Během listopadu jsem měl možnost využívat nový 27″ monitor EIZO CS2730. Po EIZO CS2420 to byla další možnost pracovat s prvotřídními monitory této proslulé značky. A jaké jsou mé dojmy? Skoro jsem přemýšlel, v čem bude moje povídání jiné, než to předchozí. Monitor jsem připojil přes HDMI, po zapnutí se objevila známá krásně hladká plocha monitoru a začal jsem zpracovávat nové fotografie, aktualizovat stránky a tak dále. Zkrátka nic se mi nezdálo odlišné. Jen jsem si všiml, že rozlišení 2560 x 1440 je zajímavé. Velmi rychle jsem přivykl a zase jsem si říkal, že je vše při „starém“. Ta hlavní změna nastala 7. 12. večer. Dopoledne jsem v Praze vyřídil vše potřebné a nic netušící vrátil monitor zpět na zastoupení EIZO. Večer jsem zapnul počítač a připojil opět svůj FullHD+ monitor. Něco nebylo v pořádku. Písmo na obrazovce bylo najednou nějaké velké, fotek v Lightroom knihovně se najednou vešlo méně, web byl větší, atd. Zkontroloval jsem nastavené rozlišení a bylo správně 1920 x 1200. Začalo mi to docházet. Řeknou vám, že monitor je dokonale zkalibrovaný už z výroby, že podporuje 99% prostoru AdobeRGB, že má úžasně přirozené barvy a antireflexní úpravu. Co už vám ale zatají, že 2560 x 1440 pixelů je návykové rozlišení. Že se vám po něm bude stýskat a že vám bude vrtat hlavou, jak si obhájíte, že ho nemáte. Já jsem si to nakonec neobhájil a monitor objednal 🙂
Takže s klidným srdcem mohu tento monitor doporučit všem, kteří mají chuť z klasického FullHD rozlišení vstoupit do vod rozlišení většího a nemají ambice pracovat ve 4K. Rozdíl oproti FullHD je znatelný. Jedinou věc, kterou jsem si musel začít hlídat, byla tvorba webu, kterou jsem kontroloval i přepnutím na klasické FullHD, ze kterého mám stále největší podíl přístupů. Ono je totiž velmi snadné se rozvášnit a využít to krásné rozlišení i na webu. Někomu můžou připadat písmenka textu na monitoru titěrná na čtení, ale to je věc osobních priorit, mně se četlo velmi dobře. Pro ty, které láká větší výbava, bude v nabídce ještě monitor s označením CG2730, ten má navíc například integrovaný snímač pro vnitřní kalibraci.
Ještě zmíním jednu novinku, kterou jsem si nemohl doma naplno vyzkoušet, ale viděl jsem ji v akci na festivalu FotoExpo. Jedná se o program Quick Color Match. Je to takový malý zázrak, který má možnost se stát velkým hitem. O co jde? Věčným problémem, který řeší fotografové, je věrnost tištěné fotografie. Cílem je, aby odpovídala tomu, co fotograf vidí na svém monitoru. Každý s tím má jiné zkušenosti a ne každý dokonale ovládá Color management. Co když je tu ale program, který by tyhle nešvary z větší části vyřešil? A co když je jeho ovládání naprosto jednoduché? Ano, to je právě Quick Color Match. Jak to funguje, popisuje velmi přehledná stránka na webu EIZO. Zatím není nějaké rozumné demonstrační video a na YouTube je jen pár ne příliš návodných videí. Ve zkratce je to vážně jednoduché. Program má jen tři políčka – výběr tiskárny, výběr papíru a místo pro vložení fotky. Např. budu tisknout na Epson, lesklý papír a tuto fotku. Ta se otevře ve Photoshopu (nejlépe) a to tak, že bude simulovat vzhled fotografie na tiskárně. Provedete finální úpravy podle přání a dáte tisk. Na konci si vezmete papír, na kterém je fotografie prakticky shodná s tím, co máte na displeji! Funguje to vždy a všude? Bohužel ne. Je třeba mít kompatibilní zařízení, tzn. monitor EIZO a kompatibilní tiskárny. Dá se předpokládat, že kompatibilita bude časem narůstat. Pro větší detaily si prostudujte zmíněnou stránku na webu EIZO, která o tom pojednává, a stáhněte si přehledného PDF průvodce. Myslím, že společný počin EIZO, Adobe, Canon a Epson se hodně povedl.
Děkuji společnosti EIZO Czech za zapůjčení monitoru k testování. Oficiální stránka s monitorem EIZO CS2730.
14 Comments
Ahoj Petr, ja mam tiez Eizo CS2730. Moje nastavenia: sRGB 160 cd/m2 teplota D65, gamm s RGB, saturacia 10, gamut clipping off. Vo Windowse mam pre monitor tiez sRGB profil aj vo Photoshope. Mas to podobne nastavene? Mne sa zda, ze tento Eizo je malo kontrastny. Skusal somsi pozerat fotky na Apple monitoroch a bola to nadhera. Rad by som si ten pohlad doma uzival ale na druhej strane ja upravujem fotky pre vsetkych, nie len pre tych co maju Apple. Vdaka moc za vsetky skvele clanky, prave uvazujem tiez nad tym Mac Mini,
[…] fotek, že bych je z něj rovnou prezentoval. Všechny moje fotky musí projít skrze kalibrovaný EIZO monitor CS2730, který mi garantuje, že fotky mají stejný styl, barvy a jas. Tablet ale rád používám pro […]
[…] byl notebook HP Envy 15, který běžel zavřený pod stolem, z něj vedl kabel HDMI do monitoru EIZO CS2730 a přes USB jsem měl napojenou bezdrátovou myš a klávesnici. Postupně jsem zjistil, že […]
Dobrý deň. Uvažujem nad kúpou tohto monitora. Ale nikde sa neviem dopátrať, či je plnohodnotne prepojiteľný cez klasické HDMI, alebo je to od nejakej vyššej verzie HDMI (napríklad HDMI 1.4, HDMI 2). Chcem kúpiť aj nový notebook a uvažujem, či musí byť podmienka mať nejaký konkrétny port pre pripojenie takéhoto monitora. Chcem sa tiež spýtať, či je pre Vás rozlíšenie 2560 x 1440 stále dostatočné a neuvažujete nad prechodom na 4K (zaujíma ma, či sa neprejaví podobný efekt, aký ste mal, keď ste si chvíľu skúsil EIZO a potom sa vrátil na FullHD a niečo „bolo zle“, teda, že keď skúsite 4K a vrátita sa na 2560×1440, tak „niečo bude zle“). Inak ďakujem za článok, monitor som mal vyhliadnutý dlhšie, a náhodou som natrafil na Váš článok pri prezeraní fotografií.
Já mám připojený monitor přes klasické HDMI – z obou stran. Možnosti připojení jsou třeba v tomto letáku: https://www.eizo.cz/fileadmin/datasheet/CS2730_CZ.pdf Co se týče rozlišení, pro mé potřeby je zatím rozlišení monitoru dostatečné, pocitem, že mi něco chybí, netrpím. 🙂
Ďakujem za odpoveď. Ja som nakoniec našiel takéto riešenie (ak by mal v tom niekto v budúcnosti bordel ako ja a by ho to zaujímalo). Pri kúpe monitora je dôležité pozrieť sa na konkrétnu verziu HDMI niekde u výrobcu, napríklad verzia 1.4 podporuje rozlíšenie 1440p na 60Hz, ale pri 4K už len na 30Hz,. Tu je to prehľadne napísané: https://en.wikipedia.org/wiki/HDMI#Refresh_frequency_limits_for_standard_video
Tiež sa treba pozrieť na grafickú kartu (opäť som hľadal na stránkach výrobcu) či takéto rozlíšenie podporuje. Takže ak mám HDMI 1.4 a grafická karta je tiež OK tak je to OK. 🙂
Ahoj Peter, super clanok dakujem. Chcem sa opytat ze ci si neuvazoval aj nad EIZO CG2730. Riesim teraz dilemu ze by som si chcel konecne kupit poriadny monitor a neviem ci ma vyznam priplacat za EIZO CG2730 ked by to mal mat udajne rovnaky panel ako CS2730. Viem ze ma integrovanu sondu ale inak je to asi to iste nie ? K tomu tvojmu EIZO CS2730 riesis aj kalibracnu sondu napr. X-Rite i1 Display Pro ?
Samozrejme usetrene peniaze sa vzdy hodia na dalsie veci 🙂 Vies prosim ta poradit ? Ja fotim vacsinou svadby a fotky vyvolavam cez overeny LAB a teda pracujem a myslim ze aj budem vacsinou len s sRGB kedze klienti si fotky vascinou pozeraju na webe.
Dakujem.
Odpovídám pozdě, ale přece 🙂 O CG verzi jsem neuvažoval, protože je ten finanční skok už dost velký, původní plán byl CS2420 a už tohle byl celkem skok. Mám k tomu sondu Spider 5 a myslím, že ušetřené peníze mi těch 15 minut práce s kalibrací v pohodě nahradí 🙂
Zapoměl jsem dodat, že mi dokonale vyhovuje sRGB. Adobe RGB využívat nebudu.
Já AdobeRGB také nevyužívám, ale pro určité věci bych ho uvítal (řada soutěží vyžaduje převod fotek do Adobe a já nikdy netuším, co jim vlastně posílám). 🙂 Jinak pro reálný život jsem pro něj využití nenašel 🙂
Ahoj Petře, zvažuji pořízení Eiza také, ale nižší model EV2455 https://www.czc.cz/eizo-ev2455-bk-led-monitor-24/163443/produkt s poměrem stran 16:10, nebo s poměrem stran 16:9 EV2450 https://www.czc.cz/eizo-ev2450-bk-led-monitor-24/163440/produkt. Myslí, že pro amatéra, co chce něco vidět by to mohlo stačit. Spoléhám na to, že je to Eizo. Kalibrovat budu okmetricky a víc za monitor dávat nehodlám. Jasně, že se mi víc zamlouvá tem levnější :-). Parametrově jsou oba stejné, ale liší se právě v poměru stran. Mám nyní 22″ 16:10 a velikostí mi vyhovuje. 24″ 16:9 je stejně vysoký jako moje 22″, ale obraz je logicky delší. . Neporadíš mi?
Ahoj Oldo, co se týče kvality, tak tam poradit neumím, nemám s nimi osobní zkušenost. S tím poměrem je to taky těžký 🙂 Líbí se mi 16:10, protože třeba v LR se mi tam vejde víc fotek. Patrně v dohledné době budu pořizovat toto 27″ EIZO a tam je zas poměr 16:9 (i když v LR toho bude víc než dost). Takže je to spíš o osobním vkusu, ideálně navštívit nějaký showroom a porovnat tam zobrazení programu, ve kterém budeš nejčastěji pracovat.
Přitom právě tyhle stále nesedící fotografie na domácím monitoru a vytištěné na foto papíře vedle něho nechápu. Existují normy, světové normy, podle kterých výrobci fotoaparáty, monitory, papíry, tiskárny, kalibrační sondy, foto programy, atd… dělají, podle kterých je představují v reklamách, podle kterých je znovu a znovu vychvalují, že takové barvy jste ještě neviděli, pokaždé to samé, rok co rok pořád dokola a taky pořád dokola se řeší kalibrace, řeší se nejednotnost, … Jestli existují normy, proč existují rozdíly, proč pořád brečet nad tím samým mlékem?
Vysvětlení mám několik:
1/ buď je systém založený na matení, úmyslném lhaní, aby si lidé co nejčastěji kupovali nové a nové fotoaparáty, monitory a věci s fotografiemi spojené, ale aby nenadávali na konkrétního výrobce, že zase něco nesedí, tak použijí vychvalovací normy, jejich čísla, co žádný papír neodmítne napsat a tvrdí, my nic, my máme normy, to ten druhý, který zákonitě říká to samé
nebo
2/ výrobci chtějí nechat vydělat svým příbuzným, kterým svěří finesy svého výrobku, aby mohli vymyslet a prodávat třeba Quick Color Match, vlastně obdoba bodu 1
nebo
3/ výrobcům je jedno, co a jak vyrobí, normy sem, normy tam, třísk, prásk, hrk, frk a šup do prodejny, hlavně že něco nějak vyrobí, však s masivní podporou bodu 1/ to lidé koupí a ještě rádi koupí, protože i kupující mezi sebou soupeří, kdo bude mít doma novinku, kterou nepotřebuje, viz vaše zjištění s rozlišením, kdyby jste monitor nezkoušel, nevrtal by vám červ v hlavě a spokojeně by jste upravoval jako doposud
nebo
4/ že jsou normy tak pružné, že jsou vlastně jenom jako orientační, aby někdo nemohl tvrdit, že černá v Evropě je opravdu černá, ale v Africe je to bílá, že by každý tvrdil tu svoji pravdu (jako u nás je posunek hlavou ANO jejím kývnutím nahoru a dolů a NE vodorovným kýváním do stran, ale v Bulharsku to je prý naopak, nevím, slyšel sem to). No a tou pružností se pak není čemu divit, že se pořád dohadujeme/te, že tiskárna vytiskla něco jiného, což v tomhle sem já takové rozdíly neviděl, zatím nadávám jenom na světlost, vlastně tmavost fotky oproti co vidím na několika nekalibrovaných monitorech za pár tisíc.
Suma sumárum, možná i za
5/ od každého něco nebo že by i
za
6/ je dobré pořád tohle řešit, když skoro ve většině případů je před objektivem něco jiného, než jak nakonec po projití foto programem fotka vypadá? Co si budeme nalhávat, nikdo zveřejněné (fotografové všeobecně) krásně úžasné zvířátko v přírodě neviděl, stejně tak krajinu západu slunce, aby mohl tvrdit, takhle to tam nebylo, takhle to či ono nevypadá, ale kdo uvažuje trochu dál než do slevového letáku superobchoďáku, tak ví, že počítače a foto programy v nich jsou tak trochu, někdy i moc přetvařovači reality, obvzlášť, když fotograf má RAW, to už i já, totální foto negramot vidím, co sem v dobré víře co nejlépe vyfotil od toho, co z RAWu vypadne a co je samozřejmě víc publikovatelné i pro potěchu mého oka, oka co originální snímek pořídil.
Takže suma sumárum ještě jednou, má to smysl se honit za dokonalostí, kterou většina národa ani nepozná nebo dokonce nevidí, nemyslím tím placené zakázky, i když i tam jsou lidé slepí, že sice ví co chtějí (někde to slyšeli), ale neví jak to vypadá, dle mého ne nebo aspoň ne tak urputně rok co rok, viz třeba nový monitor ve vašem příspěvku. Zrovna sem viděl video Co dál s fototechnikou, kde pan Pihan říká: „… všichni z vás mají v brašnách vynikající fotoaparáty a vynikající objektivy…“ a má pravdu, záleží, co nám z nich vypadne, jak to v PC překumulujeme do koukatelnosti a kdo to nakonec ocení „pouhým“: „Hmmm!“
Dobré světlo, krásný den a suprové www !!
Hodně rozsáhlý koment. 🙂 Asi nedokážu zareagovat úplně na všechno. Jen bych řekl asi tolik, že nemám sílu se pídit po rozdílných normách a apelovat na výrobce, aby se dohodli. Navíc touha výrobců, abychom si koupili jejich výrobky, je pochopitelná, na tom stojí jejich business. Beru to jako fakt, že zkrátka fotka na papíře vždycky neodpovídá tomu, co je vidět na monitoru. Jako člověk, který hodně tiskne, mám samozřejmě v tomto směru vysoké nároky. Když tisknu fotky na výstavu, tak mi jde o to, aby byly co možná nejvěrnější tomu, co jsem do nich jako autor vložil. Je pravda, že právě monitory EIZO a laboratoř FotoRiegl, se kterou už rok spolupracuji, mi to zaručují. Co se týče úprav a vztahu k realitě, tak myslím, že fotografie je umělecký obor, který má mnoho tváří. Chtít po fotografech, aby přesně zaznamenali to, co mají před sebou, by vyžadovalo scaner a ne foťák. Právě ta různorodá interpretace reality (kompozice, úhel pohledu, hrátky s hloubkou ostrosti, světelné a barevné provedení) je tím, co je na fotce tak poutavé a co odlišuje jednotlivé autory. Monet, Picasso ani Dalí nemalovali to, co je „realita“, ale prezentovali své vidění. Já třeba neberu RAW jako finální „produkt“. Pro mě jsou to data, která musím nasbírat, abych mohl prezentovat svoje vidění světa. Fototechnika je tak nedokonalá, že vidí zhruba polovinu toho, co lidské oko a tak k tomu i přistupuji.