Pokud chcete mít kvalitní fotky, koupíte si kvalitní techniku, která vám je pomůže vyfotit. Jakmile fotky přenesete do počítače pro úpravy, potřebujete kvalitní monitor, který vám je věrně zobrazí. Věrným zobrazením mám na mysli přesné barvy, přesnou ostrost (ani více, ani méně) a obraz bez kmitání s rovnoměrným podsvícením od kraje ke kraji. To je nesmírně důležité, zejména když se chystáte fotky tisknout. Při tisku potřebujete věrný odraz toho, jak bude fotka vypadat bez nechtěných nuancí v barvách nebo výsledné kresbě. Monitory EIZO si léty vydobyly renomé špičkového výrobce fotografických monitorů, které přesně tyto parametry splňují. I když je na trhu výrobců celá řada, velmi často při zakoupení monitoru budete řešit jestli „je to stejně dobré jako EIZO?“ – „lepší nebo horší než EIZO“. Jedná se tradičně o jakýsi lakmusový papírek, kterým se posuzuje kvalita ostatních monitorů. Pokud chcete mít jistotu, že to bude stejné jako EIZO, je asi nejjednodušší cesta koupit si EIZO. Zcela na rovinu mohu potvrdit, že od doby, kdy se na mém stole usídlil model CS2730, mohu posílat fotky k tisku prakticky naslepo, protože jsou na tisku zkrátka takové, jaké je vidím před sebou na monitoru. Rád jsem proto využil možnost vyzkoušet si zbrusu nový model EIZO ColorEdge CS2740, který na první pohled od mého (CS2730) nejde rozeznat. Za mě jen dobře, protože proč měnit to, co funguje. Rozdíly najdeme ve výbavě a je jich tu ve skutečnosti víc než dost.
Rozlišení 4K a kouzlo USB-C
EIZO CS2730, který používám, má rozlišení QHD (2560 x 1440 pixelů). Osobně považuji 27“ monitor za ideální. Z běžné pozorovací vzdálenosti mohu obraz ještě dobře prohlédnout od kraje ke kraji a při úpravách není třeba kroutit hlavou ze strany na stranu (alespoň ne na základě zobrazení fotky, samotný obsah fotky může tento pohyb vyvolat i na monitoru mnohem menších rozměrů). Nový model CS2740 má rozlišení UHD 4K (3840 x 2160 pixelů) a kromě sRGB gamutu poskytuje také 99% pokrytí AdobeRGB. Je třeba poznamenat, že se jedná díky rozlišení o model vyšší řady a není tedy nástupcem mého monitoru. Tím je model CS2731, který má také QHD rozlišení. Obě novinky přináší celkem zásadní posun díky implementaci USB-C konektoru. Pokud propojíte monitor s notebookem (můj případ) pomocí USB-C kabelu, budete moci spojení využít i k napájení a dobíjení notebooku. Tím odpadne zbytečná kabeláž (viz obrázek). Kabel umožňuje přenášet také ethernetový signál z monitoru do PC (nutno koupit adaptér Eth/USB, který bude připojen do USB-portu monitoru). Nejdůležitějším přínosem je to, že právě propojení pomocí USB-C umožňuje vzájemnou komunikaci počítače a monitoru. Díky tomu program ColorNavigator nastavuje automaticky barevné profily monitoru pro fotografické editory – bez potřeby používat kalibrační sondu! Což je pro přesnou interpretaci barev dost zásadní zjednodušení práce. V případě využití všech nabízených funkcí USB-C portu pak odpadá nutnost pro používaný notebook pořizování dokovací stanice.
Ředitel EIZO.CZ, Ing. Antonín Charvát, novinku popisuje takto: „Dříve bylo barevný profil monitoru možné získat prakticky pouze kalibrací monitoru pomocí kalibrační sondy. Ne všichni fotografové se však chtějí zabývat kalibrací monitorů a ne všichni kalibracím monitorů rozumí. Těmto fotografům se nyní nově naskýtá možnost si barevný profil monitoru jednoduše zkopírovat přímo z interní paměti monitoru pomocí programu ColorNavigator. Přitom program ColorNavigator zároveň ještě správně sám (AUTOMATICKY) nastaví profil zkopírovaný z monitoru jako „výchozí“ pro správu barev operačního systému, kde si ho pak později načte fotografický editor. Tím, že se vše děje automaticky a bez zásahu uživatele se proces vytvoření a nastavení barevného profilu monitoru oproti minulosti značně zjednodušil a hlavně odpadá nákup kalibrační sondy. Klasická kalibrace monitoru pomocí kalibrační sondy – jak na ni byli fotografové dosud zvyklí, se nyní značně zautomatizovala a její hlavní role již nespočívá ve vytvoření barevného profilu monitoru pro fotografické editory, ale pouze jako kontrolní proces pro kontrolu nastavených obrazových parametrů monitoru po jeho „zestárnutí“. Kontrolu obrazových parametrů lze však také samozřejmě přenechat odbornému servisu.“
Rozlišení 4K a rozhraní programů
Můj notebook bohužel nedisponuje USB-C konektivitou, takže jsem využil další z možných propojení pomocí HDMI. Před tím, než jsem monitor poprvé připojil, jsem se s 4K monitorem setkal v praxi pouze jednou. Na workshopu úprav fotografií jsem měl toto rozlišení k dispozici. Co mě tehdy zarazilo, bylo titěrné rozlišení programů – v Lightroom se prakticky nedala číst písmena, rozhraní bylo mrňavé. Člověk, který měl tehdy nastavení monitoru na starosti, s tím chvíli bojoval, a pak to „opravil“ nastavením QHD rozlišení. Moc jsem v tu chvíli nechápal, v čem je tedy přínos 4K, když reálně použitelné je rozlišení nižší. Doma se mě naštěstí zastal Windows. Jakmile detekoval 4K rozlišení, sám mě informoval, že rozhraní programů může být hůř čitelné a zda ho chci nastavit na menší. Potvrzením došlo přesně k tomu, co jsem potřeboval. Rozhraní programů (popisky, posuvníky, atd.) se polidštilo, ale rozlišení monitoru zůstalo. Teď to dávalo smysl. Monitor zobrazoval přesně to, co bych od vyššího rozlišení očekával – čitelné prostředí programů a k tomu více detailů. Fajn, to bylo snadné. Níže je postup, jak rozhraní nastavit správně, pokud se Windows sám nezeptá.
Záludnost Input Range
Jak jsem zmínil v předchozím článku, zobrazení fotek na mém monitoru CS2730 mi připadá dokonalé a barvy i jas přesně korespondují s tiskem. Po připojení 4K monitoru CS2740 a rychlému zvládnutí rozlišení prostředí jsem nemohl odolat pocitu, že tady něco nehraje. Všechno bylo mnohem více kontrastní. Bylo to první setkání se 4K monitorem a navíc s novinkou. Tradičně jsem začal pochybovat, jestli je vše v pořádku na mém vlastním monitoru. Stáhl jsem si testovací obrazec a prohlédl, zda vidím vše správně (jasy i stíny). Na něm musí být vidět v horní části 12 kostiček nejtemnější šedé, ve spodní pak 12 kostiček bílé. Na CS2730 byla k vidění podle očekávání dokonale celá škála černé i bílé bez ztráty kostičky. Stejný obrazec na CS2740 vypadal dost jinak – chyběly tam odstíny černé (první 4 kostičky slité v jednu) i bílé (posledních 7 kostiček slitých v jednu). Ať jsem dělal, co jsem dělal, nebylo to ono, tak jsem se obrátil na Ing. Antonína Charváta z EIZO. Ten naštěstí věděl hned, čím to je. Monitor totiž umí zobrazovat dynamický rozsah jak pro video tak i fotografii. Monitor byl od předchozího testujícího přepnutý na video mód (limited range), který má menší dynamický rozsah. Stačilo vstoupit do menu monitoru, nastavit správný profil (Full) a viola! – najednou se zjeví celá škála šedi od bílé po černou. Sláva. Pokud vybalíte nový monitor z krabice, patrně se s ničím takovým nesetkáte. Pokud procházíte menu monitoru, může se stát, že si při zkoumání video rozsah nastavíte omylem. Aspoň víte, jak to snadno „opravit“. Jednoduchý návod ve třech krocích je níže..
Vyplatí se 4K rozlišení?
4K rozlišení jsem měl tedy správně nastavené, barvy věrné – tedy identické s tím, co znám z CS2730, na řadu přišlo testování jako takové. Díky tomu, že nemám k dispozici žádný objektivně analytický nástroj, který by mi po nějakém testu vyhodil grafy, tabulky a mnoho čísel, držel jsem se ryzí praxe, tedy okometrie a pocitologie. Níže najdete mé subjektivní dojmy, které může mít každý dost odlišné. Spustil jsem Capture One, Photoshop a Lightroom a zjišťoval, jak se mi na fotky kouká. Došel jsem k zajímavému poznání. 4K rozlišení dává bez debat smysl těm, kdo pracují se 4K videem. Při testování jsem si uvědomil, že to samé se dá říci i o fotografiích. Pokud pracujete s foťáky ve vysokém rozlišení, pak mohu 4K doporučit všemi deseti. Já mám v archivu dost fotek pořízených zrcadlovkou Canon EOS 5Ds a 5DsR a na jejich 50 megové fotky je to přesně jak dělané. Stejně to využijí majitelé foťáků s vysokým rozlišením od Nikon nebo třeba Sony. Otázkou je reálné využití rozlišení pro fotografie z 20+ megových foťáků. Proč tomu tak je? To zjistíte především u fotek zvětšených na 1:1 (100%) kvůli kontrole ostrosti.
Příklad – zobrazení 50 mpx fotografie
Z mého pohledu je 4K monitor naprosto skvělé řešení pro foťáky s velkým rozlišením. Na snímcích níže je zobrazení fotky z Canon EOS 5Ds (rozlišení 50mpx). Po zvětšení fotky na 100% je na 4K monitoru dost detailů a ještě zachován určitý kontext. Na QHD monitoru se na můj vkus zvětší obrázek už příliš a je třeba s ním dost „cestovat“ po monitoru.
Příklad – zobrazení 20 mpx fotografie
Pro foťáky s rozlišením standardním jako je třeba Olympus E-M1 II (rozlišení 20mpx) mi připadá vhodnější naopak rozlišení monitoru QHD. Při zvětšení fotky na 100% u 4K monitoru nedojde k takovému zvětšení, jak jsem zvyklý, a kontextu mi připadá až moc. Stejné zvětšení na QHD monitoru je mi sympatičtější a poměr zvětšení mi přijde ideální.
Příklad – zobrazení fotografie určené pro web
Trochu komicky pak vypadá na 4K monitoru zobrazení mé fotky připravené pro publikování na webu, kterou standardně publikuji na 1600 px na delší straně. Zde je porovnání fotky o stejném rozlišení na obou monitorech.
SLOVO ZÁVĚREM
EIZO ColorEdge CS2740 je naprosto skvělý monitor, kterému těžko něco vytknout. Pokud toužíte po fotografickém monitoru 4K, pak s klidným srdcem mohu doporučit. Pokud chcete využít novinky, které usnadňují život s kalibrací a správou barev, a nepotřebujete nebo nevyužijete 4K rozlišení, pak je tu ještě model ColorEdge CS2731, který poskytuje stejnou dokonalost v QHD rozlišení. A jak jsou na tom jiné značky? Netuším. Během testování jsem neměl možnost porovnávat více monitorů vedle sebe. Ostatně podobný test by asi dával nejvíc smysl při dlouhodobém užívání, kde by se projevily nějaké barevné odchylky a následná schopnost je korigovat. Nové monitory EIZO to mají vyřešené uživatelsky extra přívětivě pomocí kabelu USB-C a software Color Navigator bez nutnosti řešit kalibrační sondy.
Moc děkuji českému zastoupení EIZO za zapůjčení monitoru k testování a skvělou podporu a komunikaci ohledně správného nastavení!
Comment
Ad správná velikost písmenek ve Windows – tohle totiž nebylo ve Windows 10 od začátku, přibylo to až po nějakém updatu, tuším v roce 2017 (tedy až zhruba dva roky po uvedení) a pak to ještě ladili. Do té doby s tím měly W10 děsný problém (narozdíl od Applu, kde tohle je vyřešeno už déle), tak to hodně lidí pořád opakuje i když to už v současnosti problém není.
Nastavení tak nějak jak popisuješ, to je OK.