Už dlouho jsem se na nic tak netěšil, jako na testování nového stativu Travel Tripod od Peak Design (PD). Obecně mám výrobky PD hodně rád a jejich popruh Slide i držák Capture jsou při focení stále se mnou. Inovativní design a skvěle pojatá propagace udělala ze stativu fenomén ještě před tím, než spatřil světlo reálného světa. Nakonec se to povedlo a já si mohl vyzkoušet nový stativ od Peak Design ještě před oficiálním uvedením do prodeje na cestě do Kostariky v lednu 2020.
Praktický obal Travel Tripod Peak Design
Já a stativ
Když se mě někdo zeptá, jak to mám se stativem, už léta opakuji to stejné. Stativ mi překáží a fotím drtivou část fotek z ruky. I proto mě baví fotit Olympusem, se kterým se dá udržet z ruky nemyslitelné. Jsou ale situace, kdy to bez stativu prostě nejde. Takže asi jako každého fotografa, i mě stativy doprovázejí už od počátků focení. Co mě ale vždycky štvalo, byla jejich neskladnost. Své cestovní tašky jsem kupoval tak, že jsem vstoupil do prodejny se stativem a snažil se ho cestovního zavazadla zabalit. Ne náhodou. Jednou jsem totiž koupil super tašku na cesty a až doma zjistil, že stativ se tam prostě nevejde a probíhala (pro mě) trapná kauza s vrácením tašky a výběr nové. Stejně jak probíhala evoluce mé fotovýbavy, střídal jsem i stativy.
Porovnání velikosti různých stativů
Podle čeho vybírám stativ
Moje požadavky na stativ se měnily s tím, jak se měnila moje výbava. Na začátku jsem moc nevěděl, co přesně od stativu chtít. Hlava to měla srovnané – měl by být co nejstabilnější a hodně levný (jak jinak, že?). Ano, to je přece to nejlepší. Začal jsem nezničitelným Manfrotto 055XPROB. To je stativ, kterým můžete zatloukat hřebíky, a on to patrně přežije. Co ten se mnou zkusil a pořád žije. Jenže v praxi začnete zjišťovat, že jsou ještě další priority, které by měl stativ splňovat. Po dvou letech mi došlo, že potřebuji i další dva parametry – měl by být skladnější (o dost) a měl by být lehčí (o dost). Jak jsem psal v úvodu, ze stativu fotím relativně málo. Takže, když přicházelo rozhodnutí, jestli táhnout stativ zbytečně, to ho radši nebudu brát vůbec. Ale asi to znáte, zrovna v tu chvíli by se vám stativ nejvíc hodil. Postupem času se do mých požadavků na stativ čím dál tím více dostával parametr skladnost. Přechodem na Olympus jsem postupně zjistil, že pro tak lehkou sestavu opravdu nepotřebuji stativ zbytečně předimenzovaný. Postupně u mě zakotvily karbonové stativy Benro a naposledy jednoduchý hliníkový stativ od 3 Legged Thing (3LT). Ten jsem pořídil před poslední soukromou výpravou na Borneo, kde jsem se věnoval hlavně nočním živočichům v pralese. Když jsem si dal na hromadu veškerou techniku a pomůcky, které jsem chtěl používat, dostal jsem se totiž opět na šílených 12kg. Už tři roky nosím na zádech maximálně okolo 8kg. Začal jsem hledat, kde výbavu zredukovat. A vždycky mi padly oči na stativ. Na co já ho vlastně budu potřebovat? A budu ho vůbec potřebovat? Odpověď byla vždycky ANO. A tak jsem hledal náhradu Benra. Moje požadavky se ustálily na tomto seznamu – skladný, lehký, vysoký – když se celý rozbalí, a zároveň co nejnižší – když se chci dostat k zemi, pokud má středovou tyč, měla by se dát nějak odinstalovat. A cena? Ideálně nízká. Začalo pátrání, průzkum trhu, nových značek, o kterých jsem nikdy neslyšel, a výsledek? Nic takového na trhu není. Stativy jsem v různých kombinacích – skladný na přenášení, ale ne dost nízký na focení od země. Vysoký, aby se člověk nemusel hrbit, ale neskladný. Kompromisní – relativně skladný, relativně s nízkým rozložením, relativně vysoký – tedy všechno skoro dobré, ale nic z toho nejlepší. Řeknu vám, je to boj.
Stativ Peak Design Travel Tripod vedle Olympus E-M1X s nasazeným 300mm objektivem
Stativ Peak Design
Teď možná čekáte – a pak jsem si koupil Peak Design Travel Tripod, ten měl všechno, co potřebuji, a byli jsme spolu šťastní až do smrti. Vůbec ne. Stativ od Peak Design v době mé cesty na Borneo ještě nebyl na trhu, takže jsem vybral mezi dostupnými travel stativy – 3LT Travis. O Peak Designu jsem ovšem věděl, protože se díky kampani na sociálních sítích objevil na internetu asi půl roku před tím, než jsem se pustil do hledání svého. A ano, dostal mě. A nejen mě. Přišlo mi, že o něm mluví snad úplně všude úplně všichni. Množstvím inovací a drobných vychytávek, jejichž představení trvalo asi 35 minut (viz video), mě prostě nadchl. Bohužel, jediná možnost, jak si ho prohlédnout, byla videa na YouTube. A to je problém. Každý fotograf má úplně jiné nároky. Navíc někteří YouTubeři svá videa pojali hodně provokativně a zaměřili se na hledání slabinek a důvodů, proč stativ nekoupit. Jejich videa mají díky tomu hodně zhlédnutí (z pohledu strategie sledovanosti je to vlastně dobrý tah). Pro vlastní testování jsem si proto sepsal také pár zmiňovaných slabých stránek. Nestává se často, že bych si mohl v praxi otestovat výrobek, o který se v předprodeji strhla taková bitka. Touha vyzkoušet si nový stativ Travel Tripod Peak Design ve mně dlouho hlodala a díky vstřícnosti českého zastoupení PD se to nakonec povedlo na lednové cestě do Kostariky. Vyzvedl jsem si stativ v alu verzi v Praze a juchal s ním domů. Asi poprvé v životě jsem věnoval čas tomu, abych si prostudoval návod k použití ke stativu. Znovu jsem zhlédl instruktážní videa a poctivě se učil stativ ovládat. Na youtube recenzích jsem si tak všiml několika chyb, kdy hodnotitelé stativ používali jinak, než je výrobcem doporučeno, a pak měli k používání výhrady.
Šumava, Olympus E-M1 mark III, M.Zuiko 8mm/1.8, ISO 3200, f/1.8, 30s, Travel Tripod Peak Design
Co jsem si vyzkoušel?
Během mrazivé zimní noci jsem si před odjezdem na cestu vyzkoušel nové ostření na hvězdy a kolem 30“ exponoval noční oblohu. V Kostarice jsem pak fotil ze stativu krajinky, které vyžadovaly delší čas než vteřinu. Fotil jsem širokáčem potok, který během 8s expozice bublal přímo na dvě nohy stativu. Využil jsem ho na předkomponované fotky kolibříků s 300mm objektivem. Vznikly na něm moje noční fotky netopýrů. Fotil jsem skoro od země mravence Atta. A jak stativ obstál? Na výbornou. Zkoušel jsem se věnovat i výtkám z youtube. Toto jsou ty nejčastěji zmiňované:
+ Rychlost – Nohy se otevírají pomaleji než s mechanizmem otočné aretace. To je pravda, pokud to děláte stejně jako vždycky, tedy jednu nohu po druhé. Pokud ctíte doporučený postup, kdy se povolují a utahují všechny nohy najednou, je rozdíl v rychlosti absolutně zanedbatelný.
+ Stabilita – Když jsou všechny nohy vytažené na maximum a zatlačí se do nich, tak se prohýbají a pruží. Ano, to je pravda. Jen nějak nerozumím tomu, jak se to negativně projeví při reálném focení. V mých postupech focení žádná taková technika nemá uplatnění. Při focení si na stativ nelehám, ani s ním cvičně nepružím, ale možná o něco přicházím.
+ Stabilita – Když se vytáhnou všechny nohy i středová tyč na maximum a pak se bouchne rukou do stativu, obraz se chvěje. To je taky pravda. Opět v praxi jsem pro tyto hrátky nenašel uplatnění. Ale dal jsem si závazek, že s tím začnu. Navíc stabilizace obrazu v Olympusu je vůči ťukání na nohy imunní. Jak jednou naběhne, máloco ji rozhodí.
+ Stabilita – Když se vysunou všechny nohy, vytáhne na maximum středová tyč, nasadí se dlouhý objektiv, vypne stabilizace a fouká silný vítr, pak je obraz u dlouhých expozic náchylný k rozmazání. To je pravda. A ruku na srdce, pokud jsou tohle standardní podmínky, za kterých fotíte, pořiďte si jiný stativ. Ne, že by vám pomohl k ostrým fotkám, ale budete mít pocit, že jste udělali maximum. Ono totiž často pomůže pár drobností, jako třeba střední tyč nevysunout úplně na maximum, zavěsit zespoda na háček batoh, položit na foťák a objektiv shora ruku, aktivovat stabilizaci a výsledky budou mnohem lepší.
Ukázky z testování v terénu
Focení dlouhých expozic, Kostarika
Stabilizace na stativu
Tak počkat, na stativu zapnout stabilizaci? Zbláznil ses? Ano, když se někoho zeptáte, jak je to s používáním stabilizace na stativu, dostanete nejčastěji jednoduchou odpověď- stabilizaci na stativu vypni, kazí fotky. Většina lidí to vezme jako fakt a pak to předává dál. Tento mýtus má naprosto pevné kořeny a je starý jako stabilizace sama. Proč mýtus? Jednoduše proto, že to už dávno tak jednoznačně neplatí. Však to zkuste sami. Dejte foťák na stativ, nasimulujte situaci s dlouhými časy a uvidíte. Jde o to, že foťáky, objektivy a jejich stabilizace se neustále vyvíjejí. Je dost možné, že první generace stabilizací s tím měly větší problém. Dříve byla plovoucí stabilizace téměř výhradně jen v objektivech, dnes je na principu giroskopu přímo na čipu. Moje osobní zkušenost se zrcadlovkou Canon (plovoucí stabilizace jen v objektivu) je taková, že neostrost fotek například s objektivem 300mm/2.8 IS II nastala až u časů delších než 1/30s. Na všechny rychlejší to nemělo vliv. Na Olympusu (stabilizace na čipu) nemá zapnutá stabilizace na ostrost fotek vliv vůbec (respektive, ještě jsem nezažil v praxi situaci, kdy by měla). Zkoušel jsem nasadit 300mm i 12-100mm IS objektivy, spojit stabilizaci v těle s tou, co je v objektivu, a fotky jsou stále stejně ostré bez ohledu na expoziční čas. Proč jsou takové testy důležité? Jednak vám pomohou oddělit mýtus od skutečnosti nebo lépe stanoví hranice, kdy vžité poučky fungují a kdy už ne. Protože stabilizace výrazně pomáhá nejen kompenzovat pohyb stativu, a ten má pak mnohem větší účinnost na stabilitu obrazu, ale také umožňuje v kombinaci s dlouhým objektivem mnohem snáze komponovat. Když pak během expozice do stativu úmyslně neboucháte, máte ostré fotky i na mnohem delší časy, než jste si dokázali připustit. Můj styl focení je navíc postaven na hledání situací, kdy věci fungují a ne cílené hledání opaku. Proto uděláte nejlépe, když si vezmete k ruce svou techniku a vyzkoušíte, kde jsou její reálné limity v použití stabilizace na stativu. Podle výsledků pak stabilizaci nechte zapnutou až tam, kde funguje bez problémů.
Kostarika, Olympus E-M1 mark III, M.Zuiko 12-100mm/4 IS, ISO 64, f/10, 6s, funkce ND filtr 32, Travel Tripod Peak Design
Co mě na PD Travel Tripod baví nejvíc
+ Je skladný – Základní požadavek na věc, kterou chcete mít po ruce, když ji potřebujete a zároveň nesmí překážet, když ji využívat nechcete. Díky designu je skladný nejen na délku, je neskutečně kompaktní i na šířku. Jeho skladnost je navíc okamžitá, není třeba pro kompaktní rozměry přetáčet nohy naruby. Opravdu neznám stativ, který se tak pohodlně nosí.
+ Je vysoký – U tak kompaktního stativu navíc překvapí, jak moc dokáže být vysoký.
+ Je nízký – Konečně je tu další cestovní stativ, který umí být také extra nízký. Po odinstalaci středové tyče se dá položit prakticky na zem. Má navíc jednu vlastnost, která se moc neuvádí, ale mě nadchla. Stativ má ve složeném stavu hodně krátké nohy. Když fotíte od země s rybím okem, trvá mnohem déle, než se v záběru objeví stativové nohy než u běžných stativů.
+ Integrovaná kulová hlava – Mechanismus kulové hlavy mě naprosto dostal. Díky tomu, že stativ používám buď ve tmě, šeru nebo v místech se špatným přístupem, shledal jsem mechanismus utahování/povolování hlavy extra promyšlený. Je jedno, jak je hlava natočená, je jedno, kde ji uchopíte, vždy ji dokážete ovládat, aniž byste museli hledat ten správný otočný knoflík. Když se stativem pracujete poslepu v noci, tak to pochopíte nejlépe.
+ Mechanismus nohou – Líbí se mi myšlenka, jak nohy povolit a utáhnout. Když se to dělá správně, připadá mi to dost rychlé.
+ Středová tyč – Na první pohled je dost tenká, ale fotil jsem s ní všechno možné, za běžných podmínek je dostatečně stabilní i plně vysunutá. Co mě na ní nadchlo je její skladnost po odmontování při focení od země. Většinou vám zůstane v ruce neskladná roura, tuhle tyčku ovšem snadno zasunete do batohu a nikde nepřekáží.
+ Praktická sada inbusů – PD přišel s naprosto skvělým nápadem, jak mít po ruce inbusy pro případné seřízení. Miniaturní sadu lze připevnit držákem na nohu. Ten nikde nepřekáží a klíče jsou vždy po ruce.
+ Standard Arca Swiss – Jsem rád, že stativ používá standard AS, který umožňuje používat různá příslušenství.
+ Rychloupínák – Foťák se na stativ jednoduše nacvakne a utáhne
+ Držák na mobil – V už tak tenkém středovém sloupku se ukrývá ještě malé překvapení – držák na uchycení telefonu.
+ Zpracování – Celý stativ je výborně mechanicky zpracovaný, všechno do sebe zapadá, nikde nic nechybí ani nepřebývá, použité materiály jsou vysoce kvalitní
+ Vzhled – Co si budeme povídat, tohle Peak Design umí, a stativ je už na pohled další designově atraktivní kus výbavy
+ Pouzdro – Stativ je umístěn v praktickém pevném látkovém pouzdře, které chrání stativ před nárazy například ve velkém zavazadle.
Co mě na PD Travel Tripod tolik nebaví
Hliník – měl jsem zapůjčenou hliníkovou verzi, která je funkčně stejná jako karbonová, jen je třeba počítat s tím, že materiál má určité neduhy. Stativ je o něco těžší, hliník v chladu více studí do ruky a je náchylnější k drobným oděrkám. Tyto dvě vlastnosti jsem vyřešil nasazením neoprenové ochrany, kterou jsem měl na svůj stativ 3LT. Komfort používání se díky tomu rapidně zvýšil a díky mírné úpravě neoprenu byl nenápadný držák na inbusy ještě více nenápadný. Karbonová verze bude těchto nešvarů ušetřena.
Výška stativu – přestože je výška stativu pro běžné používání dostatečná, byly situace, kdy bych při své výšce 187 cm uvítal pár cm navíc. Vyřešil jsem to focením přes displej místo přes hledáček, ale třeba 5 cm navíc by bodlo.
Kulová hlava – přes své praktické vymoženosti má integrovaná hlava i několik omezení. Například je třeba ji na středové tyči vždy aspoň trochu povytáhnout, což je trochu nezvyk. Díky své konstrukci, která umožní ji zasunout mezi stativové nohy, není možné využít všechny úhly pohledu při jejím vyklopení do strany a focení na výšku. Řešení je několik. U větších objektivů používat stativovou patku a problém prakticky nenastane. U menších (kdy je foťák na stativu upevněn přímo) je dobré zkusit překlopit foťák na jinou stranu. Chce to vyzkoušet, ale prakticky jsem nenašel úhel, kterého by nešlo dosáhnout. Pokud tak fotíte často, je stejně nejlepším řešením L-destička. Pokud by vás to omezovalo příliš, je další řešení vyměnit hlavu přes adaptér za nějakou klasickou. Přijdete pak samozřejmě částečně o maximální kompaktnost stativu. Já osobně to beru jako věc, která mě hned trkla, ale se kterou se dá pracovat. Kulová hlava PD také neodděluje horizontální pohyb a nemá tedy klasický panorama mód.
Rychloupínák – asi dvakrát se mi stalo, že jsem v rámci maximální stability utáhl foťák na stativu příliš a nedařilo se mi ho povolit. Byl to sice zlomek případů, ale i tak to zamrzelo.
Cena – stativy se pohybují ve vyšší cenové hladině, v níž se odráží jak použití kvalitních materiálů, tak i bezpočet vychytávek.
Sada inbusů a jejich držák na noze stativu
SHRNUTÍ
Podle mě se staviv Peak Design Travel Tripod extra povedl a pro mé účely používání se zdá být prakticky dokonalý. Asi pochopíte, že jsem ho vracel jen velmi nerad. Pokud je při práci se stativem vaší prioritou kompaktnost, stabilita a spousta chytrých detailů, určitě si ho dojděte na prodejnu vyzkoušet. Samozřejmě má své limity. Chtít po něm dokonalou oporu pro pevný objektiv 600mm nasazený na 1,5kg těle je utopie. Naopak s moderními bezzrcadlovkami si výborně rozumí a například v kombinaci s Olympusem skvěle zapadne do konceptu miniaturizace výbavy. Je ideální pro všechny, kdo rádi cestují po světě a potřebují kompaktní stativ, který mohou mít všude s sebou. Jak je patrné ze současné nabídky stativů, ty s přídomkem „travel“ zažívají pravý boom a jejich nabídka se neustále zvětšuje. Při výběru si ujasněte své priority (jak má být velký, jak malý, jak skladný, jak cenově dostupný) a podle toho vyberte. Každý stativ má své silné stránky i limity, které je třeba brát v úvahu. Po osobní zkušenosti z praxe bych stativ Peak Design s klidnou duší doporučil všem, kdo před podobnou volbou stojí. Cenově patří stativ do vyšší kategorie, čemuž se s ohledem na jeho kvalitní a originální zpracování s řadu praktických vychytávek není moc co divit. Cena hliníkové verze je 9.990 Kč, krabonové 16.990 Kč. Já jsem už dopředu věděl, že mu odolávat nedokážu, a proto je už trvalou součástí mé výbavy a to v karbonové verzi.
Kostarika, Olympus E-M1 mark III, Laowa 7.5mm/2, ISO 64, f/11, 8s, stativ Peak Design Travel Tripod
Comment
[…] jsem na něj hodně zvědavý. Jak je patrné z postřehů, které jsem na základě cesty sepsal v samostatném článku, stativ splnil přesně mé požadavky. Od té doby ho mám (v karbonové verzi) stále s sebou. To […]