit živočichy za silnějšího osvětlení na nízké clony, už vím, kam sáhnout. Na rozdíl od extrémně krátkých časů jsem několikrát fotil i na velmi dlouhé. Tady jsem zas využil vestavěnou rychlost závěrky až 60“ (byl jsem zvyklý na limit 30“). Ve spojení s funkcí HiRes Shot, kdy vznikne fotka ve velkém rozlišení, se jednalo i o expozice 8 x 50“. Tehdy jsem si potvrdil, že na skutečné expedice budu potřebovat vždy druhé tělo, tímto stylem jsem byl třeba na 10 minut vyřazen z provozu a během tak dlouhé expozice jsem nemohl fotit nic jiného.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 25mm/1.2 Pro, ISO 200, clona 1.2, čas 1/32000s

HiRes foto (50 mpx v JPG a 80 mpx v RAW)

Funkci HiRes jsem použil na tvorbu většiny fotek krajiny (když jsem nezapomněl stativ na hotelu), takže mám asi 200 takových záběrů. Osvědčilo se mi nastavení zpoždění expozice o 4s, což se nastaví přímo pro HiRes menu, časem to vyřeší dálková spoušť. Výstupy jsou naprosto skvělé a pro velké tisky je detailů velké množství. Jako praktickou nevýhodu vidím limit maximální clony na čísle f/8. Je to patrně technologické omezení, ale byl bych vděčný, kdyby se to omezení zastavilo třeba na cloně f/14. Někdy jsem měl trochu problém vymyslet, kam zaostřit, aby bylo všechno ostré. Na doprovodných snímcích můžete vidět, že se to nakonec vyřešit dalo. Dalším řešením by bylo fotit třeba na dvě expozice s posunem roviny ostření. Škoda. Jinak musím pochválit, že si HiRes shot velmi dobře poradil s běžícími mraky na obloze. Složenina 8 fotografií při expozici 25“ u každého snímku vypadá velmi přirozeně a mraky nejsou nikde porušené (HiRes shot totiž vzniká pomocí 8 expozic s posunem o půl pixelu). Takže oblaka patří mezi typ pohybu, se kterým si HiRes poradí bravurně. Přestože jsem se pohyboval na ostrově, který má známé kýčovité pláže, nemám vlastně fotku, na které by dominovalo moře. Tam bych mohl vyzkoušet, jak se bude HiRes chovat s plynoucím vlnobitím. Tak to zas někdy příště, tentokrát jsem fotil převážně v kopcích. Jediné, co mě na HiRes mrzí, je nemožnost využití při ovládání mobilem, moc to nechápu.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 12-40mm/2.8 Pro, ISO 64, clona 8.0, čas 1.6s, HiRes

Práce s objektivy řady Pro

Při focení se mi také potvrdilo, že objektivy řady Pro kreslí opravdu výtečně. Samozřejmě kombinací vysokého ISO a nízkého osvětlení kresby ubývá, ale ne nijak drasticky. Jako ukázku kresby M.Zuiko 40-150mm/2.8 se můžete podívat na papouška Ara. Fotka je po mírném ořezu a velmi decentním postprocesu. Široké objektivy mi přinesly také radost z kresby, takže potvrzuji celkovou spokojenost. To, co mi je stále líto, že na M.Zuiko 7-14mm/2.8 nejde nasadit konvenční filtr. Patrně to časem vyřeším adaptérem třetích stran, protože ten objektiv je fakt výtečný. Při focení proti slunci se na obraze objevily odlesky (což je asi normální), řešil jsem to novou expozicí se zakrytým sluncem rukou. Technické zpracování objektivů je naprosto skvostné a mají neuvěřitelně jemný chod ostřícího kroužku. Extrém je u objektivu M.Zuiko 60mm/2.8, který není z řady Pro, ale jeho ostřící kroužek je asi to nejjemnější, čím jsem zatím otáčel. Přesto mi luxusní naleštěný povrch objektivů v důsledku nepřijde moc praktický, protože se při běžné práci člověk snadno dopracuje k oděrkám. Těm se snad ani nedá vyhnout a to s technikou zacházím velmi opatrně. Pokud to dává smysl, používám na objektivech neoprenové ochrany, tak snad jejich vnější krásu nějak ochráním. Stejně dvousečný je pro mě design objektivů. Podle mě je naprosto super, že objektivy mají design skoro identický a člověk ví, kam sáhnout při změně skla. Přepínání na MF pomocí posunu ostřícího kroužku je sice pohotové, ale prakticky se 100% jistotou je kroužek při výměně přepnutý právě na MF. Už jsem si zvykl nasadit objektiv a hned přepnout kroužek, ale je to pohyb navíc. Pravdou je, že tužší chod kroužku by zase obtěžoval při přepínání. Mně více vyhovuje dát MF funkci nějakému tlačítku, u mě konkrétně Fn2. V takovém režimu mě naopak potěšilo, že objektiv pracuje jako MF, ale dá se nastavit tak, že po stisku zadního tlačítka AEL/AFL se aktivuje AF. Díky tomu, že dlouhodobě nepoužívám ostření na spoušti, ale právě na zadním tlačítku, je to nastavení velmi praktické. Rozhodně se mi potvrdil vynikající systém stabilizace, která vychází z čipu a u M.Zuiko 300mm/4 IS se spojí ještě se stabilizací v objektivu. Tam znovu klobouk dolů.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, ISO 400, clona 3.2, čas 1/1000s

ISO

Jak si foťák poradí s vysokým ISO? Pro klid duše všech majitelů FF, určitě ne tak dobře. Ale popravdě, zatím nemám pro závěry nějaká relevantní data. Fotil jsem vesměs na ISO 64 – 1000. Vysoké hodnoty jsem používal jen v akváriu, kde bylo opravdu málo světla. Jedna ukázka ISO 800 je níže, fotka je pouze převedena v LR tak, jak ho mám nastavený v Default. Osobně mi připadají fotky do ISO 1000 naprosto v pohodě, o vyšších hodnotách něco napíšu v dubnu po návratu z cesty do pralesů. Focení na ISO 64 (Low) sice přináší jemnější podání s menším množstvím šumu, ale také za cenu menšího dynamického rozsahu a slabšího prokreslení detailů. Osobně preferuji ISO 200, pokud je to možné.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 7-14mm/2.8 Pro, ISO 800, clona 4.0, čas 1/10s

Bokeh

Vedle zpracování vyšších hodnot ISO je asi největším strašákem tohoto systému „nemožnost“ dosáhnout tak jemného pozadí jako u světelných objektivů. Tedy alespoň papírově a porovnáváním dvou stejných záběrů z FF ze stejného místa. Pokud bude pozadí za objektem blízko, tak určitě bude FF a světelný objektiv vždy ve výhodě, to ovšem neznamená, že se to týká drtivé většiny záběrů a vytvořit fotku s rozmazaným pozadím není zas takový oříšek, jak by se mohlo zdát. Stačí umět s okolím pracovat a umět hledat ten správný směr. Zatím jsem to jako limit neshledal. Níže je například fotka endemické pěnkavy kanárské. Jemné pozadí tak vytváří mnoho okolností a je třeba se naučit pracovat se všemi a nespoléhat jen na nízkou clonu a FF systém. Ani tahle kombinace totiž nezaručuje, že bude pozadí za všech okolností jemné, i u toho je třeba přemýšlet.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 300mm/4 Pro, ISO 200, clona 4.0, čas 1/100s

Autofocus

Dost lidí, kteří reagovali na můj přechod k Olympusu, mi psali, že měli M4/3 systém doma a na ostření pohybu to bylo nepoužitelné. Na to nemám moc co říct, protože nemám srovnání s jinými foťáky v tomto systému. Podle marketingové prezentace je rychlost a přesnost ostření u toho foťáku výrazně posunuta k lepšímu, což mohu jen potvrdit. Fotil jsem například dcerku, která se na mě řítila a křičela „tatíííí“ (to mi chtěla vyprávět o tom, jak krmila lemury). Běží čelně k objektivu, série má 57 fotek a vyloženě mimo jsou zaostřené 3, lehce mimo hloubku 4 a zbytek je jedna jak druhá. Svůj vliv na to může mít nastavení „zámku C-AF“ (což je velmi prapodivný název) a jeho posunutí na hodnotu +2 (Volný). Podle mě foťák ostří jako blesk a přesnost je velmi vysoká. V nějaké recenzi jsem vyčetl, že foťák ostří s citlivostí od -3EV. To mohu potvrdit, protože se chytá v relativně slabých světelných podmínkách. Když přesnost ostření selhává, stačí trochu zvětšit zaostřovací oblast. V takovém režimu mi dokázal foťák zaostřit na místa, která už jsem díky nízkému osvětlení nebyl příliš schopen okem rozlišit. Prakticky jsem si potvrdil, že pokud díky nízkému osvětlení selhává C-AF, S-AF je mnohem spolehlivější. V tomhle směru je to až překvapivě silný nástroj. Přepnutím na manuální ostření jsem několikrát ocenil pomocníka MF, kdy se kontury objektů barví jednou ze čtyř barev, mně zatím asi nejvíc vyhovuje bílá. Uměním je tedy spíš něco nezaostřit. Nemám to spočítané, ale procento nezaostřených fotek pomocí AF bych odhadoval tak na max. 5-10%. Jinak mám prakticky všechny fotky ostré podle představ. Může to být dáno relativně dobrý mi světelnými podmínkami, můj dojem je zkrátka velmi dobrý. Uvidíme, jak to bude na Borneu v březnu.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, ISO 400, clona 4.0, čas 1/250s

Mazání

Při focení v sériovém režimu jde ruku v ruce mazání zbytečných fotek. Už u předchozích foťáků jsem si osvojil techniku, kdy jsem v sérii uzamkl fotky, které mi připadaly nejlepší a ty mezi tím nemilosrdně smazal. Jsem rád, že tenhle foťák má to, na co jsem byl zvyklý, tedy možnost nastavit po stisknutí tlačítka „odpadkový koš“ rovnou volbu „Ano“, kterou stačí jen potvrdit. Mazání fotky je pak o jeden krok kratší, což se vyplatí zejména, když se promazávají série. Pro mazání velkých sérií jsem přišel na chuť volbě „Rychlé mazání“, která vymaže fotku hned, jakmile se tlačítko stiskne. Pro účely promazávání mezi zamčenými fotkami ideální, pro klasické mazání to zas tak dobré není, omylem se tak dá smazat fotka, která měla zůstat zachována. Tímto volám na tvůrce Olympusu – „Prosím, udělejte update firmware, kde bude Osobní menu“. Nepraktické mi přijde, že chybí informace o velikosti zvětšení fotky a objevuje se jen násobek přiblížení. Osobně jsem zůstal věrný velikosti 7x, ale je to celkem nedotažené, protože jen odhaduji, že je to ono. Stejně tak mi moc nevyhovuje, že se náhled zvětšené fotky po jejím vymazání zase zmenší a pro kontrolu následujícího snímku je třeba opět vyvolat zvětšení. I proto jsem raději volil metodu zamykání fotek a promazávání toho mezi, ale je to celkem obtěžující. Přitom taková blbost, že. Co jsem naopak ocenil, že se dá ve zvětšených fotkách listovat dvěma způsoby. Buď jedním z horních koleček (podle nastavení) nebo po zmáčknutí tlačítka Info během zvětšení fotografie lze listovat mezi fotkami ovladačem kolem tlačítka OK. Občas se mi to hodilo víc.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, ISO 1000, clona 4.5, čas 1/50s

EVF

Už v prvním článku jsem si chrochtal blahem nad přínosem EVF, tedy elektronického hledáčku, který mi připadá velmi dobře řešený. Téměř nejde vyprodukovat špatně exponovanou fotku. Když si vezmu, kolik jsem dřív mazal nebo zachraňoval fotek, které měly posunutou expozici nebo nebyly ostré, tak s Olympusem se zatím jedná o naprostou minoritu záběrů. V jedné situaci ovšem EVF selhává a to je silné světlo. Jakmile se nad krajinou rozjasnilo a vznikaly fotky, které jsem popisoval výše, s expozičním časem třeba 1/26000s, tak se v hledáčku jevil obraz jako přepálený. Po vyfocení byl však obraz exponovaný úplně normálně, naopak, jak jsem zjistil doma, lehce tmavší, než jsem čekal. Možná by bylo řešení přepnout hledáček do režimu OVF, tedy simulace optického. To mě napadlo až ex-post, čili při vhodných podmínkách zopakuji. Funkci rychlého přepnutí na OVF režim jsem měl původně na tlačítku u hledáčku, ale tomu jsem přiřadil jinou funkci. Stejně tak mi nevyhovovalo přidat tuto funkci k tlačítku na objektivu, protože k přepínání docházelo nechtěně při manipulaci, rozhodl jsem se ho nepoužívat a přiřadil mu funkci, která je aktivní jen při stisknutí – kontrola hloubky ostrosti.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 12-40mm/2.8 Pro, ISO 200, clona 4.5, čas 1/100s

Váha sestavy

Tohle byla také při mém přechodu žhavá debata. Ať už si sčítáte papírově gramy, jak chcete, tak ta moje současná sestava je opravdu znatelně lehčí. Nemám tím na mysli jednotlivé kombinace jednoho těla a jednoho objektivu, ale váhu celé výše popsané sestavy. Takové, která pokrývá téměř bez přerušení ohniska v přepočtu 14 – 840mm pomocí 6 objektivů a konvertoru. Váha batohu s touto výbavou je 8 kg, jedinou variabilní složkou navíc je taška na příslušenství, kterou mám v jedné přihrádce a její váha se pohybuje od 200g do 1kg. Když jsem měl v ruce foťák a nejdelší objektiv (nejtěžší kombinaci), tak se mi na zádech dokonce tak ulehčilo, že jsem se jednou rozhlédl, kde jsem ho nechal ležet.  O tom, jak se mi osvědčil nový batoh Think Tank Airport Essentials napíšu pár řádků příště.

Paměťové karty

Horní slot na karty podporuje rychlé SD karty UHS II. Mohu vřele doporučit SanDisk Extreme Pro 280mb/s, který opravdu výrazně zkrátí čas ukládání sériového snímání. Dokud se série neuloží, tak totiž není možné si fotky prohlédnout.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 40-150mm/2.8 Pro, ISO 200, clona 14.0, čas 15s

Postproces

Od mého prvního článku uplynul nějaký čas a Photoshop/Lightroom konečně podporuje RAW z Olympusu E-M1 Mark II. Programy, které je otevřou, se tak rozšířily, stejně tak mohou mít radost uživatelé Capture One a Afinity. Posledně jmenovaný si spolu s originálním programem poradí i s HiRes Rawy, na podporu HiRes u Photoshopu zatím čekám, zpracovával jsem „jen“ 50mpx JPG. Po troše experimentování se mi myslím podařilo najít cestu, jak fotografie zpracovat a dostat z nich velké množství detailů. Pokud tento foťák používáte, můžete se těšit na videotutoriál, který připravuji a najdete v něm množství praktických nastavení menu, mé postřehy z focení různých situací a postproces, který jsem k tomuto foťáku vyladil. Abych měl dostatek dat, budu se jeho natáčení věnovat po návratu z cesty na Borneo, tedy v dubnu/květnu.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 300mm/4 Pro, ISO 200, clona 8.0, čas 1/13s, HiRes

Mé druhé dojmy

Po praktickém focení na Tenerife musím říct, že se mi potvrdilo vše, co jsem od nové sestavy očekával. Pár věcí, které mi nevyhovují, jsem popsal výše. Dokážu je celkem hravě zvládnout, přínosy zatím vnímám jako značně převažující. Rozhodl jsem se, že držet paralelně ještě FF zrcadlovku bude zbytečné, pro tuto sezónu budu používat k tvorbě fotografií výhradně Olympus a nemám pocit, že bych o něco přicházel. Tak snad se mi bude trochu dařit a budu mít co prezentovat, výletů za focením plánuji víc než dost. Pokud máte nějaké dotazy stran používání foťáku, napište mi do komentářů.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 300mm/4 Pro, ISO 200, clona 4.0, čas 1/4000s

Tenerife

Ještě pár slov k ostrovu Tenerife. Věděli jsme, že chceme ten týden strávit na Kanárech a ostrov Tenerife mi vyšel jako nejlepší na množství biotopů. Jeho ústřední horou je Pico del Teide, která sahá do výšky přes 3700 metrů nad mořem a po cestě od moře se dá kochat mnoha rozmanitými zónami. Ostrov je navíc jiný na severu (vlhčí), na jihu (větrný), na západě (klidný) a na východě (nejzelenější). Místní silnice jsou v nebývale dobrém stavu a většina z nich vypadá, jako kdyby je dodělali minulý týden. K cestování stačí jakékoli běžné auto, protože i do těch největších výšek se dá dostat pomocí nekonečně klikatých cestách bez nutnosti nějakého off roadu. Jediným problémem je tedy čas. Vytipoval jsem asi 40 potenciálně velmi atraktivních míst, kde by se daly tvořit poutavé fotky krajiny a poctivě je zanesl do GPS. Ne všude se dá totiž zastavit a ne každá vyhlídka je dost fotogenická. Stejně tak jsem si objel i zajímavá místa pro focení zdejších atraktivních ptáků, jako jsou strakapoudi, pěnkavy, kanáři, lindušky a bahňáci. Zaznamenal jsem si i místa, kde se dá vyrazit mezi sukulentní buš, která mě hodně dostala. Pro další návštěvy mi tedy odpadá ježdění po ostrově a hledání míst k focení. Sám jsem zůstal fotit prakticky jen na 8 místech, protože se zkrátka v jednu chvíli nedá být na více najednou. Slunce zapadá jen jednou denně a východy jsem v rámci relaxačního režimu ignoroval. Mám teď dost podkladů se na místa opět vrátit, pokud by se někdo chtěl přidat, dejte mi vědět, je možné, že to bude ještě letos.

Olympus EM-1 Mark II, M.Zuiko 12-40mm/2.8 Pro, ISO 200, clona 8.0, čas 1/200s, HiRes

.:: SOUBORY VE VĚTŠÍM ROZLIŠENÍ KE STAŽENÍ ::.

  • Rostislav Stach

    Krásná práce! K tomu mazání fotek: taky mám nastavené rychlé mazání a taky jsem si nechtěně smazal fotku. Vyřešil jsem to tak, že fotky pro smazání jednoduše označuji (tlačítkem pro nahrávání videa) a pak smažu najednou všechny vybrané. Když se spletu, odkliknu si jí a je zpátky ve hře 😉

    Odpovědět
  • Jakub Štěpán

    Ahoj Petře, zase bezva článek! Asi je jen otázkou času v řádech dnů až týdnů, kdy vyměním svou GH4 za EM1 II. Nebudu předstírat, že Tvé reporty neměly na mé rozhodování vliv :). Jen tedy zatím nemám vyřešený software. Máš zkušenost s DNG converterem? Zajímalo by mě, zda při jeho použití nedojde k nějaké ztrátě kvality nebo možností. Ať se daří!

    Odpovědět
  • Lumír

    Ahoj Petře,
    pěkně jsi to nafotil :-). Snad už se taky konečně někam vydám, tak kdyby ti to ještě letos jednou vyšlo – dej vědět včas. Janča už by si taky zasloužila někam vyrazit :-).

    Tvé stránky stále sleduji…
    L.

    Odpovědět
  • Pavel

    Zdravím vás a prvně děkuji za Vaše překrásné fotky z přírody, které dýchají nezaměnitelnou atmosférou a mě jakožto milovníka flóry a fauny kolem nás, dokáží vždy příjemně naladit. Neméně jsem vděčný také za Vaše články, jež i mne po čase přiměly nedávno změnit mou současnou fototechniku. Skoro budu citovat Vaše slova – těžká full-frame Canon výbava, někdy až frustrující stav z nemalé váhy na zádech a v rukou. Osobně se (v amatérské rovině) věnuji krajině a detailům v přírodě, takže hodně cestuji, chodím na místa, někdy i hůře dostupná, proto jsem po delším zvažování zakotvil u Olympusu a jeho modelu E-10. Na první dojem mě foťáček nadchnul – široké možnosti nastavení, opravdu funkční stabilizace, kresba, dynamický rozsah „malého“ čipu. Jednoduše řečeno, v současné době (ač trochu se slzou v oku), prodávám dále svou FF Canon výbavu a zcela migruji na systém Olympus. Dlouho jsem nevěřil, že segment Micro 4/3 mne někdy přesvědčí, ale když vidím že i fotograf Vašeho formátu tuto techniku zvolí, není proč polemizovat. Přeji hodně krásných snímků s Olympusem a těším se na další dojmy a fotky z Vašich cest.

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Moc děkuji za milá slova. Popravdě jsem byl také vůči m4/3 skeptický, ale zatím jsem přesvědčen, že to byl správný krok. V březnu s ním pojedu poprvé do tropů, tak se uvidí, jak obstojí v temných podmínkách 🙂

      Odpovědět
  • Rudolf Baranovič

    vyborny clanok, Petr dakujem. Nieco podobne chcem pripravit aj ja.

    Odpovědět
  • Roman Krompolc

    Ahoj Petře,
    pěkně popsané, spoustu tipů, paráda. A fotky zase super jako obvykle, člověka to láká tam hned taky vyrazit.
    Ty a Rosťa Stach můžete za to, že jsem díky vašim článkům rozprodal komplet svoji výbavu a pořídil tenhle foťák s těmi úžasnými objektivy a TC. Mám ho teprve týden, seznamujeme se, zkusil jsem venku pár snímků, ale nelituji a jsem stále nadšen – díky! Teď ještě došetřit na tu třístovku …

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Jsem rád, že tě článek oslovil 🙂 Já jsem s novou technikou také velmi spokojen a nelituji.

      Odpovědět
  • Karel Zýbal

    Ahoj Petře, HiRes fotografie , jsi dělal ze stativu a nebo z ruky , stal jsem se šťastným, čerstvým majitelem , koupil jsem jej s 12-40/2,8 je to pořádný kus, zatím jsem jej moc neprověřil v Praze jak jsem vyšel z obchodu , kde jsem si jej předobjednal už začátkem prosince, mě moc nepřálo štěstí . Smog, na druhý den ještě drobné sněžení. Ostří šíleně rychle, až mne to překvapilo. Jen tak ze srandy jsem zkusil delší čas a 25 sec mě velmi udivilo , že mě to ustála stabilizace. Přeji mnoho takových krásných snímků, jak máš teď , už se těším na pokračování . Článek mě velmi zaujal, jsem rád že to rozebíráš do detailů, jenž jsou pro ostatní přínosem.

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Co se týče ostření, tak je foťák opravdu velmi svižný a jsem rád, že v Olympusu podle všeho pracují na novém firmware, který by měl ostření ještě trochu posunout, stejně tak prý i stabilizaci. HiRes fotky jsem fotil zásadně ze stativu, protože se často jednalo o dlouhé expozice. Vyzkoušel jsem bez stativu na velmi krátké (1/500s a rychlejší) a z ruky se to udržet nedá, ovšem s oporou o lokty ano. Tak ať ti nový stroj přináší hodně radosti.

      Odpovědět
  • Ganec

    Ja pri zmazávaní najprv zábery označím (u E-P5 je to tlačidlom na nahrávanie videa) a potom ich zmažem všetky naraz.
    Označovať záber je možné aj pri zväčšených záberoch (teda nenastáva situácia, ktorú popisuješ po zmazaní: že treba záber znova zväčšovať).
    Zamykanie som doteraz nepoužil .. skúsim nabudúce 🙂

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Mně připadá jednodušší označit těch pár fotek co zůstanou zámkem, než klikat nepoměrně víckrát na ty, které smažu. Je to jen obrácený postup, připadá mi praktičtější. Označit fotky na smazání/na zamčení jde v plném náhledu, to je jasné. Jen někdy by se mi hodilo rychle promáznout třeba dvě ze tří, rychlejší je dát rovnou delete než je označovat a pak hromadně mazat. Spíš je to pro mě nezvyk, než něco nepřekonatelného.

      Odpovědět
  • Zbyněk Hromek

    Moc pěkné. Peří u ptáků krásně vykreslené. E-M1ii už jsem také objednal, ale došly.

    Odpovědět
  • Ondra

    Super článek Peťo, už pomale začínám šetřit a uvažuju též o výmeně 😀 tenhle článek mě k tomu mnohem víc nakopl. Me by spíš zajímalo, jak je následné zpracování HiRes snímků náročné na výpočetní techniku. Můžeš se pokusit specifikovat paramtery PC (procesor, ram, grafika)? 🙂

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Zatím jsem zpracovával jen 50mpx JPG, export RAW se mi zatím moc nelíbí ani v Afinity, ani v Olympus programu. Čekám na podporu Adobe, ten mám stran výstupů víc pod kontrolou. Počítač používám Notebook HP Envy, RAM 8 GB (s možností rozšíření až na 32 GB), Procesor Intel i7 6500, 2,50 GHz, grafika NVIDIA GeForce GTX 950M, disk 256 GB SSD a 1 TB HDD, 4x USB 3.0. Všechny programy na tom běhají velmi rychle, Photoshop nabíhá za 7 sekund, Lightroom se všemi fotkami za 10, restart počítače trvá asi 30s. Za mě velká spokojenost, kupoval jsem ho hlavně kvůli RAW z EOS 5Ds a výrazně to pomohlo oproti předchozímu notebooku.

      Odpovědět
      • Vita

        Na Tenerife jsme minulý rok strávili týden a další den jsme strávili na La Palmě a La Gomeře a troufnu si říct, že jsme viděli vše zajímavé:) Celé jsme to pojali to jako outdoor dovolenou. Pokud by jste měl zájem, rád Vám poradím co stálo za to a co ne, kdyby jste měl touhu se tam někdy vrátit.

        Odpovědět
  • Pavel Stanco

    Petře, nevím proč, ale stále u Tvých fotek lapám po dechu. Ať už fotíš čímkoliv, tak je fotografie má neskutečnou energii, smysl pro detail a ten správný okamžit. Obdivuji to množství detailů, které Tvoje fotky nabízejí. Mě technika stále poráží, ještě mám před sebou setsakramentsky dlouhou cestu a stejně Tě nedoženu. A to je dobře! Páč vím, že jedině s tak kvalitním vzorem se mohu časem zlepšovat. Paráda! Těším se na další.

    Odpovědět
  • Jirka

    Ahoj Petře,super článek a těším se na tutoriál,který bude snad jak uvádíš v dubnu.Zatím stále váhám…

    Odpovědět

Post a comment

*