Kdo by nechtěl mít krásně ostré fotky? Existuje mnoho situací, které se dříve fotit nedaly. Dnes je to v mnoha ohledech snadnější, protože máme dar jménem stabilizace obrazu. Kde jsou její výhody a limity? V následujících řádcích bych rád popsal své dlouhodobé postřehy z používání stabilizovaných objektivů. Co mě k tomu vedlo? Na kurzech se setkávám s desítkami lidí a každý má stabilizaci zapnutou nebo vypnutou různě. Když se zeptám „proč“ má daný uživatel stabilizaci vypnutou nebo zapnutou v módu, který neodpovídá focené scéně, většinou se dozvím, že „mně řekli, že to tak mám mít, tak už na to radši nesahám“. Hlavní příčinou jsou tedy ti záhadní „oni“. Evidentně je jich víc, protože mají dost magickou moc. Všichni je poslouchají a neberou jejich slova na lehkou váhu.
Co najdete v následujících řádcích
Následující řádky berte jako uživatelskou zkušenost konkrétního člověka, a když vám nebudou fungovat, tak klidně řekněte – to říkal Bambousek. Aspoň budete mít konkrétního viníka. Dále podotýkám, že článek by vám měl především nasadit brouka do hlavy, a zamyslet se nad tím, jestli někdy moc nedáme na všeobecná doporučení než na vlastní zkušenost. Jedním z hlavních vzkazů v tomto článku je – poznejte svou techniku, a pokud ji to nepoškodí, nebojte se experimentovat. Mé zkušenosti vycházejí z dlouhodobého používání techniky Canon. Jak to funguje u ostatních značek, nedokážu posoudit. Ke každému objektivu je návod, kde se dočtete, jak ho správně používat, přečtěte si ho.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Módy stabilizace
Stabilizace obrazu dnes probíhá buď v těle foťáku, nebo v objektivu, některé systémy dokážou oba režimy sčítat. Já mám zkušenost především se stabilizací v objektivech, tak se zaměřím hlavně na ni. Takové objektivy nesou označení IS – Image Stabilization (Canon); OS – Optical Stabilizer (Sigma), VR – Vibration Reduction (Nikon), … . Na objektivech jsou nejčastěji dva nebo tři módy stabilizace. Stručně by se daly popsat takto:
Mód 1 – stabilizuje pohyb ve více směrech, je nejvhodnější na focení z ruky a zejména na objekty, které jsou statické nebo nemění místo (např. pták na větvičce, ale na letícího ptáka vhodný není).
Mód 2 – ten přestává stabilizovat vaše pohyby rovnoběžné k čipu, a proto je vhodný na focení objektů v souvislém pohybu (cyklista, motorka, letící pták). Nejčastěji se užije při tzv. panningu, tedy sledování pohybujícího se objektu. Při focení na šířku je vhodný na pohyby do stran. Při focení na výšku na pohyb shora dolů či zdola nahoru.
Mód 3 – ten mají jen novější verze objektivů a je to speciálně vyvinutý režim pro focení v podmínkách, kdy předešlé stabilizace nefungují nebo by bylo obtížné je přepínat. V něm se stabilizace aktivuje až při expozici, do té doby se jeho aktivace nijak neprojeví. Proto je vhodný například pro focení ze stativu s delšími časy (jak uvidíte níže).
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Je třeba vypínat stabilizaci na stativu?
Teď se dostávám k zajímavému tématu, ve kterém mají „oni“ naprosto jasno. Akorát je jich víc, takže jedni tvrdí, že stabilizátor na stativu se vypíná, to ví přece každý. Stabilizátor na stativu totiž rozmaže fotku. (Ehm, ehm). Druzí zase radí, že ho nechávají zapnutý stále, protože je to úplně jedno. (Ehm, ehm). Třetí, snad proto, že jsou třetí, doporučují přepnout do režimu 3, pokud ho foťák má. (Ehm … vlastně, proč ne). Kde je pravda? Ta jediná a neotřesitelná? Tak nejdřív zkusíme na chvíli neposlouchat „jejich“ rady a koukneme se do návodu. (Ano vím, že návod je tu až na konec, až když selžou úplně všechny pokusy. Zkusíme to risknout a otevřít ho teď.) A hle, není tu nic o tom, že zapnutím stabilizace na stativu se dostáváte na seznam neznalých amatérů. Nebo že se musí bezpodmínečně zapnout. Je tu věta, kterou mohu potvrdit – „Stativ také pomáhá stabilizovat objektiv. Přesto, v závislosti na zvoleném stativu a podmínkách focení, může být někdy lepší stabilizaci vypnout“. To je vše. Žádné musí nebo nesmí. Jen fakt, že jeho přínos závisí na stativu a podmínkách. A tak to je. Pokud chcete mít jasno, co udělá stabilizace s vaším objektivem, a zejména s obrazem, zkuste si následující jednoduchý test a najděte limity svého objektivu. Stojí to za těch 10 – 30 minut „práce“.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Test účinku stabilizace na stativu
To obávané zkažení fotky totiž nastává v situaci, kdy pohyb zapnuté stabilizace fotku rozmaže. Postavte foťák na stativ, zapněte Live View a aktivujte stabilizátor v Módu 1. Namáčkněte spoušť do poloviny, tím aktivujete stabilizaci. Až se obraz ustálí, uvidíte, že obraz nestojí stabilně, ale jakoby pluje. Pomalu ale vytrvale. A tento pohyb se od určité rychlosti závěrky projeví rozmazáním fotky. Jak zjistit tuto limitní hranici? Každý objektiv bude mít limit jinde, pro názornější ukázku jsem pro testování zvolil delší ohniska, kde bude efekt znát nejlépe. Nejprve jsem otestoval objektiv Canon EF 70-300mm/4-5.6 IS L a poté Canon EF 300mm/2.8 IS L II. Oba jsem upevnil na stativ a nastavením foťáku zajistil, aby se časy daly snižovat od cca 1/200s po expozici v řádech vteřin. Buď pomůže snižování ISO, nebo použití ND filtru. Na celkovém obrázku vidíte, kam jsem ostřil, a také tento výřez je uváděn níže jako referenční. Fotku si můžete stáhnout v plném rozlišení [60 MB] (dejte Otevřít v novém okně/záložce). Jak vidíte u expozice 3,2″ je ostré to, co se nehýbalo, listí stromů je však vlivem větru již rozmazané. Fotky byly exponovány samospouští s odpočtem 10s, abych zabránil vlivu vlastním přičiněním. Moje zkušenost je následující. Pokud mám zapnutý stabilizátor na objektivech v Módu 1 (viz výše), nijak mi fotku nedegraduje až do cca 1/30s. Od času 1/30s se občas mírné rozmazání projeví. Reálně si ho všimnu při detailní analýze fotek s časem 1/15s. U delších časů je problém znatelný okamžitě, bez většího zkoumání. Zde můžete sledovat účinek stabilizátoru na ostrost snímku. Posuvník uprostřed vám pomůže scénu porovnat.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Čas 1/60s
[before-after width=“650px“ viewer_position=“center“ offset=“0.5″ label_one=“1/60s IS OFF“ label_two=“1/60s IS ON“]
[/before-after]
Testovací scéna a dopad zapnutého (IS ON) a vypnutého (IS OFF) stabilizátoru na celkovou ostrost s dobou expozice 1/60s.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Čas 1/15s
[before-after width=“650px“ viewer_position=“center“ offset=“0.5″ label_one=“1/15s IS OFF“ label_two=“1/15s IS ON“]
[/before-after]
Testovací scéna a dopad zapnutého (IS ON) a vypnutého (IS OFF) stabilizátoru na celkovou ostrost s dobou expozice 1/15s.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Čas 0,4s
[before-after width=“650px“ viewer_position=“center“ offset=“0.5″ label_one=“0.4s IS OFF“ label_two=“0.4s IS ON“]
[/before-after]
Testovací scéna a dopad zapnutého (IS ON) a vypnutého (IS OFF) stabilizátoru na celkovou ostrost s dobou expozice 0,4s.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Čas 3.2s
[before-after width=“650px“ viewer_position=“center“ offset=“3.2″ label_one=“3.2s IS OFF“ label_two=“3.2s IS ON“]
[/before-after]
Testovací scéna a dopad zapnutého (IS ON) a vypnutého (IS OFF) stabilizátoru na celkovou ostrost s dobou expozice 3,2s.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Je zřejmé, že paušální vypínání stabilizátoru na stativu není nutné, zejména když fotíte v podmínkách, které umožňují normální časy (např. 1/100s – 1/8000s). Naopak, dle mých zkušeností, aktivovaná stabilizace umožňuje lépe zaměřit malý ostřící bod na konkrétní místo (oko u zvířete apod.). Nejčastější důsledek vypínání stabilizace na stativu v popsaných podmínkách bude patrně zjištění, že po sejmutí objektivu a focení z ruky budete mít fotky rozmazané, protože ho zapomenete zapnout. Je třeba vzít v úvahu jeden nezpochybnitelný fakt, že sebelepší stabilizace nepomůže zachytit ostře sýkorku na krmítku časem 1/30s, když celá hladová poskakuje po větvičce jako zběsilá. Ta se svým pohybem rozmaže sama, stabilizace koriguje vaše pohyby, nikoli pohyby objektu. Delší časy ze stativu se tak používají zejména na motivy, které jsou statické a pohybují se výjimečně. Jinak se rozmazání prostě nevyhnete. U časů delších než 1/60s bych doporučil stabilizaci vypnout nebo přepnout do módu 3.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Stativ a mód 3
Pro focení ze stativu je určen mód 3. Na testu níže si můžete porovnat vliv stabilizace na ostrost fotky při režimech 1 – 3 – IS OFF, když expozice dosahuje delších časů. V případě zájmu si můžete stáhnout celý obrázek v plném rozlišení [30 MB], doporučuji otevřít v novém okně/panelu.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Čas 1.6s
[before-after width=“650px“ viewer_position=“center“ offset=“3.2″ label_one=“IS MODE 3″ label_two=“IS OFF“]
[/before-after]
Na testovací scéně není dopad zapnutého (IS ON MÓD 3) a vypnutého (IS OFF) stabilizátoru rozeznatelný.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Čas 1.6s
[before-after width=“650px“ viewer_position=“center“ offset=“3.2″ label_one=“IS MODE 3″ label_two=“IS MODE 1″]
[/before-after]
Použitím stabilizace v MÓDU 1 u snímků s delším časem (např. 1.6s) přináší znatelné rozostření snímku. Řešením může být její vypnutí stabilizace nebo použití volby MÓD 3.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Jak to používám já
Pokud si takto otestujete své objektivy, zjistíte jejich náchylnost k rozmazání fotky ze stativu se zapnutým stabilizátorem. U mě se to v praxi projevuje tak, že mám zapnutý mód 1 a to při focení z ruky i ze stativu. Ano, měl bych přepínat na mód 2, když fotím „letovku“. Jenže. Kolik letovek kdo z nás v přírodě fotí? Na workshopech s dravci jsou to oblíbené motivy, sovy a dravci létají pár metrů od objektivu, přímo nalétávají na fotografa. To je velmi efektní, ale v praxi to nejčastěji bude tak, že pták poletí od vás a uvidíte v lepším případě ocas. Klasické letovky jsou tedy víceméně dílem náhody. I tak jsou místa, kde se na ně dá zaměřit. Například ve Švédsku u jezera Hornborga, kde neustále přelétávají jeřábi, to k focení letovek svádí. Stejně tak plameňáci v parku Camargue nebo papuchalci či terejové na útesech. Pokud se nacházím na takovém místě a mám prostor si foťák nastavit dle motivu, tak to udělám. Tedy: fotím s módem 1, pak si přepnu mód 2, nafotím si letovky a zase přepnu do módu 1. Mód 3 prakticky nevyužívám. Není to tím, že by byl nějak špatný, ale velmi často fotím z ruky a stabilizace v módu 1 dokonale uklidní obraz a výborně se mi komponuje. V módu 3 není před zmáčknutím spouště účinek patrný a s dlouhým objektivem se mi zaměřuje zvíře velmi komplikovaně. Čím delší ohnisko, tím je třes rukou patrnější. Stabilizátor mám tedy stále zapnutý v módu 1, i když fotím z ruky, ze stativu i třeba na lodi. Teprve, když se časy dostanou na hodnotu 1/60s a níže, stabilizaci vypínám. Nikdy jsem nezaznamenal nějaký negativní dopad na kresbu nebo bokeh. Tolik moje osobní zkušenost.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Stabilizace při live view
Aby však stabilizace plnila svůj účel, je třeba ji nechat chvíli pracovat. Nejlepšího výsledku dosáhnete, když podržíte spoušť alespoň 1-2s. Pak se obraz doslova zastaví a vy víte, že je stabilizace nejúčinnější. (Stále mluvím o módu 1). Téhož se dočkáte při focení na live view. U videa je aktivovaný stabilizátor po celou dobu snímání. To je dobré vzít v potaz, protože zvuky, které stabilizace vydává, se mohou zaznamenat na video. Obvykle se video doplní v postprocesu jiným zvukem, ale pokud chcete použít zvuk originální, můžete mít na nahrávce zvuky AF a stabilizace zaznamenané. U focení přes Live View jsem si všiml zajímavého fenoménu, který se objevuje na nových zrcadlovkách Canon. Dříve to fungovalo tak, že stabilizace se u focení přes Live View aktivovala namáčknutím ostření nebo spouště. Po puštění tlačítka se zase sama vypla asi za 1-2 vteřiny. Jenže teď je to tak, že se po zapnutí Live View stabilizace rozjede automaticky a nejde ji vypnout (kromě mechanického přepínače). Obraz se tedy stále stabilizuje. To může být celkem otravné a rozhodně to nepřispívá k životnosti baterky, která je při Live View už tak dost zatěžovaná. Takto se chová Canon 5Ds(R) i Canon EOS 5D Mark IV. Ostatní novinky jsem v ruce neměl, ale dá se to předpokládat. Přínos tohoto nastavení je mi záhadou. Pokud je to novinka na vylepšení fotek, tak bych rád v menu našel volbu, jak se této novinky zbavit.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Výměna objektivu se zapnutou stabilizací
V návodu k objektivu se vedle bizarních informací, že si nemáte stoupat na ochranný kufřík objektivu, protože můžete spadnout a poranit se (to tam vážně je), dočtete i jednu důležitou informaci. Neměňte objektiv s aktivovanou stabilizací. A to mohu potvrdit a podtrhnout. Jak jsem psal, stabilizace nějakou dobu nabíhá a pak nějakou dobu dobíhá. Počkejte, až stabilizace doběhne (poznáte podle zvuku) a pak teprve objektiv vyměňte. Ideální je, vypnout celý foťák, protože během manipulace s objektivem si můžete namáčknutím nějakého tlačítka stabilizaci aktivovat. Když se vám to povede, jsou dvě možnosti. 1) Člen stabilizace se „zasekne“ a pohybem objektivu v ruce ucítíte nárazy stabilizace o stěny. Víc to nepokoušejte, nasaďte zpět objektiv, zapněte foťák a namáčkněte spoušť. V objektivu to trošku „kopne“, stabilizace se usadí a vše je v pořádku. 2) V horším případě se člen nevrátí a tady nezbývá než se obrátit na servis. Stabilizace je jednou z nejcitlivějších součástí objektivu. Už jsem viděl několikrát upadnout objektiv na zem (dvakrát jeden z mých) a největší hrůzu vždy přináší funkce stabilizátoru. Jakmile stabilizace běží, objektiv je prakticky v pořádku. Tím nikoho nevyzývám k tomu, aby praštil objektivem na zem a čekal, co to udělá. Jen chci potvrdit, že profesionální objektivy jsou naštěstí konstruovány opravdu velmi bytelně.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
Závěrem
Tímto pojednáním jsem chtěl předat své zkušenosti s používáním stabilizace při focení ze stativu i z ruky. Jsem si vědom, že každý může mít své vlastní pojetí. Proto doporučuji všem – než si nastavíte to, co vám „někdo“ poradil, vyzkoušejte si to sami. Vezměte si na půl hodiny někam své objektivy se stabilizací, jednoduše otestujte, co s nimi stabilizace dělá. Třeba podle příkladu výše. Uvědomte si, že vše závisí na podmínkách, ve kterých testy provádíte. Určitě zjistíte, že ve větru funguje stabilizace jinak, stejně tak, když se opřete o strom zboku nebo o lokty zespodu. Stačí půl hodina času a zjistíte, jak se objektiv chová, nic na tom není. Naučte se poznat svou vlastní techniku, najděte její limity, v nich se pohybujte a pak si focení maximálně užijete. To vám také ze srdce přeju.
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
[separator color=’#efefef‘ thickness=’1′ up=’20‘ down=’20‘]
10 Comments
Ďakujem,pomohlo…prajem vám hodne dobrého svetla.
Tradiční Petrova poradna – jednoduše, srozumitelně a vlastnoručně vyzkoušené.
Mohu to potvrdit, mám (mimo jiné) Canon EF 300/2,8 a stabilizaci Mod 1 prakticky nevypínám.
Snímky nad 1 s mne netrápí (to fotím výjimečně třeba noční snímky ap.). Pak stabilizaci vypínám (a je to na stativu se samostpouští a předsklopeným zrcátkem. Otřes zrcátka žádná stabilizace neodstraní.
Petře, mnoho dalších expedic a snímečků – ať je na co koukat !
Ahoj
Zdeněk
Moc pěkný článek. Děkuji za něj.
Ďakujem za veľmi poučný článok.
Super článek díky moc 🙂
Rádo se stalo 🙂
Skvělé,moc pomohlo ,děkuji .
Vendy
Já děkuji 🙂
Posílám velký dík za skvělé zpracování tématu.
Rádo se stalo 🙂