SLOVO ÚVODEM
Během focení na formát m43 jsem měl v ruce už celou řadu těl a zejména objektivů (obrázkový přehled najdete v sekci Moje výbava). Hodně lidí mě žádá o pomoc s výběrem techniky a samozřejmě se dostáváme na různá témata. Většinou jde o hlavní boj mezi tím, co lidé chtějí, co v reálu potřebují a rozpočtem, který si na to uvolní. Rozhodl jsem se ke každému kousku výbavy, který jsem na m43 měl v ruce, něco napsat. Bude se jednat rozsahem o krátké postřehy z praxe. Všechny objektivy jsem si obodoval na škále 1-10 z pohledu zpracování, výbavy a ostrosti. V přehledné tabulce (takový rozcestník) najdete přehled všech objektivů, které mi prošly rukama, s odkazem na stránku jako je tato (bude postupně doplněno). V jednotném designu si pak budete moci k hodnocení každého objektivu přečíst podrobnosti. Mé hodnocení odráží výhradně můj osobní názor, který vychází z reálného použití v terénu, a může se tak lišit například od laboratorních testů dostupných na internetu. Stránka je rozdělena na logické celky – moje číselné hodnocení | postřehy z praxe | ukázka publikovaných fotografií z daného objektivu | FAQ, kde najdete můj pohled na dotazy, které mi k dané technice přišly. Budu rád za vaše postřehy a nápady, co byste na podobně koncipované stránce rádi našli.
MOJE POSTŘEHY
Panasonic Leica 200mm/2.8 O.I.S. je nejnovější objektiv v mé výbavě a dosud se mnou nebyl na žádné výpravě do tropů. Zároveň je to objektiv, který považuji spolu s M.Zuiko 300mm/4 IS za nejlepší objektivy pro wildlife na formátu m43. Brzy k nim přibude dlouho očekávaný M.Zuiko 150-400mm/4.5 IS, ale ten bude rozměry i cenou ze zcela jiné kategorie. Zpracování dvoustovky je téměř bezchybné, při uchopení do ruky působí velmi solidním dojmem. Má ovšem několik konstrukčních drobností, které trochu ztrpčují život. Osobně nejsem pro wildlife příznivcem lesklých povrchů objektivů. Čert vem odlesky, ale každou chvíli se objektiv o něco opře, nezřídka se prochází trním a podobně. Doporučuji proto využít nějakou povrchovou ochranu proti oděrkám. Sluneční clona má mechanismus, který se používá u velkých světelných objektivů zrcadlovek – clona se nasadí a pomocí šroubku utáhne. Proč ne, je to osvědčený model, já osobně bych asi uvítal o malinko větší šroubek na utažení, který je opravdu titěrný. Nicméně, úplně nejjednodušší by mi připadala jednoduchá nasazovací clona se závitem. Stejně jako u Panasonic Leica 100-400mm/4.5 – 6.3 O.I.S. i tady je (pro mě) nezvyklé, že mechanismus stabilizace v objektivu mírně „klachtá“ a budí dojem uvolněného optického členu. Na její výkon ani celkový chod to nemá pražádný vliv, jde jen o pocit, který z Olympus IS objektivů neznám. Dvojí pocit mám i ze stativové patky. Naprosto jednoznačně tleskám možnosti stativovou patku jednoduše od/našroubovat bez nutnosti odpojovat objektiv od těla. To by snad mělo být povinné pro všechny teleobjektivy, hodně to ulehčuje manipulaci, stejně tak při potřebě objektivu ubrat objem je to otázka vteřin. Co mě mrzí, je samotný design patky. Nejen, že postrádá Arca-Swiss zářez jako má 300mm od Olympusu (vyřešeno úzkou destičkou od Joby), ale nemohl to navrhnout nikdo, kdo fotí z ruky. Ostré hrany stativové patky činí tuto část objektivu v dlani tak nepříjemnou, že při dlouhodobějším focení ji mám chuť zahodit do křoví. Všechny popsané drobnosti se ale dají úplně v klidu vydržet, protože jinak je objektiv absolutně na špičce možného. Patří mezi nejostřejší skla, která jsem kdy používal (a tím myslím historicky včetně FF). Objektiv má parametry, které na FF odpovídají pohledu 400mm objektivu a bokeh má podání blízké 5.6. U Canonu jsem používal 400mm/5.6, takže přesně tento pohled je mi blízký. Kromě dokonalé ostrosti mě hodně baví světelnost 2.8, která propouští víc světla než klasický 400/5.6 a stabilizace. Ta se synchronizuje jen s těly Panasonic. Na Olympus tělech se papírově nesynchronizuje. To je ovšem úplně fuk, protože výsledné časy, které udržím z ruky, se pohybují kolem 1/5s! A v praxi je mi celkem jedno, jestli toho dosahuje synchronizovaná nebo nesynchronizovaná stabilizace. Po nějaké době testování jsem nechal stabilizaci zapnutou i na objektivu. Na výsledné časy to asi vliv nemá, ale při vypnuté stabilizaci na objektivu se tato aktivuje (a sama při nečinnosti vypíná) až po namáčknutí spouště. Bez aktivního focení (např. během komponování) je třeba spoušť průběžně namačkávat, aby byl obraz v hledáčku stabilizovaný. Jakmile se zapne stabilizace i na objektivu, stabilizace běží stále a obraz je po celou dobu klidný bez pohybu. Může to mít vliv na výdrž baterky, což nemám jak měřit a není to tak zásadní, abych si toho vůbec všiml. Moc rád také využívám minimální ostřící vzdálenost 1,15m, která je super na plaché druhy, jako jsou vážky, motýli nebo focení rostlin. Panasonic Leica 200mm/2.8 O.I.S. je výstupy naprosto nekompromisní objektiv a ke cti mu budiž připsáno, že je v klasickém balení dodáván rovnou s TC 1.4x.
UKÁZKA FOTOGRAFIÍ Z PANASONIC 200MM/2.8
FAQ
Dotaz: Proč jsi zvolil Panasonic Leica 200mm/2.8 místo M.Zuiko 300mm/4 IS PRO?
Odpověď: Osobně si myslím, že z pohledu výkonu jsou to identické objektivy, zkrátka to nejlepší, co můžete v tuto dobu na m43 na focení zvířat sehnat. Volba jednoho, druhého nebo obou by měla vycházet z motivů a způsobu focení. Já jsem během tří let focení s 300mm/4 často narážel na situace, kdy bylo oněch přepočtených 600mm zkrátka moc. Zvíře pak bylo ve snímku víc narvané, než bych si přál. Stejně tak jsem narazil na situace, kdy bylo málo i 840mm po nasazení konvertoru. Vzhledem k tomu, že jsou mi bližší fotky, kde mám víc prostoru komponovat než „jen“ zaznamenávat to, co je hodně daleko, rozhodl jsem se pro cestu kratšího ohniska. Až budu opět moci cestovat do tropů, tak si to užiju naplno.
Dotaz: Co je lepší volba pro wildlife? Panasonic Leica 200mm/2.8 nebo M.Zuiko 300mm/4 IS PRO? Co si mám koupit?
Odpověď: Kupte si techniku podle toho, co chcete/můžete fotit. Ani jeden z objektivů bych nepojmenoval jako lepší, podle mě jsou výkonem stejné, každý má jiný úhel pohledu, já aktuálně využiju víc pohled 400mm místo 600mm, což se může klidně v průběhu času s ohledem na dostupné/vyhlédnuté motivy opět změnit. Osobně bych viděl jako naprosto ideální objektiv na wildlife 250mm/2.8 IS (tedy 500mm ohnisko, bokeh jako 5.6 a světlo na 2.8). To by mi připadalo na moje focení dokonalé řešení.
Dotaz: A není to tedy prakticky stejné jako 40-150mm/2.8? Vždyť je to jen 50mm rozdíl.
Odpověď: Není to stejné. Matematicky je to opravdu rozdíl 50mm, ale úhlem pohledu je to po přepočtu +100mm. Navíc 150mm (300mm) u zoomu má trochu jiné podání než by se dosáhlo u 150mm (300mm) pevného skla, zejména na kratší vzdálenosti. Když budete fotit dlouhodobě 300mm a pak dostanete do ruky 400mm, bude to jiné. Stejně tak, když poté přestoupíte na 500mm a tak dále. Každé ohnisko má něco do sebe, ale v reálu nejsou stejná.
Dotaz: Podle mě stačí na 40-150mm/2.8 nasadit TC 1.4x a pak už je to prakticky stejné (200mm vs 210mm).
Odpověď: Opět se jedná o papírový výpočet, ale moje praxe říká něco jiného. Předně výsledná clona 4 způsobí kromě zpomalení expozičních časů také horší podání pozadí. Bokeh se chová jako s clonou 8 místo 5.6 a to je poznat. Navíc při horších světelných podmínkách se projeví všechny klasické neduhy použití konvertoru – zhorší se přesnost a rychlost ostření, zhorší se kresba (nutnost volit vyšší ISO kresbě také pomáhat nebude). Osobně si myslím, že trvalé nasazení TC není řešení. Je to jen úkaz toho, že to ohnisko, které bych nejvíc využil, v batohu nemám. Ale jako občasný pomocník je TC super.
Dotaz: Jde na objektiv nasadit TC 1.4x/2x od Olympusu?
Odpověď: Ač mi to připadá šílený, tak konvertory Olympus nejsou s tímto objektivem kompatibilní. To stejné platí i obráceně.
Dotaz: Jak vypadá kresba s TC 2x (800m ohnisko) v porovnání s objektivem M.Zuiko 100-400mm/5-6.3 (také 800mm)?
Odpověď: TC Panasonic 2x mám půjčený a vůbec není špatný. Na rozdíl od TC 1.4x je více patrný úbytek kresby a popsal bych ji vůči M.Zuiko 100-400 jako velmi blízkou až stejnou. Jak jsem psal výše, nasazení TC a zejména TC 2x s sebou nese pokles výkonu nejen kresby, ale v horších podmínkách i samotné rychlosti a přesnosti ostření. V případě, kdy je ohnisko 800mm hlavní motivací, připadá mi lepší volba 100-400 případně 300mm + TC 1.4x.
Máte k dané technice dotaz? Neváhejte mi napsat do komentářů…
4 Comments
[…] Panasonic Leica 200mm/2.8 O.I.S. moje recenze | koupit […]
Zdravím.
Pokud jde o tu stabilizaci, teoreticky by u (těchto) delších ohnisek měla být výkonnější stabilizace objektivu než IBIS. Netestoval jste? Pak by šla v těle nastavit preference stabilizace v objektivu a na dlouhých objektivech ji zapnout. Na krátkých ji pak vypnout (resp. ty ji často ani nemají) a foťák by pak automaticky volil ideální formu stabilizace (tj. IBIS u krátkých, OIS u dlouhých). Funguje to tak v praxi?
Ta puntíkatá kresba na objektivu je boží (vzhledově), co to je za ochranu? Tohle mi nějak uniklo, variant jsem viděl více, ale tuto ne, šlo by k tomu něco napsat?
Je to ochranný polep life+guard. Až mi přijde objektiv 25mm/1.2, tak k tomu něco napíšu a natočím. 😉