Při prvotním testování Olympus E-M1X jsem neměl mnoho příležitostí vyzkoušet schopnosti AF a v článku o prvních zkušenostech jsem se zcela otevřeně nepouštěl do žádných spekulací. Někoho to možná zaskočilo, ale věřte mi, napsat něco smysluplného o AF je celkem složité. Potřebujete k tomu objekty, které se opakovaně pohybují stejným stylem, abyste mohli zkoušet různé kombinace nastavení a mohli je porovnat. U E-M1X je těch kombinací celá řada. Foťák umožňuje jednak používat celou mřížku 121 AF bodů (v textu budu označovat jako matici), jednak je možné ji i redukovat v různém poměru řádků a sloupců. Velikost AF bodu je pak možné měnit od mikro bodu, přes klasický až po různé clustry jako kříž 5 bodů, 3×3 body, 5×5 bodů a aby toho nebylo málo, varianty ostření jsou tři (S-AF, C-AF a C-AF + tracking).
Mé nejoblíbenější nastavení AF na letovky
Mé oblíbené nastavení pro letovky s kontextem
DVĚ PŘÍLEŽITOSTI K TESTOVÁNÍ
Za účelem testování schopností AF jsem absolvoval dvě akce, které svou podstatou skvěle splňovaly reálné podmínky pro zkoušky různých kombinací nastavení. Kamarádi Ondra Nágl a Ondra Uhlíř jeli s přáteli na pelikány do Řecka. Původně jsem k jezeru Kerkini odmítal jet, protože se tam vystřídalo už tolik fotografů, že jsem ztratil touhu motiv „pelikán“ jakkoli ztvárňovat. Cesta se však odehrávala zrovna v době, kdy jsem měl znovu zapůjčené tělo E-M1X a nakonec jsem to bral jako příjemnou souhru událostí a za pelikány na několik dní vyrazil. Prakticky bez přípravy, bez nápadů, co a jak bych rád vyfotil, pouze s jediným cílem – otestovat AF z různých úhlů, i kdyby z toho neměla vzniknout žádná zajímavá fotka. Po návratu jsem se ještě přihlásil na workshop s dravci, který vedl zkušený ambasador Olympus Rosťa Stach. Díky odlišnosti motivů (světlí pelikáni na světlém pozadí vs tmaví dravci na tmavém pozadí) a množství nafocených fotek (3000 u pelikánů a 2500 u dravců) mám konečně dostatek podkladů k sepsání pár relevantních řádků o AF u E-M1X. Jako pouhý účastník obou akcí jsem neměl žádné povinnosti spojené s organizací a mohl jsem se plně věnovat testování různých nastavení.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 8mm/1.8
PELIKÁNI NA JEZEŘE KERKINI
Zadejte si do vyhledávače „Pelikán Kerkini“ a vyběhne na vás milionpět obrázků. Je jasné, že pelikáni kadeřaví jsou na tomto jezeře mimořádně přítulní. Aby ne, jezero je zdrojem obživy místních rybářů, kteří se zbavují ryb pod míru a učenliví pelikáni se naučili, že držet se poblíž rybářských lodí se jim vyplatí. Vznikla zde tak ideální koexistence mezi rybáři a velmi atraktivní skupinou opeřenců. Ptáci se tu lidí moc nebojí, i když je aktivně nijak nevyhledávají. Tedy v případě, že nejsou opatřeni rybou. S bednou ryb u nohou najednou získáváte pozornost pelikánů. Jakmile se na jezeře „rozkecá“, že někdo dává ryby zadarmo, začnou se pelikáni pomalu slétat, aby o nic nepřišli. Tím nastává první příležitost na focení letovek. Druhou příležitostí pro letovky je výlet lodí, kterou pelikáni následují (za stejných pohnutek, jaké jsem popsal), a tak je příležitostí na focení letících pelikánů víc než dost.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8
Díky tomu a rozmarům počasí jsem za tři dny s pelikány mohl vyzkoušet focení letovek na různé časy, za špatných světelných podmínek, za krásného nízkého slunce, v protisvětle, s pelikánem na třetinu snímku ale i jako miniaturu v prostoru. Fotil jsem vždy v krátkých sekvencích nejčastěji s 18 sn./s. Jako nejlepší se mi osvědčilo toto nastavení:
+ redukce matice ostřících bodů na 3 x 3 nebo 5 x 5, kdy lze extra rychle měnit oblast AF
+ cluster 3×3 AF body
+ režim ostření jsem měl na C-AF
+ citlivost C-AF na 0
+ stabilizace v režimu Auto nebo IS2 (pro panning)
Nastavení redukce matice AF bodů
Nastavení skupiny bodů pro pohyb po matici
Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8
Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8
Olympus E-M1X, Laowa 7.5mm/2
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
V této kombinaci jsem měl drtivou většinu snímků brilantně ostrých a karta se mi plnila až nečekaně velkým množstvím dat. Samozřejmě jsem narazil i na fotky které nebyly dokonale ostré, i těch, kde se AF nechytl. Ale kdybych to měl vyjádřit procentuálně, tak byl poměr 80% dokonale ostrých, 10% lehce neostrých a 10% mimo rovinu ostření. V reálu to znamenalo, že jsem měl vždy z čeho vybírat a nakonec jsem si nedopřál ani komfortu, že si nechám všechny ostré a nekompromisně jsem mazal i ostré fotky, kde nebyla ideální pozice křídel. Letovek jsem si dovezl necelých 600. Většina z nich je samozřejmě nudných.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8, TC 1.4x
Olympus E-M1X, M.Zuiko 12-100mm/4 IS
Osobně nejsem nějaký velký fanoušek letovek, zejména pokud na nich není vidět dynamika pohybu. Nicméně pro účely testování AF je to celkem sympatický motiv. V rámci letovek jsem experimentoval s různými metodami ostření i s časem expozice. Tam šel samozřejmě (s prodlužujícím se časem) podíl ostrých fotek razantně dolů. Řekl bych, že poměr úspěšných a neúspěšných fotek byl při hodnotách kolem 1/30s zcela obrácený, než jsem uváděl výše. Při hodnotách kolem 1/5s se jednalo už o ryzí impresionismus. Zajímavý efekt vznikl při hodnotách kolem 1/50s, kdy byl čas natolik krátký, že pelikán zůstal dokonale zaostřený, ale voda se už stihla rozmazat. Pelikán bohužel v těchto situacích jen plachtil a nemávl křídly, fotkám tím chybí dynamika a pelikán působí, že je do fotky nakomponovaný v postprocesu. K absurdním, ale pro testování zajímavým situacím docházelo, když rybář hodil z lodi rybu do vzduchu a pelikáni se ji snažili chytit v letu. To se za normálních podmínek zřejmě stává jen výjimečně, protože jak se zdá, většina ryb na jezeře se zatvrzele držela stereotypu, že ryba žije ve vodě. Pro účely testování AF to byl ovšem opět zajímavý motiv, protože se akce odehrávala relativně blízko od lodi a pohledem do hledáčku se ztrácel pojem o tom, kde je ryba, natož kde je pták. Ale i tady vzniklo dost ostrých záběrů, ze kterých se dalo vybírat. Problémem byla hlavně dlouhá křídla pelikánů (okolo 2m), která se vždy do fotky nevešla.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 45mm/1.2
Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8, TC 1.4x
Olympus E-M1X, M.Zuiko 12-100mm/4 IS
UKÁZKA NOVINKY – OSTŘENÍ NA PTÁKY
Jako druhý dynamický motiv jsem pro testování zvolil workshop s trénovanými dravci pod vedením zkušeného fotografa Rosti Stacha (aktuálně vypsané termíny najdete na jeho webu www.fotolovy.cz). Zatímco fotografie pelikánů vznikly v různorodých světelných podmínkách, počasí na workshopu s dravci panovalo stabilně zamračené s občasným mrholením. Pro tvorbu kýčovitých záběrů nevhodné, ale pro test ostření naprosto skvělé. Pokud si foťák poradí s tmavými ptáky na tmavším pozadí bez přítomnosti světla, pak se zlepšením světelných podmínek se budou jeho schopnosti jen zlepšovat. Po zkušenosti s pelikány jsem uvedl foťák do stavu, který mi nejvíce fungoval na ně (viz výše). Mohu jen potvrdit, co jsem popisoval u pelikánů. Pokud sovy a dravci létali ze strany na stranu, byla ostrých fotek drtivá většina, řekněme 70% během jednoho přeletu. Při čelním náletu klesl podíl ostrých fotek na 40%. Po změně citlivosti AF na +2 a snížení rychlosti snímání na 10 sn./s byl podíl ostrých fotek okolo 50%. Podstatné pro mě bylo, že jsem z KAŽDÉ série měl vždy několik dokonale OSTRÝCH fotek s dobrou fází křídel.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8
Pro tuto disciplínu byly zásadní dvě věci – udržet skupinu ostřících bodů na těle ptáka (s ohledem na zvolenou matici bodů a použitou skupinu 3×3 to nebyl takový problém) a chytit stejný rytmus s letem ptáka (nebýt rychlejší, ani pomalejší). Největším oříškem pro focení byl raroh. Patří mezi nejrychlejší ptáky vůbec, jeho let je hodně nevyzpytatelný a udržet ho v hledáčku na 300mm (ekv. 600mm) bylo složitější než například u výra. Ale i z toho mám celou řadu ostrých fotek, i když tady ten poměr klesl asi k 30%. Myslím, že jsem si mohl AF osahat dokonale a k dalším „testům“ už přistupovat nebudu. Mám dost podkladů pro to, abych měl jasnou představu, kde a jak AF funguje, a další výpravy už nebudu na testování AF zaměřovat. V Kostarice už budu „testovat“ jen to, co mě zrovna napadne.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
Kolekce fotografií se stejnou fází křídel pro výběr jedné k publikování
CO VNÍMÁM U AF POZITIVNĚ
+ AF mi fungoval za dobrých i špatných světelných podmínek a vždy jsem měl z čeho vybírat ostré fotky
+ možnost redukovat množství ostřících bodů a přitom nepřijít o průsečíky zlatého řezu
+ možnost nastavit vlastní kombinaci matice AF a bodu AF jako Custom režim a jeho rychlá volba
+ velmi rychlý výběr AF bodů pomocí joysticku
+ možnost nastavit funkci Home AF na stisk joysticku (uměl bych si představit ještě o něco vychytanější nastavení, viz níže)
+ možnost přiřadit C1-C4 na samostatná tlačítka a změnu chování AF i fotoaparátu maximálně zrychlit
+ moc se mi líbí možnost barevné volby AF bodu i mřížky (zde navrhuji zlepšení, viz níže)
Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8, TC 1.4x
CO MI U AF CHYBĚLO
– při ukládání fotky nejde změnit AF bod, ale foťák si pamatuje ťuknutí na posun, občas docházelo k tomu, že jsem netrpělivě posunul bod příliš
– když je zvolen pruh AF bodů, jsou ukazatele daleko od sebe a těžko se vnímá, kde je rovina ostření, pomohl by pomocný proužek probíhající aspoň na dvou místech mezi hranicemi levé a pravé části ostřícího pole
– opravdu upřímně vnímám hodně pozitivně možnost nastavení barevnosti AF bodu/pomocné mřížky (používám nastavení buď svítivě zelené, nebo červené). Uvítal bych oddělené nastavení obou parametrů, stačilo by zaškrtnout, pro jakou variantu se má barva použít. Křiklavá vodítka ruší, výrazný AF bod pomáhá. Pokud by se daly nastavit barvy odděleně, dala by se použít kombinace například světle šedých vodítek a červeného bodu AF, což by bylo hodně šikovné.
– jako další nepraktickou, ale snadno doplnitelnou funkcí je nemožnost změnit formát AF bodu (malý, klasický, skupina) při výběru joystickem, zatímco při výběru křížovým voličem je možnost dostupná otočením horních ovladačů.
– moc se mi líbí snadná změna chování AF pomocí stisknutí joysticku. Dá se nastavit změna režimu ostření (S-AF/C-AF), umístění bodu i jeho tvar. Strašně moc by pomohlo, kdyby v nastavení Home AF přibyla ještě volba chování stabilizace. Pro S-AF preferuji IS1, která dokáže nemožné, pro focení letovek (plynulého pohybu) volbu IS2. Takto jsem „nucen“ mít nastaveno IS Auto.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
JE V OSTŘENÍ POSUN VŮČI E-M1 II?
Tohle je otázka, kterou dostávám dost často, ale neumím ji nijak vypočítat. E-M1 II mi nepřipadá nespolehlivá, i když má samozřejmě své limity. Přínos E-M1X spatřuji zejména v tom, že je možné vytvořit individuální matici bodů a jak extrémně rychle lze změnit chování foťáku (nastavením na tlačítka). Tím lze zajistit, že nepropásnu náhlou změnu chování zvířete a spatřuji v tom klíčový přínos oproti E-M1 II (a vlastně celé řadě jiných foťáků). Spolehlivost AF vnímám jako extra vysokou, aniž bych měl ambici řešit, jestli existuje nějaký jiný foťák jiné značky, který by ji měl podobnou nebo vyšší.
Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS
NASTAVENÍ, KTERÉ SE MI NEJVÍCE OSVĚDČILO
1) klasické focení – S-AF, stabilizace „Auto“, 121 bodů AF a jeden malý bod
2) akční focení – stisknutím joysticku se přepne na AF Home nastavený na C-AF, stabilizace „Auto“ menší matice 25 AF bodů (5×5) a skupina bodů 3×3
3) letovky a panning – naprogramováno jako C3 a přiřazeno podle priority na tlačítka u spouště, nastavení stejné jako u akčního focení, jen stabilizace je uvedena do módu IS2
Stisknutí joysticku aktivuje HP – Home AF Point
Moje nastavení HP
Přiřazení panningu na C3 a tlačítko
Tohle byl z mého pohledu mnohem zajímavější motiv než klasická letovka, ale moc o AF to nenapoví
ZÁVĚREM
Osobně jsem se schopnostmi AF nad míru spokojen a vím, že pro mé focení nebude limitem. Výhrady tak nemám moc k fungování a přesnosti AF, ale spíše ke komfortu, který by se opravami mohl ještě výrazně kupředu (například ušetřit jeden režim C na jiné chování foťáku). Z mých osobních zkušeností a na motivech, které vidíte, vyplývá, že E-M1X má AF při správném nastavení velmi spolehlivý. Za sebe tak necítím potřebu se v tom dále nějak nimrat. Samozřejmě uvítám, až bude k dispozici nový režim automatického ostření, který bude umět detekovat zvířata nebo jejich oči. Uvidíme, co přinesou v budoucnu plánované update firmware.
Pozadí vzniku úvodní fotky s rybím okem
Comment
Vynikající shrnutí, díky!