OM System 40-150/4 PRO NA WILDLIFE

OM-1, OM 40-150mm/4 (150 mm), Kostarika

Už rok a půl mám v batohu objektiv OM System 40-150mm/4, ale ještě jsem k němu nenapsal ani řádku. To je u mě dost nezvyklé a přitom je to můj velmi oblíbený objektiv. V následujících řádcích se tedy trochu rozepíšu o tom, proč si zrovna on našel místo v mém batohu, proč tam nemám světelnější verzi f/2.8 a jakým vývojem u mě probíhalo uvažování při výběru aktuální sestavy objektivů. Drobné upozornění: v článku zazní hodně, ale fakt hodně čísel, tak snad se v tom neztratíte.

OM 40-150mm/4 v mém fotobatohu Shimoda Explore 30l

Batoh plný objektivů snadno a rychle

Zdálo by se, že pro focení zvířat by mohl stačit jeden pevný světelný teleobjektiv. A ono to vážně funguje. Stačí se podívat na Instagram, je tam řada profilů s bezchybnými fotkami s bezchybným pozadím. Takové portfolio je z mého pohledu sice velmi líbivé ale stále na jedno brdo. Pokud chcete pestřejší portfolio, dříve či později začnete řešit nějaká alternativní ohniska. A tak přikupujete a přikupujete a najednou je toho plný batoh. Kdysi platilo, že pevná skla jsou kvalitnější než zoomy, kde je složitější optická soustava. Dává to smysl, proto je dobré se při výběru zoomu pečlivě dívat po kresbě, aberaci a dalších nešvarech. U OM System/Olympus (dále jen OM) existuje naštěstí řada PRO, u které jsem zatím nenarazil na slabý kus. Objektivy v této řadě jsou prostě ukázkově ostré, ať je to pevné ohnisko nebo zoom. Už jsem se naučil tento fakt akceptovat a prakticky celá má výbava byla a je složena právě z PRO objektivů. Dobrou a zároveň trochu smutnou zprávou je, že stejně jak se průběžně řada PRO objektivů rozrůstá, ruku v ruce narůstá touha vlastnit všechno z ní a pak v určitý moment musí nutně zasáhnout rozum. Mně v tom dost pomohla koupě (Gandalfa) 150-400mm/4.5 IS TC. Při otevření batohu nastal totiž jednoznačný problém – kam s ním? Nakonec zaujal místo v centrální části mého fotobatohu, kam se přesně vejde i s nasazeným tělem. Dobře a teď druhá otázka – kam s tím zbytkem? Začal jsem hrát Tetris s objektivy a přepážkami fotobatohu a zjistil jsem, že se mi tam takhle vše potřebné vejde jen velmi obtížně. Buď tam vložím svůj oblíbený objektiv OM 40-150mm/2.8 naležato, ale budu se muset zbavit jiných ohnisek, které svou velikostí vytlačil, a vice versa. Baňatý OM 12-100mm/4 IS také něco zabere, k tomu jsem potřeboval někam umístit náhradní tělo, makro objektiv, širokáč a najednou jsem byl v koncích. Řešením bylo buď koupit větší batoh, nebo něco nechávat doma (jenže co?), nebo ty přebytky třeba nosit v igelitce. Nakonec jsem to vyřešil postupným překopáním výbavy tak, abych mohl mít u sebe svá oblíbená ohniska a přitom zredukoval jejich velikost. Takže co ubrat a co zachovat? Potřebuji vůbec rozsah 40-150mm?

OM-1, OM 40-150mm/4 (106 mm), Borneo

Dilema: větší světelnost nebo větší kompaktnost?

Věřím, že podobné dilema řeší nejeden fotograf a to zdaleka nejen u této kombinace. Třeba vám pomůže způsob, jak jsem to rozlouskl já. Zásadní otázka tedy zněla, k čemu vlastně ohnisko 40-150mm v praxi používám? Jedná se o ekvivalent 80-300mm na FF, tedy blízký rozsah klasice 70-200mm. K podobné analýze mi úžasně pomáhají filtry v Capture One (případně Lightroom CC Classic). Stačí vybrat všechny fotky v katalogu, rozkliknout filtry, vybrat všechny fotky nafocené daným objektivem a prozkoumat, kdy a proč jsem ho použil, případně poměrově zjistit, jak často ho používám oproti jiným ohniskům. Ukázalo se, že tento objektiv přes jeho nesporné kvality využívám poměrně málo a to především na tzv. kontextové fotky, kde ani tak nejde o jemný bokeh, ale o zakomponování zvířete do jeho přirozeného prostředí. Na většinu ostatních motivů jsem využíval buď 8-25mm/12-100mm nebo 150-400mm. Ok, padlo tedy rozhodnutí, že se bez tohoto rozsahu patrně obejdu a objektiv šel jako Mikeš do světa. Na výpravu do Panamy 2021 jsem už odjel bez něj. Až na jeden případ, kdy jsem si chtěl vyfotit lenochoda, jsem za celou cestu ohnisko moc nepostrádal a bylo vidět, že to bylo asi správné rozhodnutí. Další dilema nastalo v případě dvou podobných ohnisek 8-25mm a 12-100mm. U širokáče využívám s oblibou širší konec a 8-25mm začal mým širokoúhlým záběrům brzy dominovat. 12-100mm jsem tak využíval čím dál méně a to spíš na jeho delším konci. Na trh se v té době blížil objektiv OM 40-150mm se světelností f/4. Sliboval velmi kompaktní rozměry a příslušnost k řadě PRO. Začal jsem koketovat s myšlenkou, jestli by náhodou nemohl nahradit rozměrnější 12-100 a zároveň ohniskem lépe navázal na 150-400mm. Po důkladném otestování jsem dospěl k jasnému závěru – musí být můj! A další Mikeš (12-100mm) začal obouvat boty. Byl březen 2022 a v batohu se po této rošádě uhnízdila hlavní kombinace páteřních objektivů mé fotovýbavy 8-25mm/40-150mm(4)/150-400mm, což znamenalo oproti předchozí variantě 12-100mm/40-150mm(2.8)/150-400 znatelnou prostorovou i váhovou úlevu bez dopadu na kvalitu výstupů – žádný objektiv navíc nemusel být v batohu naležato. Nastal čas ověřit praxí, jestli to bude funkční volba. A světe div se, máme listopad 2023 a ono to stále funguje skvěle! Nikdy bych si nepomyslel, že naprosté skvosty 12-100mm/4 IS a 40-150mm/2.8 nebudu postrádat. No dobře, jsou chvilky, kdy se mi zasteskne, ale kvůli tomu 1% momentů je znovu kupovat nebudu, že.

Všechny tyto objektivy jsou naprosto špičkové, nejraději bych vlastnil všechny z nich, ovšem nemám nikoho, kdo by to za mě nosil. 

OM-1, OM 40-150mm/4 (150 mm), Borneo

Postřehy z praxe

S malým kompaktním objektivem OM 40-150mm/4 jsem dosud navštívil Borneo, Pantanal, Egypt, Tenerife, Anglii či Kostariku, mám tedy dost reálných zkušeností. Díky jeho rozměrům a váze ho mám v batohu prakticky trvale, i když ho zrovna nepoužiju. Dokonce i při nočních procházkách za makro snímky si ho beru s sebou, protože už se mi několikrát stalo, že jsem potkal nějakého savce a nebylo, čím ho vyfotit. Stejně jako 8-25mm i tento objektiv využívá transportní a aktivní pozici. Pokud je plně stažen, na displeji svítí hláška, že je třeba otočit zoomem do aktivní polohy. Zpočátku mi to moc nevyhovovalo, protože jsem to u žádného objektivu řešit nemusel. Teď po nějakých dvou letech používání obou objektivů jsem si na to zvykl natolik, že jsem to úplně vytěsnil. Už při testování jsem si všiml, že tento objektiv je opět pekelně ostrý i na otevřenou clonu, proto prakticky necloním. Tím, jak objektiv navazuje přesně na ohnisko 150-400, mám už docela nakoukáno, kdy je Gandalf příliš dlouhý a přichází chvíle pro 40-150. Nejvíc to oceňuji na lodi, kdy mám na dvou tělech oba objektivy a pokrývám tak rozsah mezi 40-500mm (80mm-1000mm na FF). Loď je totiž prakticky pořád v pohybu a s pevným ohniskem je to často peklo. Dva přesně navazující zoomy naopak poskytují nebývalý komfort. Tím, jak mám objektiv stále při sobě, někdy se vědomě „nutím“ k tomu, abych nepodlehl vábení obřího rozsahu mého hlavního teleobjektivu a učil se přemýšlet trochu v kontextu. I když mám fotky typu „zvíře ve svém přirozeném prostředí“ samozřejmě hodně rád, málokdy narážím na situaci, kdy se spolu oba elementy spojí do nějaké estetické kombinace. Buď narazím na krásné prostředí, kde zvířata jako na potvoru nemůžu najít, nebo najdu úžasná zvířata, ale jsem vděčný za to, že obří rozsah Gandalfa diváky ušetří celkového kontextu (ledňáček v chroští, chameleon na kraji vykácené mýtiny, loboš ve změti větví, a takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho). A pak jsou chvíle, kdy se obojí propojí a to je přesně moment, kdy sahám po objektivu 40-150mm. Vzhledem k tomu, že prostředí je důležitou součástí takového snímku, nijak mě nelimituje, že má objektiv světelnost f/4. Objektiv jsem dosud využil na mnoho motivů od ptáků, savců, přes letovky vážek i ke zploštění perspektivy u focení krajiny.

OM-1, OM 40-150mm/4 (61 mm), Kostarika

Vyplatí se?

Pokud máte v batohu 40-150mm/2.8 a nelimituje vás svými rozměry, není třeba verzi f/4 řešit. Pokud pošilháváte po tomto rozsahu a cena f/2.8 je na vás už vysoká nebo potřebujete uspořit místo v batohu, nebojte se, f/4 verze je opravdu ostrá jako břitva a vaše fotky vám rozhodně nezkazí. Samozřejmě horší světelnost bude mít vliv nejen na expoziční časy, ale i na jemnost rozmazaného pozadí. Díky tomu, že se jedná o verzi PRO, je kvalitně utěsněný proti vlhkosti, prachu i mrazu, takže s ním můžete vyrazit prakticky kamkoli. Za sebe bych jeho použití shrnul tak, že ho mám u sebe vždycky, využiju občas, ale fotky z něj si pokaždé pamatuji a pomáhají mi zpestřit celkové portfolio. Svou kompaktností úplně vybízí ke zkoušení různých blbůstek.

OM-1, OM 40-150mm/4 (70 mm), Pantanal, Brazílie

Petr Bambousek

OM SYSTEM AMBASADOR | Více než 20 let se věnuji fotografii zvířat. Za nimi jsem podnikl přes 40 expedic do tropů po celém světě. Mé fotografie můžete vidět na autorských výstavách, na internetu i v celé řadě českých i zahraničních časopisů. Řada mých fotografií uspěla v našich i mezinárodních soutěžích, jako je např. Czech Press Photo, Nature's Best Photography, Bird Photographer of the Year, Sony World Photography Awards, Big Picture Awards, Nactus Awards nebo té nejprestižnější Wildlife Photographer of the Year. Tam se moje fotografie v roce 2015 umístila ve finále a stala se hlavním motivem celého ročníku a navazující velkolepé výstavy, která cestovala po celém světě. Pokud vás mé články baví a chcete mě v tvorbě podpořit, koukněte se do sekce Autor - Podpora a spolupráce, kde se dozvíte více. www.SulaSula.com