Recenze Canon EOS 6D

[separator color=’#EFEFEF‘ thickness=’1′ up=’15‘ down=’15‘]

[button size=’medium‘ color=’#EFEFEF‘ background_color=’#009CFF‘ font_size=“ line_height=“ font_style=“ font_weight=“ text=’Fotografie pořízené Canon EOS 6D v mé galerii‘ link=’http://gallery.sulasula.com/Equipment/Canon-EOS-6D/‘ target=’_blank‘]

[separator color=’#EFEFEF‘ thickness=’1′ up=’15‘ down=’15‘]

Za nějakou dobu bude internet plný recenzí. Proto bych už předem chtěl zmínit, že se odprostím od popisu chladné technické specifikace. Spíš se zaměřím na to, jak ji využít v praxi, jak si foťák přizpůsobit, aby v terénu nebylo třeba složitě prohledávat menu. Foťák má být „pracovní nástroj“, nikoli hračka, která má tolik možností, že je lze v praxi jen těžko využít. Před touto recenzí jsem používal Canon EOS 7D, Canon EOS 60D a Canon EOS 5D Mark II. S nimi občas foťák porovnám. Nebudu porovnávat s vyššími řadami, jako je 5D MIII nebo 1Dx. Koupě tohoto foťáku nebude pro majitele zmíněných přístrojů důvodem k přechodu, ale patrně jen důvodem ke koupi druhého těla. Zatímco majitelé prvních tří foťáků budou mít asi mnohem více důvodů chtít vědět, zda by jim změna něco přinesla.

První pohled

Na první pohled je patrné, že tělo je menší, než bývá u FF zvykem. Po uchopení do ruky je ale zřejmé, že vylepšená ergonomie umožňuje mnohem lepší úchop než například 5D MII. Ten je sice velký, ale grip se v porovnání s 6D drží o dost hůře. Otázkou tedy je, proč vlastně bývaly FF takové cihly? Canon se drží osvědčeného tvarování jako u 7D, což je velmi dobrý nápad. Majitelé 7D nebo 5D MII si určitě všimnou, že zmizela všechna tlačítka z levé části. Majitelé 60D zase zjistí, že foťák vypadá zezadu prakticky stejně. Zatímco první si možná odfrknou, že Canon dělá z FF záležitost nižší třídy, majitelé 60D si mohou pochválit, že je přechod nebude nutit měnit logiku ovládání. Navíc právě odstranění tlačítek zleva má pro praxi mnoho výhod, které já osobně naopak považuji za krok k profesionalitě. Podrobněji se o tom zmíním později. Majitele 60D, 7D i 5D MII určitě potěší, že novinka používá stejnou baterii a tedy nabíječku. Fúze různých foťáku je vidět i na dalším vybavení – konektor dálkové spouště je shodný s tím, který je na 7D a 5D MII, karta (SD) je zase shodná s 60D a konečně přepínač videa se 7D. Otočný ovladač režimů snímání má aretaci, což je také hodně příjemná novinka pro majitele 7D a 5D MII. Majitelé 60D naopak aretaci dobře znají a jistě je potěší i stejná logika ovládání horního displeje, kde tlačítka odpovídají rozmístění mřížky horního displeje. Čtyři mřížky a čtyři tlačítka. Ta mají navíc jen jednu funkci, takže není třeba přemýšlet, co mění ovladač na palci a co ovladač u spouště. Z nastavení však zmizela volba vyvážení bílé a je třeba ji nastavit jinam.

Na první pohled je tedy jasné, že výsledný foťák je fúzí tří různých výrobků, ze kterých si podle mě vzal to nejlepší. Logika ovládání a rozmístění tlačítek je nejbližší Canon EOS 60D. Pro mě osobně to znamená výbornou zprávu. Používám oba dva, a tak jejich změna není už doprovázena změnou myšlení, jako při kombinaci 5D MII a 60D. Ergonomie z mého pohledu výborná.

[separator color=’#EFEFEF‘ thickness=’1′ up=’15‘ down=’15‘]

Mé nastavení Canon EOS 6D v praxi

Jako každý foťák i Canon EOS 6D umožňuje řadu nastavení. Nyní se zaměřím na to, co mi připadá praktické.

Silent mode (tiché focení)

Nastavuje se tlačítkem DRIVE na horní straně foťáku, může fungovat jako samostatný snímek nebo série. V sérii se zpomalí 4,5 sn/sec na 3 sn/sec. Praktické využití je nesporné, zejména pro focení zvířat. Ostatně zvuk závěrky bez zvoleného Silent mode mnohem tišší než 5D MII, 7D i 60D. Silent mode to pak jen podtrhuje. Zrcátko nemá takové otřesy, focení v sérii má pak menší množství rozmazanin.

Brecketing

Přestože má foťák schopnost nafotit HDR, je zde podpora pouze JPG formátu. To mi pro následnou práci nepřipadá příliš zajímavé. Co je ale pro milovníky pravého HDR podstatné, je zvýšená podpora Brecketingu. V menu se dá zvolit, kolik snímků se má nafotit za sebou (2,3,5 a 7!). Rozpětí, ve kterém se snímky naexponují, je -8EV až +8EV!. S lepším nastavením jsem se dosud nesetkal. Co je rozhodně hodně pozitivní je zobrazená stupnice na horním displeji v rozmezí -3EV až +3EV (o 1EV více z obou stran oproti 5D MII).

Nastavitelné zvětšení při prohlížení fotek

Za tohle má ode mě foťák další palec nahoru. Na zadní straně přístroje jsou dvě tlačítka pro prohlížení. Klasické „play“ zobrazí fotku a přiblížení se již nedělá pomocí společného tlačítka pro výběr AF bodů, ale pomocí samostatného tlačítka „lupa“. To se dá v menu nastavit na požadované volby – 2x, 4x, 8x a 10x od středu nebo 1:1 od zaostřovacího bodu. Pro kontrolu ostrosti už není třeba zmáčknout „play“ – tlačítko pro zvětšení – zatočit ovladačem u spouště, ale stačí jediné kliknutí na tlačítko lupy. V tomto zvětšení se pak fotky mění pomocí zadního kolečka, přiblížení lze změnit horním voličem u spouště. Pohodlnější a rychlejší kontrolu jsem ještě na foťáku neměl. Má to však jeden háček. Pokud máte na tlačítko lupy nastaveno 1:1, pak pro zobrazení miniatur 4-9 vedle sebe, je třeba 4x zatočit voličem u spouště. Někomu to připadá jako nepodstatné, ale já osobně používám právě pohled na 4 miniatury dost často. Díky nim se dá získat nadhled nad scénou a všimnout si tak rušivých prvků, které na zobrazení přes celý displej snadno přehlédneme. Škoda.

Vyvážení bílé (WB)

Jak jsem popsal výše, nemá foťák samostatné tlačítko na vyvážení bílé. Není to žádná hrůza, ale přeci jen může někomu chybět. Dá se to vyřešit několika způsoby. Do vlastního menu si uložíte volbu WB nebo budete měnit WB pomocí tlačítka „Q“ (Quick setup). Já jsem zvolil druhou variantu. Nic hrozného se tak neděje, i když samostatné tlačítko by neuškodilo.

Vlastní menu

Tuhle volbu používám na všech svých foťácích. Jedná se o poslední položku v menu s hvězdičkou. Můžete si nadefinovat, jaké volby (max. 6) se zde zobrazí a tím zabránit listování v menu. Osobně jsem zvolil tyto volby:

1. Ovládání blesku Speedlite (možnost řídit vestavěný i externí disk z pohodlí menu)
2. Zvětšení fotky (pokud by mi nevyhovovalo 1:1)
3. Ochrana snímků (užitečné při průběžném promazávání)
4. Formátovat kartu (vždy po přesunutí a zálohování fotek kartu formátuji ve foťáku)
5. Info baterie (pro online kontrolu stavu baterky v %)
6. GPS (nastavení GPS)

Další důležitou volbou je Zobrazení z Mého menu – Povolit. To způsobí, že ať brouzdáte v menu kdekoli, po dalším otevření Menu se zobrazí vašich TOP 6. Na tuto volbu nedám dopustit a pokryje snad 95% mých potřeb menu navštívit. Co bych ale uvítal, je zvýšení počtu položek v Mém menu. Jak foťák dostává nové funkce, určitě by se našlo více užitečných položek, které chcete mít po ruce. Příkladem může být mikronastavení AF, ovládání wi-fi apod.

Citlivost AF

Canon EOS 6D má vylepšený AF (oproti 5D MII), který má nejen rychlejší a citlivější chod, ale má navíc 2 ostřící body (celkem 11). Nechám stranou, jestli je to málo nebo hodně. Mně osobně by se líbilo mít třeba 19 bodů, jako měl 7D, ale s 5D MII jsem dobře zvládal fotit i s 9. Co mi je mnohem víc líto, že skvělé vlastnosti nového ostření má jen střední ostřící bod, který je jediný křížový. To považuji asi za jedinou slabinu, jinak skvělého foťáku. Citlivost AF udávaná výrobcem je -3EV. V praxi to znamená, že AF je schopen zaostřit za extrémně nízkého osvětlení. Tuto vlastnost naopak musím vyzdvihnout, protože podle prvních zkoušek je AF ve špatných světelných podmínkách opravdu schopen najít kontrast a zaostřit. Zatím se jedná o testovací cvaky, reálný přínos očekávám zejména při další cestě do tropů. Poslední roky se věnuji focení ve velmi špatném osvětlení tropických lesů a citlivost -0,5 EV u Canon 5D MII byla někdy hodně frustrující.

Nastavení AF

Co se mi opravdu hodně líbí, je nová volba v menu, kterou se určuje, co je prioritou. Zda rychlost snímání nebo ostrost. Zvlášť se nastavuje 1. Snímek a 2. Snímek. Okamžitě jsem obojí nastavil na maximální prioritu ostrosti. Rychlost, jestli se tak dá snímání při Silent modu říct, je pro mě minoritou. Podle testování to vypadá opravdu dobře. Foťák nedovolí spustit fotku, pokud má problém vyhodnotit ostrost. Řekl bych, že se tím šetří závěrka, která by jinak cvakala na nezaostřený předmět, a pak bych fotky stejně pro jejich neostrost vymazal.

Volba AF bodu

Na to si budu muset chvíli zvykat. Na 5D MII nebo 60D se daly AF body volit stisknutím tlačítka pro výběr AF a pak zadním kolečkem nebo horním voličem u spouště projít postupně všechny body a zvolit ten požadovaný. 60D má navíc možnost vybrat konkrétní bod multivoličem. Tuto možnost má i 6D, ovšem moc dobře se nevybírají šikmo položené body. Při výběru AF nyní funguje odděleně zadní kolečko (volí pouze vertikálně) a horní volič (vybírá pouze horizontální). Výběr bodu je tedy někdy kombinací obou. Chce to trochu zvyku, ale po prvním testování se na to dá snadno navyknout. Příklad: pokud máte nastavený středový bod a chcete ho změnit na krajní (vlevo/vpravo) – stisknete volbu AF a jen dvakrát cvaknete horním voličem. Pro volbu  horního/spodního AF bodu otočíte jednou zadním kolečkem. Pro návrat na středový pak stačí stisknout volbu AF a jedno stisknutí středu kolečka (SET) – výtečná zkratka. Nejběžnější volby jsou tak velmi rychlé. Horší je to při výběru šikmých bodů, tam je třeba zapojit šedou kůru mozkovou a koordinovat kolečko i horní volič.

Ovládání palcem

Dříve jsem se často rozčiloval, že pro ovládání foťáku musím používat obě ruce. Levou ruku mám na držení objektivu a pro některé volby bylo třeba jej pustit, zmáčknout Menu/prohlížení/mazání a člověk pořád přehmatával. Jsem rád, že vývojáři Canonu zapřemýšleli a prakticky všechna tlačítka dali na dosah palci. Mnohým z nich lze pak ještě změnit jejich původní funkci. Já jsem si například deaktivoval funkci blokování expozice (*), kterou jsem si často omylem zmačknul při focení čelem. Jediná tlačítka, která nejsou na dosah palci, jsou MENU a INFO. Druhé zmiňované jsem v Menu nastavil na zobrazení horizontu, ostatní volby jsem vypnul – málokdy to potřebuji a nyní mám horizont na jedno stisknutí. MENU jsem přiřadil tlačítku SET, takže od této chvíle vstupuji do Menu bez nutnosti sundávat ruku z objektivu. Tam se hned dostanu na své nejběžnější volby (viz výše), takže je ovládání naprostá lahůdka. Kdo někdy fotil vleže a jednou rukou si podpíral objektiv a chtěl rychle zkontrolovat, jak se mu první snímky povedly, určitě ví, o čem mluvím. Jak otravné je používat levou ruku na mačkání tlačítek. Teď si na levou ruku můžete klidně nasadit palčáky, pro ovládání foťáku ji není třeba vůbec používat – bravo!

Schválně si zkuste na vašem foťáku pouze palcem ovládat toto:

o Vstup do menu
o Prohlédnutí fotky
o Zvětšení fotky na 1:1
o Smazání fotky
o Výběr AF
o Výběr položek v menu
o Rozsah a zapnutí/vypnutí brecketingu (Q)
o Barevný režim (Q)
o Vyvážení bílé (Q)
o Ovládání wi-fi (Q)
o Přiřazení funkcí tlačítkům (Q)
o Spuštění Live View
o Přepnutí na video a nahrávání
o Podexpozice/přeexpozice
o volba clony/času (V kombinaci s ukazováčkem, stejně jako následující)
o osvětlení horního displeje
o režim AF
o Sériové snímání
o ISO
o Režim měření expozice
o Volba kategorií v Menu

Zkrátka, pokud chcete foťák ovládat intuitivně bez dvojhmatů, máte před sebou patrně to nejlepší, co zatím Canon vymyslel. Jediné, na co budete muset použít druhou ruku, je volba režimu PSAM. Tady opravdu Canonu tleskám.

Nastavení ISO

V menu se dá zvolit rozsah ISO. Jak uvidíte na testovacích snímcích, dokáže foťák pohodlně pracovat s ISO až do 6400. I když má možnost nastavit až 25400, nemyslím, že to má praktické využití (možná pro zachycení bytostí typu Yetti nebo Lochneska). Mám proto nastaveno minimální na 100 a maximální ISO na 6400 pro případ, že bych si ho nějakým nedopatřením omylem posunul na nepoužitelnou hodnotu. Pro případ potřeby jej mohu rozšířit (jedna z voleb, které bych rád přidal do osobního menu, a už se tam nevešly). Zvlášť se dá nastavit minimální a maximální rozsah pro volbu Auto ISO. Automatickému ISO se dá navíc přiřadit požadovaná minimální rychlost závěrky. Nastavíte si například rozpětí 100 – 3200 ISO a k tomu 1/250s a máte celkem jistotu, že snímky z ruky udržíte a výsledky budou po stránce kvality výtečné. Tohle budu asi často využívat v tropech, kde není vždy čas hlídat všechny položky nastavení, a chci mít jistotu, že jsem si chybou nastavení fotky odsoudil k vymazání. Praktická a úžasná věc! Samotné nastavení ISO jsem naprogramoval na tlačítko SET (uprostřed zadního kolečka). Nemusím tak šmátrat po horních minitlačítkách.

[separator color=’#EFEFEF‘ thickness=’1′ up=’15‘ down=’15‘]

Pokud to shrnu tak Canon EOS 6D se dá pohodlně ovládat pouze pravou rukou, pomocí Auto ISO zabrání nechtěnému posunu fotek do říše digitální popelnice, má rychlý a citlivý AF, tiché diskrétní snímání, ostrost fotky lze posoudit jediným stisknutím tlačítka. Volba režimu snímání je jištěna aretací bránící nechtěnému přepnutí. To vše se odehrává na těle, které se skvěle drží i bez gripu. Takhle si představuju posun přístroje k praktickému focení. Možná mu něco chybí, ale já to nenašel. Oproti všem mnou používaným foťákům je to jednoznačný posun a těžko si představím, že by se to dalo posunout ještě dál.

GPS – vestavěný modul

Zcela novou funkcí integrovanou do foťáku je vedle Wi-Fi i modul GPS. Funguje jednoduše a přesně. V menu (jedna z položek Mého menu) povolíte GPS lokalizaci a po příchodu domů si díky programu Map Utility, který je dodávaný s foťákem, fotky vynesete na mapu. Stejně tak lze fotky snadno lokalizovat v Zoner Photostudio, který po kliknutí na symbol zeměkoule na miniatuře načte místo pořízení na stránkách Mapy.cz. Je to užitečné zejména pro cestovatele, aby si připomněli, odkud jejich snímky jsou. Pro přírodovědce jistě také najde modul uplatnění, mohou si vynášet do mapy snímky rostlin, živočichů nebo archeologických nálezů. Pro mě osobně je to vítaná funkce. Dosud jsem se bez ní obešel, ale proč si neužít nových možností. Napadá mě spousta výhod, které to přináší.

WI-FI a EOS Remote App

Druhou novinkou je podpora Wi-Fi, které mě při prvních zmínkách o foťáku příliš neoslnilo, ale jakmile jsem objevil informaci o možnosti napojení foťáku na Smart phone nebo tablet, začalo mě to velmi zajímat. Nyní musím říct, že je to opravdu skvělá funkce. Kromě možnosti prohlížení fotek na větším displeji (tablet), dá se foťák pomocí zmíněných zařízení ovládat až na vzdálenost 30 metrů. Ve spojení se Silent režimem snímání je to dokonalá kombinace na diskrétní a kreativní snímání zvířat. Přenos obrazu probíhá přes Live View, jehož aktivaci provádíte přímo na svém Smart zařízení. Prakticky to může vypadat tak, že nastavíte foťák, zamaskujete, přes Live View zaostříte a Live View vypnete. Jakmile se do blízkosti dostane zvíře, na dálku Live View opět zapnete nebo na blind vyfotíte podle předchozí volby. Fotky si pak na dálku můžete prohlédnout, promazat a čekat na další příchod zvířete, aniž byste museli foťák kontrolovat. Live View i Wi-Fi zatěžuje baterii, proto je vhodné používat grip s dvěma bateriemi. Při pravidelném vypínání Live View se tak dá nafotit řada skvělých snímků bez rušení zvířat, někdy dokonce z pohodlí domova nebo opodál přistaveného vozidla či krytu. Možnosti si každý jistě dokáže představit sám, stejně tak i hranici, kterou by při takovém focení neměl překročit. Samotné propojení zařízení je celkem snadné a trvalo mi poprvé asi 3 minuty. Můžete si zvolit až 3 zařízení, se kterými má váš foťák spolupracovat. Já mám Smart Phone a Tablet.

K foťáku je dodávaný samostatný návod na přenos, který by se dal jednoduše přepsat do několika kroků.
Pro vaši orientaci: (F) = nastavení na foťáku (S) = smart zařízení. Aplikace funguje na iOS i Android.

00. (S) Stáhnout aplikaci Remote Control z Play.Google.com (Android)
01. (F) zapnout foťák
02. (F) V Menu Wi-Fi zadat povolit
03 (F) V menu Funkce Wi-Fi zadat přezdívku zařízení
04 (F) V menu Funkce Wi-Fi a vybrat např. tablet
05 (F) Vybrat Způsob připojení – Režim přístupového bodu fotoaparátu
06 (F) Nastavení sítě – Snadné připojení
07 (F) Zobrazí se SSID a šifrovací klíč
08 (S) Nastavení bezdrátového připojení – zapnout Wi-Fi
09 (S) Vybrat z nabízených sítí přezdívku foťáku
10 (S) Vybrat pro připojení – zadat šifrovací klíč
11 (S) Zapnout aplikaci Remote Control
12 (S) Zvolit Camera Connection a kliknout na tlačítko Spárování zařízení
13 (F) Potvrdit spárování a název zařízení
14 (S) V Remote control zvolit Camera Image View (prohlížení, mazání fotek) nebo Remote shooting (vzdálené focení)

Foťák si nastavení zapamatuje, pro další spojení stačí kroky 01, 02, 04, 08, 11, 12, 13, 14

Obrazová kvalita

To je asi nejočekávanější kapitola (alespoň pro mě). Spousta užitečných hejblátek je k ničemu, pokud finální výstup není dobrý. Můj osobní názor je, že se potvrdilo, co jsem očekával. Když byly známé parametry foťáku, všiml jsem si důležitého detailu. Canon nešel cestou zvětšování počtu pixelů, ale cestou zvětšování konkrétních pixelů. Výsledkem je schopnost snášet vysoké ISO a zachovat dost detailů. Oproti 5D MII (který byl mimochodem obrazově výtečný) je to další krok kupředu. ISO v rozmezí 2500 – 4000 je naprosto výborně použitelné. Řekl bych, že je na úrovni ISO 800-1000 na crop foťácích 7D nebo 60D. S jistou zručností při zpracování budou snadno použitelné fotografie z rozsahu 5000 – 6400. Důležité snímky snesou ISO 8000 – 12500. Výše už bych se nebavil o kresbě, ale o patlanině. Pro mé potřeby bude nádherné pomyšlení, že dokážu ukočírovat fotku na ISO 6400. Ve spojení se stabilizací objektivu je to pro fotografa přírody dar z nebes. Obrázky níže jsem pořídil během víkendu spíše jako vedlejší produkt jiných činností (cesta na kurz do jižních čech, nákup v Albertu). Reálné fotky budu mít až někdy v březnu, každopádně dávají tušit, co se v tom malém těle foťáku ukrývá za poklad. Fotky jsou zpracované v dodávaném programu DPP, který aktuálně jako jediný umí fotky z 6D načíst. Jakmile se Adobe podaří vložit podporu do Lightroom 4, očekávám ještě více detailů a lepší zpracování šumu.

Zde jsou odkazy na výřezy fotografií 1:1 focené na vysoké ISO (1.000 – 10.000), převedené v DPP bez redukce šumu. Pokud máte zájem prohlédnout celé fotky v plné velikosti, níže najdete odkaz na celý balíček 19 snímků.

* Zde si můžete stáhnout více snímků pro porovnání v zipu. 19 fotografií [292 MB]

UPDATE 11.12.2012 – zde je ke stažení série snímků na různá ISO.
Jedná se o převod z RAW do JPG odšuměním na „0“ pomocí originálního programu Digital Photo Professional
CANON EOS 6D [407 MB] A CANON EOS 60D [266 MB] …

UPDATE 28.12.2012 – Vytvořil jsem galerii, kde jsou reálnější fotky v poměru 1:1 na různá ISO.

Slovo závěrem

Nechci vypadt nekriticky, ale podle mě se foťák nad míru povedl. Rozšiřuje možnosti kreativity, uvolňuje ruce při použití vysokých hodnot ISO. Prostě přes veškeré výhrady, které se při jeho ohlášení objevily, musím říct, že foťák předčil má očekávání. Reálné výstupy budu moci prezentovat až po návratu březnové výpravy na Borneo, ale už teď tuším, že mě zklamání nečeká.

Komu je foťák určen: Bez ohledu na nesmyslné dělení na amatérské, poloprofi a profi aparáty, je Canon EOS 6D pro všechny, kdo chtějí nekompromisní výstupy a logické ovládání foťáku. Díky Wi-fi a GPS nachází uplatnění v terénu pro fotografy přírody, vědce a reportéry, kteří chtějí co nejrychleji dostat fotky na stránky serverů (foťák má vnitřní editor RAW).

Komu určen není: Těm, kteří potřebují nebo mají pocit, že potřebují, více snímků za vteřinu. Také těm, kterým připadá třetí nejlepší tělo od Canonu jako kompromis v jejich tvorbě. Stejně tak neosloví ty, kteří nechtějí opustit svou sbírku CF karet, případně potřebují foťák do extrémních podmínek (války, horolezení na osmitisícovky apod.). Majitelé 5D Mark III a 1Dx na něj budou pohlížet patrně jen jako na záložní tělo a ne na důvod k prodeji svého současného foťáku.

Co se mi líbí

[action background_color=’#009CFF‘]

skvěle padne do ruky

jemný chod tlačítek

velmi tichá závěrka i bez volby tichého režimu

citlivost AF až do -3EV

velmi rychlé reakce AF v porovnání s 5D MII

velké možnosti brecketingu

prakticky vše se dá ovládat palcem

variabilní nastavení tlačítek

lupa pro zobrazení fotky 1:1 jedním stisknutím

aretace voliče režimů

pro majitele EOS 60D skvělé tělo na kombinování

výjimečná obrazová kvalita

[/action]

Co mi připadá nedotažené, případně může chybět ostatním

[action background_color=“]

chybí tlačítko pro volbu Vyvážení bílé

lupa komplikuje zobrazení miniatur

AF má jen jeden křížový bod

málo ostřících bodů

málo snímků za vteřinu

podpora HDR jen v jpg formátu
[/action]

Petr Bambousek

OM SYSTEM AMBASADOR | Více než 20 let se věnuji fotografii zvířat. Za nimi jsem podnikl přes 40 expedic do tropů po celém světě. Mé fotografie můžete vidět na autorských výstavách, na internetu i v celé řadě českých i zahraničních časopisů. Řada mých fotografií uspěla v našich i mezinárodních soutěžích, jako je např. Czech Press Photo, Nature's Best Photography, Bird Photographer of the Year, Sony World Photography Awards, Big Picture Awards, Nactus Awards nebo té nejprestižnější Wildlife Photographer of the Year. Tam se moje fotografie v roce 2015 umístila ve finále a stala se hlavním motivem celého ročníku a navazující velkolepé výstavy, která cestovala po celém světě. Pokud vás mé články baví a chcete mě v tvorbě podpořit, koukněte se do sekce Autor - Podpora a spolupráce, kde se dozvíte více. www.SulaSula.com