Po mnoha letech nastal v mém postprocesu určitý zlom. Na Youtube jsem přidal nové video, které najdete o kousek níže. Je v něm popsáno, jak jsem nově začlenil plugin DxO Pure Raw do úpravy fotografií. Já vím, co vám asi běží hlavou: „Ach jo, další program!“. Má cenu si workflow úprav komplikovat zase o další program? Co je vůbec zač a co přináší? Než se k tomu prokousáme, zkusím se nad úpravami fotek zamyslet trochu v kontextu a využiji k tomu své předchozí texty a videa. Ono to do sebe krásně zapadne (když budete mít chuť to číst a poslouchat).
Aktualizace 1. 3. 2022 // Vše se vyvíjí – program i moje technické vybavení. V současné době používám MacMini M1 (16GB RAM, 1TB disk) a zpracování jedné fotky v DxO Pure RAW mi zabere cca 23s. Navíc jsem jako alternativu začal používat i On1 NoNoise, který funguje na stejném principu jako DxO PR, jen má několik posuvníků, které ještě mohou ovlivnit finální výsledek. Někdy je lepší DxO, jindy On1, je dobré to porovnat, když vám na fotce nějak extra záleží. Do toho i Topaz DeNoise začal mnohem podporovat práci s RAW, takže možností, jak efektivně pracovat se šumem, je na trhu celá řada.
Proč fotky vůbec upravovat?
„Ty upravuješ fotky ve Photoshopu? Tak to je ale podvod.“ Typická reakce člověka, který si Photoshop spojuje s masivní manipulací fotky obézní modelky, která je pak na stránce časopisu jako nitka. Úprava fotek neboli postproces je přirozenou součástí publikování fotky, dost podobně jako když kuchař syrové maso zpracuje a dá ho s kořením na gril. Málo kdo z nás je ochoten jíst to maso syrové, nikoho nenapadne kuchaři vynadat, že s ním manipuloval a okořenil pro lepší chuť. Milníkem pro stížnosti je spíš maso nedovařené, převařené, nebo vydávání kočky za králíka. A v podstatě tak nějak vnímám postproces já. V mém pojetí je tedy úprava fotografie proces, který dokončí myšlenku z terénu, nikoli způsob, jak myšlenku fotce dodat. V zásadě má každý nějaké své limity, kam v úpravě zajít. Na toto téma jsem sepsal článek s mnoha ukázkami toho, jak vypadají mé fotografie přímo z foťáku a jak po finální úpravě.
Jaký je nejlepší program na úpravu RAW?
Pokud chcete z fotky dostat maximum, je nejlepším řešením focení do RAW. Co se výběru programu týká, podle mě je pak nejlepší ten, který dobře ovládám. Je to úplně stejné jako při výběru foťáku – který foťák je nejlepší? Je nějaký, který umí nejlíp všechno? Myslím, že na trhu nic takového není a každý foťák/program na úpravu nabízí tři důležité věci: 1. něco, co mají všechny ostatní, 2. něco, co je unikátní jen pro něj a 3. něco mu chybí oproti ostatním. Upřímně nezávidím těm, kteří stojí na začátku všeho a v té enormní nabídce foťáků/programů se snaží zorientovat a vybrat něco, čeho nebudou litovat. To je celkem k zbláznění. Hlavně neudělat chybu. Co když vyberu něco, co nebude TOP? A z toho pramení jeden z nejčastějších dotazů, které dostávám „Co myslíš, mám si to koupit?“ nebo „Bude mi to stačit?“ nebo „Co myslíš, využiju to?“. Tady jsem vždycky zahnán do kouta, protože na to opravdu neumím odpovědět. Moje odpovědi jsou proto vždy ve smyslu – „Mně by to stačilo/nestačilo proto a proto, ale jak to bude vyhovovat tobě, to netuším“. Podle mě je důležité někde začít. Prakticky všechny programy, které umí zpracovat RAW, přinesou uživateli výborný výsledek. Neznám program, který je vyloženě špatný. Já jsem po mnohaletém období s Lightroom před pár lety přešel na Capture One. V samostatném článku jsem popsal hlavní důvody proč. A co ostatní programy? Mám osobní zkušenost se 4 programy na úpravu RAW – Lightroom (Photoshop), Luminar, DxO Photo Lab a Capture One. Na trhu jsou ovšem další, z nichž určitě stojí za zmínku Affinity, ON1, DarkTable, Zoner nebo ACDSee. Pokud jste na začátku cesty za ideálním programem, může jím být prakticky každý z nich. To, že já osobně jsem zakotvil u Capture One, nic neznamená, jak jsem psal v úvodu, nejlepší je ten, který umíte dokonale ovládat.
Proč mi nestačí pouze jeden program?
Mé workflow úprav v Capture One začíná, ale nekončí. Bylo by to dokonalé mít jen jeden program na úpravy fotek a nepotřebovat nic jiného. A hodně lidí to tak má. Proč k nim nepatřím? Protože využití externích programů může v té správné fázi výrazně zkrátit čas strávený úpravou a navíc lze dosáhnout lepší kvality výstupu než lpěním na jediném programu. Je to podobné jako když řešíte, zda těch 30km před vámi ujdete pěšky nebo ujedete na kole nebo se přesunete v autě. Výsledek bude asi stejný, nakonec se do místa určení dostanete, ale časová investice i vaše rozpoložení na konci cesty se bude ve všech případech značně lišit. Chvíle, kdy budete potřebovat využít nějaký externí program, může nastat v různou dobu podle toho, jaké máte s úpravami zkušenosti i jaké jsou limity vašeho programu na úpravu RAW. Přechodem na Capture One (C1) jsem se k ideálu jednoho programu výrazně přiblížil. Díky schopnosti C1 řídit workflow ve vrstvách, dokonale pracovat s vybranou skupinou jasů a barev mi umožňuje odejít do Photoshopu mnohem později, než tomu bylo dříve. Je zde ovšem moment, kdy existují jiná a zcela na rovinu lepší řešení, a to je především inteligentní redukce šumu při zachování maximálního množství detailů. V C1 proto nepoužívám na fotky žádné odšumění (posuvník je na hodnotě „0“), pouze si vyladím celkově či lokálně barvy, jas a stíny, optimální ostrost, a řešení odšumu svěřuji externím pluginům aktivovaným přes Photoshop a jeho vrstvy. Moje úvaha při opouštění RAW editoru je jednoduchá – než bych ztrácel čas tím, že se budu snažit dosáhnout v C1 výsledku, který je alespoň blízký tomu, co umí třeba pluginy Topaz Labs na jedno kliknutí, raději se vzdám ideálu jediného programu. A v tom přišel celkem významný zlom – plugin DxO Pure RAW. V čem je pro mě tak zásadní? O tom je následující video, kde najdete odpovědi na otázky – Kde se ten program vzal? Co umí? Jak ho zapojit do workflow s Capture One (samozřejmě i jakýmkoli jiným programem)? Jak řeším situace, kdy není výsledek ideální? Až si ho prohlédnete, budeme pokračovat 🙂 Video je v rozlišení 1440p, tak si ho nebojte zvětšit na celou obrazovku.
Ukázky práce Pure RAW
Ve videu je několik příkladů toho, jak se Pure Raw projeví na fotkách. Na fotografiích níže si můžete prohlédnout další ukázky toho, co DxO Pure RAW s fotkami udělá ještě před tím, než s nimi začnete pracovat v RAW editoru. Nejedná se tedy o ukázky fotek Před a Po úpravě RAW, ale ukázku fotek na startovní čáře celého procesu úprav. Vybral jsem fotografie z různých fotoaparátů, s různými motivy i osvětlením scény. Přiznám, že částečně i z toho důvodu, abych předešel hláškám typu „tak foť na full frame a šum nemusíš řešit“. Na FF jsem fotil osm let a trochu vím, co z těch foťáků leze. Proto při vší úctě k pokroku a technologiím současných foťáků nejsem zastáncem oblíbeného názoru, že „fotky z FF jsou i na ISO 12.000 úplně v pohodě, kdežto malý čip už je od ISO 800 prakticky nepoužitelný“. To vnímám spíš jen jako určitý folklór než realitu skutečného stavu. Velikost čipu v této oblasti bezpochyby svou roli sehrává, ovšem nemalou roli v tom hraje také správně stanovená expozice. To je ovšem na dlouhou a prakticky nikdy nekončící debatu, do které bych se zde nerad pouštěl. Jistě najdete řadu diskuzních fór, kde se můžete na podobné téma kdykoli krásně pohádat. 🙂 Ukázky fotografií níže jsou tedy záznamy fotek bez jakékoli úpravy s výřezem 1:1 přibližně odpovídajícím čtverečku vyznačeném na celkovém snímku. Vřele doporučuji výřezy 1:1 otevřít v novém okně, abyste měli jasnější představu o tom, jak se program k fotkám zachová (vlevo originál, vpravo originál + Pure RAW).
Canon EOS 5D III, ISO 5000, výřez 1:1
Olympus E-M1X, ISO 1600, výřez 1:1
Canon EOS 6D, ISO 2500, výřez 1:1
Olympus E-M1X, ISO 2000, výřez 1:1
Canon EOS 5Ds, ISO 2500, celkový pohled
Canon EOS 5Ds, ISO 2500, výřez 1:1
Olympus E-M1 III, ISO 2000, celkový pohled
Olympus E-M1 III, ISO 2000, výřez 1:1
Je to tedy lepší než Topaz DeNoise?
Toť otázka. Firma Topaz Labs vytvořila sadu vynikajících pluginů, které se věnují práci se šumem (DeNoise AI), s ostrostí (Sharpen AI) nebo velikostí fotky (Gigapixel AI). Díky zapojení umělé inteligence pro výpočty se jim podařilo vyvinout nesmírně účinné nástroje v minimalistickém rozhraní – jinými slovy, stačí třikrát kliknout a máte najednou výsledky, ke kterým byste spěli komplikovaně možná desítky minut. Tyto pluginy tedy nejen šetří čas, ale v mnoha případech jsou výsledky nad očekávání vynikající. Své postřehy z verzí 1.0 jsem popsal v samostatném článku, nyní mají programy už verzi 3. Hlavní rozdíl mezi Topaz DeNoise a DxO Pure Raw nespočívá ani tak v tom, který umí fotku odšumit lépe (tam jsou si téměř rovnocenni), ale v tom, že Pure RAW se aplikuje před začátkem procesu zpracování fotky, tedy na RAW, Topaz DeNoise se aplikuje až na TIFF po úpravách RAW.
Pozn. Topaz ve skutečnosti podporuje i RAW, aplikace ho opravdu načte, nicméně žádný soubor z mých dosud používaných foťáků nepřevede Topaz z RAWu kvalitně. Díky tomu je i redukce šumu tímto stylem naprosto tristní, na hony vzdálená tomu, co dokáže na skutečném obrázku TIFF nebo JPG. Věřím, že časem tato možnost přibude a porovnání výkonu a přínosu obou programů bude mít stejnou startovní čáru. Aby to nebylo úplně jednoduché, už brzy se do toho všeho přimotá další umělou inteligencí řízený plugin – On1 NoNoise AI. To bude už úplný blázinec.
A není jedno, kdy se odšum aplikuje?
Do jisté míry to jedno je. Jen to bude mít vliv na workflow. Pokud má fotka vysoké ISO, byla naexponována tmavě a budete chtít vytahovat kresbu ze stínů, pak se mohou objevit nepěkné „chuchvalce“ šumu bez kresby (tady bude záležet na tom, jaký model foťáku používáte, neb některé jsou dost tolerantní, jiné neodpustí nic). Následný odšum v Topaz bude problematičtější a ne tak efektivní. Pokud na takovou fotku nejprve pustíte Pure RAW, bude vytahování dat ze stínů mnohem kvalitnější a nebudete to muset posléze tak složitě řešit. Krásně je to vidět na fotce kvesala, která vznikla před východem slunce a kvesal byl opravdu utopen ve tmě. Na výřezu z fotky 1:1 vidíte stejný obrázek v originále a po vytažení stínů, vedle je totéž, ale se vstupem Pure Raw hned v úvodu.
Olympus E-M1X, ISO 2500, výřez 1:1
Co z toho všeho plyne?
Z mého pohledu jsou nyní na poli software jedinečná řešení, která posouvají hranici použitelných ISO mnohem dále, než jak je stanoví technologie samotného čipu. To umožňuje pouštět se i do situací, která byla dříve tabu a posouvat tak možnosti fotografie stále dál. Otázkou teď bude – Tak co, mám si to koupit? Bude mi to k něčemu? A co z toho si mám koupit? Odpovědi už nechám na vás, je dost možné, že se vás podobné problémy vůbec netýkají. Já zmíněné programy zakoupené mám a pro mé workflow z toho vyplývá několik následujících scénářů:
+ Fotka nemá problém se šumem = nepotřebuji řešit nic z uvedeného – popravdě, aplikace Pure RAW může už tak čistou fotku zbytečně ještě přežehlit.
+ Fotka má problém se šumem = aplikuji Pure RAW, fotku zpracuji v Capture One (C1).
+ Fotka má i po Pure RAW znatelný šum = zpracovanou fotku z C1 převedu do Photoshopu a aplikuji ještě Topaz DeNoise (ve vrstvách a maskách nastavím, kde se má a nemá aplikovat).
+ Fotka má problém se šumem a Pure RAW i Topaz odeberou šum příliš drasticky včetně detailů, které má původní RAW = vyvolám fotku dvěma způsoby (Pure RAW a zcela bez odšumu) a ve Photoshopu propojím na místech, kde je třeba.
Pokud se rozhodnete některý z programů zakoupit, využít tak některou z probíhajících akcí a podpořit tím mou tvorbu, níže naleznete seznam partnerských odkazů, které můžete využít. Tak ať vám hlavně focení dělá radost, šum nešum 🙂
7 Comments
Díky tomuto článku jsem na jaře začal používat DxO Pure RAW a musím říct jedno velké DÍKY! Zcela mi to změnilo workflow a i fotky z mé stařičké Nikon D3 jsou najednou úplně jinde. Btw. na jaře jsem přešel také na Apple a zpracování největších fotografií z Nikon Z6, tedy 24 Mpx trvá 7s jedna. Miluju! 🙂
Zdravím Petře,
po přečtení tvého článku jsem si pořídil DxO PureRaw 2 a byl jsem spokojen, fotka z Panasonicu G9 i Olympusu M1 uměl , ale z OM-1 je neumí načíst a to i po aktualizování a tam tvrdí že by už OM-1 měl umět.
Nevíš kde je problém?
Díky Mirek Z.
Dobrý den Petře,
jakým způsobem se dají do DxO PureRaw2 dostat ORF z nového OM-1? Nebere mi to jak originální ORF, tak konvertované DNG. Máte nějaký tip, nebo se čeká na aktualizaci od DxO?
S díky a přáním dalších krásných fotek a příběhů, Honza.
Zdravím,
vše super, je ta informace o pětiminutovém vyvolávání rawu v DxO PL mi přijde dost zavádějící a extrémní (nehledě na to, že ten proces běží (dávkově) na pozadí, takže uživatele vlastně ani nijak neomezuje. Neznám samozřejmě Vaši přesnou konfiguraci PC, ale na mé asi 13 let staré šunce mi vyvolání rawu, vč. aplikace Primu, trvalo asi 1 minutu. Po upgradu PC (na slušnou, ale nijak bombastickou sestavu) a odšumu na DeepPrime mi vyvolání vezme asi 17 sekund. Takže netuším, kde je u Vás zakopán pes. Podotýkám, že to jsou hodnoty pro tytéž rawy (Oly), jako ve Vašem případě.
Ono se to možná zdá zavádějící, leč pravdou je, že při testování mi export s Deep Prime opravdu zabral až 5 minut. Nicméně ukázalo se, že aktualizace programu přinesla v tomto směru zlepšení a nyní to na mé šunce trvá asi 1 minutu. Takže pes byl evidentně zakopán někde na cestě mezi naším obývákem a střediskem DxO Lab 🙂
Pěkně sepsáno. Četl jsem postřehy uživatelů DXO PL4 Elite. Na rozdíl od PureRaw lze nastavit v DXO sílu odšumu. Jinak na oficiálním dxo fóru byl akceptován požadavek na zvětšení náhledu AI odšumu před exportem. Dobrá zpráva je, že ývojáři mají zájem na zlepšování programu i do budoucna, Tak se přidejte, co byste rád. Třeba časem C1 zahodíte 🙂
https://feedback.dxo.com/c/dxo-photolab/feature-requests/60
Díky za tip. DxO je skvělý program, budu věřit, že se bude dál úspěšně vyvíjet. Pravdou je, že momentálně nemám příliš vůli ani prostor věnovat se jeho potenciálnímu zlepšování (seznam toho, jak by měl program vypadat a fungovat se dá rozumně vytvořit jen při denodenním používání). Jsem přesvědčen, že jeho aktivní uživatelé ho pomohou vymazlit i bez mých podnětů 🙂 Pokud budou opravdu v koncích a nebude jiné cesty, zkusím na to taky mrknout 😀