DxO Pure RAW 6

„Hrozně to šumí!“ Klasická myšlenka, když si prohlížíme své fotky nafocené na ISO 12 000 nebo 20 000. Už vůbec to pomyšlení, že na takové hodnoty budeme fotit, nám může vykreslit další vrásku na čele. Jenže doba pokročila a my můžeme jen žasnout. Ať už si o technologické revoluci myslíme cokoli, ať už AI pohrdáme nebo ji obdivujeme, jedno je jisté – to, co nám AI dnes přináší, je nepopsatelně ohromující. A to v dobrém i špatném smyslu. Jako autoři fotek můžeme lamentovat, že AI generované obrázky a realistická videa jsou za hranou etiky. Zároveň si ale už příliš nestěžujeme na to, že je to opět AI, která nám umožňuje ostřit na celé objekty a subjekty, aniž bychom museli honit ostřící bod po celém ostřícím poli jako dřív. A je to opět AI, která posouvá hranice možností našich foťáků neskutečně kupředu. Limit focení na vysoké ISO byl prolomen a je jen na nás, jak s tím naložíme.

První úžas jsem prožil v roce 2019 při představení aktualizovaných filtrů na odšum a doostření od Topaz Labs. Pokud se aplikovaly na upravenou fotku (TIFF, JPG), vypadalo to jako zázrak. O dva roky později se ale objevilo něco, co úplně změnilo pravidla hry. Program DxO Pure RAW. Ten na to šel z úplně druhé strany a vylepšení fotky se odehrávalo PŘED úpravou fotek. Jak název napovídá, stačilo vzít syrový RAW, prohnat ho programem a pak teprve začít pracovat. Fotka zůstala ve formátu RAW (DNG) a stále nabízela všechny vymoženosti originálního souboru. Postupně se začalo objevovat více firem, které takový software poskytovaly. Snažil jsem se dělat velké srovnání a dva roky jsem to vydržel. Jenže vývoj je tak překotný, že bych nedělal nic jiného, než neustále porovnával aktualizované verze všech programů mezi sebou. Už jen příprava a tvorba videa k DxO Pure RAW 6 mi zabrala prakticky čistý týden života. Ať už jsem testoval cokoli a porovnával s čímkoli, vždy a znovu mi z toho nejlépe vycházely výstupy z programů od DxO. Zpočátku možná o parník, postupně ho ostatní firmy doháněly, ale každá nová verze jejich algoritmů posunula hranici o kus dál. Kombinaci rychlosti, přesnosti a kvality výstupu stále považuji za to nejlepší, co se v současné době dá pořídit. I proto jsem po uvedení jejich RAW editoru s názvem DxO Photolab 9 přešel s úpravami fotek plně do vod DxO. Důvodem byla implementace AI výběrů a masek, které v ostatních programech už byly. Ve spojení se schopnostmi redukce šumu a doostření to dělá z Photolab 9 ultimátní nástroj na úpravu fotek. Mám k němu určité výhrady, ale ty se týkají spíše ergonomie ovládání, ke kvalitě výstupů nemám jedinou výtku. Původ DxO Pure RAW vychází právě z DxO Photolab. Více se dozvíte ve videu, na které budu odkazovat.

Kolibřík běločelý, Kostarika 2026, OM System OM-1 II, OM 150-400mm/4.5 IS TC, ISO 12 800, f/5.6, 1/5000s

Proč fotit na vysoké ISO?

Existuje důvod využívat vysoké hodnoty ISO, když jsou dnes na foťácích silné stabilizace, máme stativy, apod.? Ano, protože jsou druhy fotek, jako třeba akční fotky nebo letovky ptáků, které jsou ve značné míře technickým žánrem. Expoziční čas bývá klíčovým prvkem vyprávění takové akce. Delší časy vytváří náladové fotky, ale s velkou mírou odpadu. Extra rychlé časy zase umožňují zachytit okem nepostřehnutelné momenty. Akce ne vždy nastává v ideálních světlených podmínkách a jeden parametr, který nám umožní dosáhnout vysokých časů, je ISO. Je velký rozdíl fotit akční scénu u rybníka nebo v Africe na otevřené pláni a v přítmí pralesa, kde je šero i přes den. Vysoké ISO je tak často jediným (a dříve celkem obávaným) řešením. Samozřejmě do hry vstupuje spousta dalších faktorů, jako jsou schopnosti čipu. Moderní čipy se dnes umí vypořádat s mnohem větší náloží špatných podmínek, než kdykoli před tím. Já fotím na M43 formát a velikost (malinkost) čipu má přes své mnohé výhody i jasnou nevýhodu – šumí víc než fullframe. S tímto vědomím jsem do toho před skoro deseti lety šel. Naučit se se šumem zacházet byla prostě malá daň za to, co ostatního mi systém přinesl. No a dnes už neřeším ani ten šum. Může za to nejen vývoj ve zpracování fotek, ale také vývoj v technologii čipů. Skládaný senzor na mém foťáku OM System OM-1 II má totiž jednu důležitou vlastnost – zachovává kresbu a barvy u mnohem vyšších hodnot ISO, než předchozí generace. Moje předchozí obezřetnost při focení akcí je ta tam. Snažím se o jediné, aby fotka byla ostrá. Šum pro mě už není téma. Zejména tím, že mám v DxO Photolab 9 permanentně zapnutý DeepPrime XD odšum, při procházení fotek netuším, na jaké ISO byly vyfocené, všechny jsou prostě čisté a řeším jen ostrost, kompozici, expozici a barvy. Pro focení akčních fotek a letovek to otevírá zcela nové hřiště pro hraní. Protože o aktualitách v DxO Pure RAW a DxO Photolab píšu pravidelně, nebudu se teď více rozepisovat. Pokud raději čtete, koukněte se na mé poslední články na o těchto programech. Pokud máte radši videa, koukněte na mé postřehy v pohybu na YouTube.

Novinky v DxO Pure RAW 6

Program s minimalistickým rozhraním přináší novinky, které mohou jen potěšit.

DeepPrime XD3 pro všechny

V předchozí verzi PR5 se poprvé objevil nový algoritmus, který byl ovšem určen jen uživatelům Fuji. Právě od verze PR6 ji mohou používat uživatelé všech značek.

Razantní redukce velikosti výstupu (DNG)

Výsledný soubor DNG je při zvolení kompresní metody výstupu až 4x menší. Zkoušel jsem to ze všech stran a nenašel jsem prakticky situaci, kdy bych na svých fotkách kompresi poznal.

Odstranění nečistot na čipu (ve fotkách)

Popravdě jsem od přechodu na Olympus (OM System) špínu na čipu řešil asi 3x za 10 let. Takže pro mé potřeby to není nijak přínosné, ale umím si představit krajináře, kteří často používají vysoké clony, že si s tím užijí své.

K těmto hlavním novinkám přibyla ještě vyšší rychlost zpracování RAW, která se projeví zejména pří dávkové konverzi. To mohu potvrdit, rychlost zpracování více fotek je v průměrném čase opravdu rychlejší než zpracování jedné fotky. Zároveň jsem na svém počítači (Mac Mini M4) zaznamenal prodloužení zpracování samostatné fotky oproti předchozí verzi asi o 2s (celkově asi 7s). Stejně tak je možné využít funkci Smart Lighting, pokud je cílovým formátem TIFF.

Fotografické postupy Petra Bambouska

Nechte se inspirovat léty osvědčenými postupy pro focení ptáků v letu, focení s bleskem či nastavením foťáku pro maximální efektivitu. PDF a Video kurzy vám pomohou dostat z focení maximum!

KOUZLO SVĚTLA (3h VIDEO)

PTÁCI V LETU (3h VIDEO)

OM-1 II – NASTAVENÍ (100 stran PDF)

👉 ZOBRAZIT SADU VIDEOKURZŮ A PDF 👈

Vyplatí se koupě DxO Pure RAW 6?

To je vždycky otázka za milion. Zjednodušeně řečeno, pokud je pro vás Dxo Pure RAW úplná novinka a nikdy jste ho ani nezkusili, dejte mu šanci. Není třeba ho hned kupovat. Stáhněte si trial a dva týdny intenzivně zkoušejte, pak se rozhodněte. Samozřejmě ne každý potřebuje řešit vysoké ISO, ne každý bude chtít platit za rychlost, když „něco podobného“ už má v Lightroom, ne každý má touhu/potřebu upgrade předchozí verze. Koukněte se na mé video, které jsem k novinkám DxO Pure RAW 6 natočil a sami si určete, jestli vám to stojí za to. Nová verze v sobě ukrývá jednu vlastnost, o které se moc nemluví, ale já osobně ji považuji za dost klíčovou – zachování kresby ve stínech u vysokých ISO. Ukázky najdete ve zmíněném videu. Kdybyste chtěli při koupi libovolného programu něco ušetřit, můžete využít 15% slevu s mým kódem PETR15. Po intenzivním testování bych osobně do nové verze šel, protože dvě hlavní novinky (kvalita redukce šumu + zmenšení DNG) vnímám jako přínos pro mou tvorbu. Pravdou je, že od podzimu používám k úpravám fotek program DxO Photolab 9, který v sobě vlastnosti DxO Pure RAW obsahuje. Výhodou (pro mě) je, že při práci s Photolab není třeba nic exportovat, zmíněný odšum se aplikuje přímo na RAW a díky trvalé aplikaci odšumu vidím fotky po zvětšení naprosto čisté (čekání na vykreslení je asi 2s). UPDATE 17. 3. Novinky z DxO Pure RAW jsou už dostupné v nové verzi Photolab 9.6. Kromě XD3 a komprese DNG máme nově k dispozici i posuvník na zjemnění vytvořených AI výběrů (Diffusion). 🙏