Petr Bambousek | Wildlife Photography | Olympus OMD E-M1X recenze
Olympus OMD E-M1X test a první dojmy od profesionálního wildlife fotografa Petra Bambouska
Olympus, OMD, E-M1, E-M1X, E-M1 mark II, E-M1 II, II, mark, review, pocity, impressions, test, praxe, praktický, papilonia, 24, 24th, leden, 2019, tisková, konference, tisková, zpráva, wildlife, zvířata, bambousek, petr, petr bambousek, sulasula, test, makro, architektura, sport, sports, profesionál
12619
post-template-default,single,single-post,postid-12619,single-format-standard,ajax_updown_fade,page_not_loaded,,central

Olympus OMD E-M1X

Olympus OMD E-M1X

24 Led 2019, Posted by Petr Bambousek in Články, Fotografická technika, Olympus

Olympus E-M1X

Jako fotograf přírody a uživatel techniky Olympus jsem uvítal zprávu, že Olympus vyvíjí nový fotoaparát OMD E-M1X, který výkonem předčí současnou vlajkovou loď OMD E-M1 Mark II. Popravdě, už sám tento foťák mě nadchl svými možnostmi a své uživatelské zkušenosti jsem popsal v mnoha článcích na webu a přednáškách. Vývoj výkonnějšího stroje mě tedy zajímal i z pohledu – co nového tam chtějí vymyslet? Když jsem měl příležitost nový foťák vyzkoušet na dva týdny v praxi, musím uznat, že vylepšení překonaly má očekávání. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nástupce E-M1 II, ale o novou vyšší řadu, která je určena především fotografům sportu a wildlife, některá vylepšení se týkají i samotné odolnosti a nejsou na první pohled hned patrná. Pokusím se shrnout své postřehy, které jsem během testování poctivě zapisoval. Jaký je tedy nový Olympus E-M1X z mého pohledu?

Porovnání E-M1X vs. E-M1 Mark II

 

Porovnání velikosti Olympus E-M1 Mark II s gripem (vlevo) a Olympus E-M1X (vpravo)

Porovnání velikosti Olympus E-M1 Mark II s gripem (vlevo) a Olympus E-M1X (vpravo)

Velikost a odolnost

 

Foťák staví na možnostech a schopnostech E-M1 II, takže je jasné, že přímému srovnání neujde. Ve zkratce by se dalo říci, že umí všechno, co E-M1 II, a přidává spoustu nového. Na první pohled foťák zaujme svou velikostí. S ohledem na předchozí foťáky v řadě OMD je to bezkonkurenčně největší stroj. Výškou a hloubkou je podobný jako E-M1 II s gripem, ale je asi o 1 cm širší. V rukou máte pocit, jako když držíte klasickou zrcadlovku. Běžní uživatelé OMD řady ho mohou vnímat jako velký těžký foťák, který už nemá klasické parametry malého kompaktního těla, které lze strčit pohodlně do kapsy u bundy. Naopak z pohledu majitele vlajkových lodí zrcadlovek (D5, 1Dx II) je tělo Olympusu stále o dost kompaktnější a lehčí (zhruba o polovinu). Já osobně používám E-M1 II se stále nasazeným gripem, tak mi nárůst velikosti nepřipadá tak výrazný, jako třeba pro majitele řady E-M5/E-M10 bez gripu. Je to foťák určený pro focení v nehostinných podmínkách. Už E-M1 II je dle mé zkušenosti opravdu hodně odolný a nějaký ten stříkanec mu nevadí. E-M1X je na tom ještě o další stupeň lépe. Náročné testy, kterými při vývoji prošel, ho předurčují pro ty nejdrsnější podmínky jako je focení Dakaru, zvířat v deštných lesech i za polárním kruhem.

Olympus E-M1 Mark II - uspořádání tlačítek

Olympus E-M1 Mark II – uspořádání tlačítek

Olympus E-M1X - uspořádání tlačítek

Olympus E-M1X – uspořádání tlačítek

Uspořádání tlačítek a ovladačů

 

Díky integrovanému gripu je místo na tlačítka i pod displejem a přibylo jich tam hned několik. Vedle Menu a Mazání jsou novinkou samostatná tlačítka pro přepínání mezi kartami, vyvážení bílé (WB). Shora přístroje je pak vedle Record samostatné tlačítko na ISO a kompenzaci expozice. Nově přibyl velmi užitečný joystick na rychlejší výběr AF bodů, režimu AF nebo pohybu v menu. Joystick má několik vlastností, které klasický křížový volič na E-M1 II postrádá. Jde především o možnost volit AF body i našikmo, měnit body automaticky pouhým držením v určitém směru nebo zvolit prostřední AF bod krátkým stiskem joysticku. Ergonomicky je foťák velmi povedený a díky uspořádání tlačítek je téměř identický při klasickém úchopu i při úchopu vertikálním. To platí i o zmíněném joysticku, které na těle najdeme dva. Oproti E-M1 II jsou přední a zadní otočné voliče zapuštěné do těla. Změnami a rychlejší volbou režimů prošel i otočný volič režimů, kde se místo režimů Auto a ART objevily pro profesionály praktičtější volby „B“ (k rychlému přístupu do Live režimů delších expozic) a „C4“ (čtvrté uživatelské nastavení foťáku). Na levé straně přístroje zůstalo klasické zapínání foťáku, ale na voliči nad ním přibyl rychlý přístup k Bracketingu (BKT). Celkově tedy přibylo několik tlačítek a voleb, které výrazně zrychlují přístup k užitečným funkcím. Jak se dočtete dále, tak jsem si nastavení rychlého přístupu upravil ještě o krůček dále.

Tlačítka pod displejem

Tlačítka pod displejem

Tlačítka u spuště (já mám nastaveno C1-C3)

Tlačítka u spuště (já mám nastaveno C1-C3)

Volič režimů

Volič režimů

A - můj nejoblíbenější režim

A – můj nejoblíbenější režim

B - rychlý přístup k Live expozicím

B – rychlý přístup k Live expozicím

C4 - nově přibyl čtvrtý osobní profil

C4 – nově přibyl čtvrtý osobní profil

Baterie a karty

 

Skvělá zpráva – Olympus E-M1X využívá stejný typ baterie jako E-M1 II. Ale i zde došlo ke zlepšení. Podle materiálů vydrží baterie na jedno nabití déle a jde ji nabíjet i pomocí Powerbanky přes USB-C/USB-C konektor. Powerbanka s USB-A/USB-C kombinací nefunguje. Při takovém nabíjení lze nadále fotit, takže se dá zachránit situace, kdy vám baterie docházejí. Tento způsob nabíjení nefunguje, pokud je kapacita baterky 10% a nižší. Stejně jako E-M1 II i E-M1X umožňuje využívat dva sloty na karty, tentokrát už oba podporují standard UHS-II, takže se fotky zapisují stejně rychle na první i na druhou. Kvůli většímu utěsnění se slot na karty otevírá speciální páčkou. Ta míří směrem dolů a je třeba jí otočit směrem k sobě. Za sebe mohu říci, že když už tam taková páčka přibyla, bylo by její horizontální směrování a pohyb od foťáku mnohem praktičtější. To člověk zjistí, když drží foťák v levé ruce a dvěma prsty se snaží páčkou pootočit. Tady jsem, pravda, dost povytáhl obočí.

Obě karty podporují standard UHS-II

Obě karty podporují standard UHS-II

Další novinky

 

Zadní displej obou foťáků je stejný s možností jej vyklopit a otáčet, zato EVF hledáček je v porovnání s E-M1 II větší. A to nijak kosmeticky. Když jsem po dvou týdnech testování pohlédl do hledáčku E-M1 II, bylo mi hned jasné, že tady něco nehraje. Na internetu se objevily spekulace, že má foťák vestavěný blesk, protože na horní straně je viditelně ohraničený díl, který E-M1 II postrádá. Nejedná se o blesk, ale o vestavěný Field Sensor. Ten sbírá nejen data o poloze GPS, ale také o tlaku, nadmořské výšce a teplotě. Data se pak dají využít pro přesnou lokalizaci foceného zvířete apod. Poslední novinkou v designu u E-M1X je možnost definovat zámek (C-LOCK) aktivních tlačítek proti nechtěnému zmáčknutí. Ten se nastavuje v menu a do něj se nyní vydáme.

Samostatné tlačítko na přepínání karet. Samostatnému tlačítku WB jsem přiřadil nastavení C4.

Samostatné tlačítko na přepínání karet. Samostatnému tlačítku WB jsem přiřadil nastavení C4.

Menu a vlastní menu

 

Popsal jsem dvě stránky a to jsem teprve zmínil to, co je na E-M1X nového zvenčí. Jenže tím to samozřejmě nekončí, mnoho důležitých novinek má foťák uvnitř. Začnu Menu. To má stejnou strukturu jako E-M1 II, ale díky různým stupňům šedého podkladu se v něm lépe orientuje. Za mě má foťák to nejpodstatnější, co u E-M1 II postrádám – vlastní menu. Jeho strukturu si můžete nadefinovat do 5 záložek o 7 položkách, takže si můžete vytáhnout až 35 nejčastějších nabídek. Skvěle vymyšlený je výběr a organizace položek pomocí horního tlačítka Record (jediné červené). Pořadí položek se tak dá dodatečně jednoduše posouvat i napříč záložkami. Tady velký palec nahoru.

Nový design Menu

Nový design Menu

Novinkou je Osobní Menu

Novinkou je Osobní Menu

2 procesory

 

Foťák E-M1X přináší celou řadu nových funkcí a možností, za nimiž stojí použití dvou procesorů TruePic VIII (stejný typ procesoru je použitý u E-M1 II, ovšem jen jeden). Když tato informace prosákla před oficiálním spuštěním na veřejnost, někteří lidé cítili roztrpčení, že nebyl vyvinut nějaký nástupce, který by prospěl rychlosti foťáku. Nicméně využití dvou procesorů je v důsledku pro používání mnohem praktičtější, než jednoho, dejme tomu, výkonnějšího. Okamžitý přínos uživatel pozná hned. Například se foťák spustí mnohem rychleji, stejně tak mnohem rychleji nabíhá z režimu spánku. Dalším praktickým přínosem je to, že je možné prohlížet fotografie nebo vstoupit do Menu i při probíhajícím ukládání fotek. Milovníci sérií zjistí, že mohou nafotit až 287 fotek v RAW za sebou při rychlosti 10 sn/s (u E-M1 II je to 148). To je možnost snímat touto rychlostí děj dlouhý téměř až 28 vteřin. A tím to zdaleka nekončí. Za funkcemi, které níže popíšu, často stojí právě možnost kombinovat práci dvou procesorů.

Olympus E-M1X

HiRes fotky z ruky

 

Model E-M1 Mark II umožňuje fotit ze stativu fotky ve vysokém rozlišení, tzv. HiRes (až 80 mpx). Novinka E-M1X tuto možnost zachovává a přidává zcela novou variantu – focení snímků HiRes z ruky (až 50mpx). Před oficiálním oznámením fotoaparátu se hodně spekulovalo, zda má funkce HiRes z ruky nějaké reálné využití. Vždyť kolik je motivů, které se ani nehnou? Já musím říci, že je to funkce značně návyková. Samozřejmě tím nejde fotit všechno, ale pro ty, kdo se rádi kochají detaily a dělají velké tisky, to je funkce užitečná. Dá se využít u focení makra, krajiny, architektury, produktů a všeho, co není dynamické. Během testování jsem měl funkci nastavenou na rychlý přístup (C1) na tlačítku kompenzace expozice. Tomu jsem přiřadil osobní profil vyladěný pro HiRes shot z ruky. Jakmile se naskytla příležitost, stačilo jedním stisknutím foťák nastavit pro HiRes fotky a druhým stiskem vrátit zpět. Deklarovaná schopnost složit obraz (pomocí snímků vzniklých přirozeným pohybem foťáku) je až do času 1/60s. Povedlo se mi složit fotku i z 1/50s, ale tento čas bych bral opravdu jako minimum. Čím rychlejší časy se podaří nasnímat, tím snáze se skládá výsledný snímek. Jako příklad jsem využil HiRes pro fotky z poutního místa Svatá Hora u nás v Příbrami a pražského Motýlího domu Papilonia. V obou případech bylo hodně špatné okolní světlo, ale jako ukázka to, věřím, poslouží. Pokud máte chuť se ve fotkách vrtat, můžete si stáhnout pro vlastní potřebu uvedené fotky ze Svaté Hory ve vysokém rozlišení.

Testování HiRes režimu na Svaté Hoře v Příbrami

Testování HiRes režimu na Svaté Hoře v Příbrami

Nastavení "A", aktivovat HiRes Shot, v menu zvolit variantu Z ruky a uložit jako profil - moje volba "C1"

Nastavení „A“, aktivovat HiRes Shot, v menu zvolit variantu Z ruky a uložit jako profil – moje volba „C1“

V nastavení tlačítek přiřaďte profil "C1" k vybranému tlačítku - moje volba "Korekce expozice"

V nastavení tlačítek přiřaďte profil „C1“ k vybranému tlačítku – moje volba „Korekce expozice“

Jedním stisknutím se foťák přepne do režimu "HiRes z ruky", druhým do standardního režimu

Jedním stisknutím se foťák přepne do režimu „HiRes z ruky“, druhým do standardního režimu

Svatá Hora – pro zajímavost si můžete prohlédnout příklad porovnání HiRes fotky zmenšené na velikost 20 mpx, běžně nasnímaného obrázku a HiRes fotky v plném rozlišení. Množství detailů je opravdu nepopiratelné a těžko byste pouhým resamplováním běžného snímku dospěli k témuž výsledku jako u HiRes. Určitě si všimnete hodně zajímavého fenoménu. Vypadá to, že HiRes fotka byla pořízena téměř bez sněhu, zatímco klasická fotka ve vánici. Pravdou je, že fotky vznikly ve stejných podmínkách, ale skládáním fotek se HiRes snímek vyčistil. Na fotkách je tedy lepší kontrast. Na druhém příkladu je ukázka několika míst HiRes fotografie v plném rozlišení.

Svatá Hora Příbram – příklad 1

 

Originální fotka ze Svaté Hory

HiRes snímek zmenšený na velikost 20mpx

HiRes snímek zmenšený na velikost 20mpx

Klasický snímek o velikosti 20mpx

Klasický snímek o velikosti 20mpx

HiRes snímek originální velikost

HiRes snímek originální velikost

Svatá Hora Příbram – příklad 2

 

Originální HiRes snímek ze Svaté Hory

HiRes snímek originální velikost

HiRes snímek originální velikost

HiRes snímek originální velikost

HiRes snímek originální velikost

HiRes snímek originální velikost

HiRes snímek originální velikost

Motýlí dům Papilonia

 

Motýli – Jako druhý příklad využití HiRes fotek uvádím fotky motýlů. Ti byli foceni v motýláriu Papilonia v centru Prahy. Prostředí není moc připraveno pro vážnější fotografování, ale oku lahodí a je celkem vkusné, jak je patrné z fotky níže. Strávil jsem tam asi hodinku a vytvořil menší sadu HiRes fotografií. Níže přikládám jednu za všechny.

Prostředí motýlího domu Papilonia

Prostředí motýlího domu Papilonia, Olympus E-M1X, Laowa 7.5mm/2

Výřez 1:1 z HiRes snímku v Papilonii

Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8

Způsobů využití by se našlo určitě více. Záleží totiž na úhlu pohledu. Jak jsem zaznamenal, diskutující lidé často poukazují, na co všechno to využít nejde, já se snažím vyhledávat situace, kdy to použít jde. Čím klidnější je objekt, tím snáze se k dobrým výsledkům dá dopracovat. Celkově hodnotím HiRes z ruky jako výborný doplněk, který je hodně pohotový, a podle mě se budu pokoušet o HiRes fotky častěji než dosud. Nutnost použití stativu byla pro mě nepraktická, i když nutno dodat, že i mód se stativem je ve foťáku zachován. Fotograf si tak může zvolit, co je pro něj vhodnější. Pro zajímavost, složení jedné fotky trvá asi 13s a pokud fotku začnete tvořit pohledem do EVF, tak se průběh zobrazuje tam a nepřepne se automaticky na zadní displej. Rád bych, pokud by se podařilo třeba novým firmware tuto funkci zavést. Bylo by to v reálu praktičtější. Uvidím v Kostarice, jak s tímto módem půjde fotit třeba tukany, těm by to ve velkém rozlišení určitě slušelo.

Živý ND Filtr

 

Další hodně sympatickou funkcí je elektronický šedý filtr (ND filtr). Ten pomáhá zpomalit expozici a docílit tak zaznamenání pohybu i v situacích, kdy je příliš světla. Síla ND filtru se dá před snímáním měnit v hodnotách ND2 (1 EV) – ND32 (5 EV). Kouzlo této funkce spočívá v tom, že je výsledný efekt vidět hned na displeji ještě před stisknutím spouště. Například při focení vodopádu si můžete prohlédnout efekt ještě před samotným snímáním, a tak určit rozmazání vody v míře, kterou na fotce očekáváte. To ušetří drahocenné vteřiny až minuty při testování nejvhodnější expozice. Režim funguje v módech S (priorita času) a M (manuál). Rychlá volba režimu ND filtru se dá přiřadit všem programovatelným tlačítkům. Pokud ovšem jako já fotíte nejčastěji v režimu A (priorita clony), moc vám to platné nebude, protože stiskem programového tlačítka se nestane nic. Já jsem to vyřešil tak, že jsem vytvořil Custom režim C2 s aktivním ND filtrem, nízkým ISO a clonou f/8, tedy hodnotami, které beru jako výchozí. Mód C2 jsem přiřadil hornímu tlačítku ISO a ND filtr mám na jedno namáčknutí dostupný i v režimu A. Musím říci, že se mi použití filtru hodně zalíbilo. Dokonce bych řekl, že mi z rozmaru chybí vyšší hodnoty. Kdyby se povedlo v příštím firmware přidat ještě dalších 5 EV a dosáhnout hodnot až k ND1000, byla by to opravdu polnohodnotná náhrada ND filtrů. Pro majitele skvělého objektivu M.Zuiko 7-14mm/2.8, který nemá závit na filtry, a je třeba používat složitější redukce, je to i tak určitě výborná zpráva. ND filtr samozřejmě kooperuje s nasazeným ND filtrem, takže když potřebujete zpomalit expozici více, než umožňuje našroubovaný filtr, dá se elektronicky dosáhnout ještě o 5EV pomalejší expozice.

Nastavení "M", aktivovat ND filtr a uložit jako profil - moje volba "C2"

Nastavení „M“, aktivovat ND filtr a uložit jako profil – moje volba „C2“

V nastavení tlačítek přiřaďte profil "C2" k vybranému tlačítku - moje volba "ISO"

V nastavení tlačítek přiřaďte profil „C2“ k vybranému tlačítku – moje volba „ISO“

Jedním stisknutím se foťák přepne do režimu "ND filtr", druhým do standardního režimu

Jedním stisknutím se foťák přepne do režimu „ND filtr“, druhým do standardního režimu

Výběr síly ND filtru jsem přiřadil tomuto tlačítku

Výběr síly ND filtru jsem přiřadil tomuto tlačítku

Pak stačí tlačítko jen přidržet a otáčením voliče vpravo vybrat sílu ND filtru

Pak stačí tlačítko jen přidržet a otáčením voliče vpravo vybrat sílu ND filtru

Zde je porovnání snímku bez ND filtru (1/3s) a s aktivovanou variantou ND 32 (25s), při zachování nastavení clony i ISO se čas sám změní

Nezobrazuje se vám obrázek porovnání Před/Po? Stiskněte F5 nebo Obnovit stránku.

Stabilizace až 7,5 EV

 

Olympus E-M1 Mark II má neuvěřitelně silnou stabilizaci až 6,5 EV, která výrazně pomáhá v získání ostrých snímků i při horším světle. Samozřejmě za předpokladu, že nefotíte noční útok pouštní zmije na probíhajícího tarbíka. Zvykl jsem si tlačit možnosti expozice na hranu a nechat hodně práce na stabilizaci. S objektivem M.Zuiko 40-150mm/2.8 udržím bez problémů na delším konci (300mm v přepočtu na FF) 1/10s, s M.Zuiko 300mm/4 IS a konvertorem (840mm v přepočtu na FF) mám ostré fotky pralesního ledňáčka z Bornea na 1/25s. Výbornou zprávou pro mě je, že stabilizaci u Olympus E-M1X se podařilo posunout o další stupeň EV. Kromě toho, že to pomáhá držet ISO na nižších hodnotách, dá se do fotek dostat i dynamika pohybu v kontrastu se statickými prvky ve fotce, což mě hodně baví. Stativ používám prakticky jen na noční expozice. I když i tenhle práh se posunuje. Na fotce níže zachycen výhled z okna na naši ulici zapadanou sněhem. . Expoziční čas je 10s. M.Zuiko 12-100mm/4 IS je v kombinaci s E-M1X prostě neskutečný.

Olympus E-M1X, M.Zuiko 12-100mm/4 IS, 10s expozice z ruky

Olympus E-M1X, M.Zuiko 12-100mm/4 IS, 10s expozice z ruky

Ostření (AF)

 

Ostřící systém nového foťáku vychází z osvědčeného modelu E-M1 II, tedy máme opět v nabídce 121 křížových ostřících bodů, které pokrývají prakticky celé zorné pole. Zatím jsem nenarazil na situaci, že by mi body někde chyběly. Nicméně celý mechanismus AF byl posunut o výrazný krok kupředu a to hned v několika směrech. Hlavní novinkou je algoritmus, který umí rozeznat (zatím) tři motivy – Motosport, Vlak a Letadlo. Funguje to opravdu dobře a pozitivní je, že vývoj počítá s rozšířením, o další motivy. Další velmi zajímavou novinkou je možnost zredukovat a uspořádat AF body kombinací sloupců a řad a vytvořit si až 4 vlastní nastavení, která se připojí k existujícím. Pro výběr AF bodů přibyl na těle joystick, který je zvlášť pro horizontální i vertikální držení, aby byla zachována ergonomie a foťák měl dostupné ovladače vždy na stejném místě. Ten na rozdíl od křížového voliče umí několik věcí navíc. Jednak jím lze volit AF body diagonálně, dále je možné podržet jej jedním směrem a body se samy mění, prostřední AF bod se zvolí krátkým stisknutím joysticku (u křížového voliče je třeba na necelou vteřinu podržet OK) a stejný pohyb bez aktivované mřížky AF bodů lze v menu naprogramovat na rychlou změnu chování AF – například z S-AF na C-AF[TR]. V menu je pak novinkou možnost aktivace Manuálního ostření při zapnutém AF pouhým otočením ostřícího prstence na objektivu. Změnila se také citlivost AF, která se posunula z -2 na -6 EV (s objektivy 1.2)! Tak a teď by měla přijít fáze, kdy napíšu, jak moc přesný nebo nepřesný AF je, jak funguje v různých režimech na různých motivech a procentuální vyjádření úspěšnosti ostření. A ta nepřijde. Během dvou týdnů testování jsem neměl prostor dělat tak rozsáhlé exaktní testy a je možné, že k tomu asi ani nedojde. Moje pocity jsou takové, že AF funguje extra rychle (možná o něco rychleji než na E-M1 II) a pro účely, které jsem potřeboval, spolehlivě. Občas se stalo, že se těžko chytal poskakujícího ptáka v šeru Sečuánského pavilonu Zoo Praha, ale vždy jsem si ze série odnesl ostrou fotku, lépe řečeno ostré fotky. Během mého testování panovalo dost nevlídné počasí a fotil jsem zvířata v chumelenici nebo hodně potemnělých pavilonech a vždy jsem fotky pořídil. Já jsem s výkonem AF spokojen, ale já jsem s ním spokojen i na E-M1 II. V tomhle směru budu moudřejší, až budu mít za sebou nějakou reálnou fotografickou výpravu (na jaře), kde budu fotit zvířata v podmínkách, které znám, a budu moci vyhodnotit, zda došlo k nějakému výraznému posunu schopnosti ostřit. Na obrázcích níže je několik ukázkových záběrů z testování foťáku ve výbězích ZOO. Věřím, že brzy bude na internetu k dohledání nějaká vysoce sofistikovaná metoda, která prozradí, o kolik procent je ostření (ne)úspěšnější než u modelu E-M1 II.

Autofocus (AF) – JIŽ BRZY UPDATE

Update 19. 2.: Od napsání článku už uplynula určitá doba. Již brzy zde najdete článek, který popisuje moje zkušenosti s AF v reálném prostředí. Jednak z výpravy za pelikány do Řecka a z nadcházejícícho workshopu s dravci. 

Ledňáček říční - ZOO Praha (volně žijící)

Ledňáček říční – ZOO Praha (volně žijící), Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS

Plameňák růžový v chumelenici - ZOO Praha

Plameňák růžový v chumelenici – ZOO Praha, Olympus E-M1X, M.Zuiko 40-150mm/2.8

Pelikán kadeřavý - ZOO Praha

Pelikán kadeřavý – ZOO Praha, Olympus E-M1X, M.Zuiko 300mm/4 IS + TC 1.4x

Sojkovec jihočínský - ZOO Praha

Sojkovec jihočínský – ZOO Praha, Olympus E-M1X, M.Zuiko 12-100mm/4 IS

ISO a šum

 

Stejně jako ostření bude velmi žhavé téma šum na vyšší ISO. Došlo tady k nějakému posunu? Na to mi dejte také trochu času a to z jednoduchého důvodu – v době mého testování nepodporoval RAW žádný z editorů, se kterým umím dosáhnout špičkové výsledky stran kombinace hladiny šumu a míry ostrosti. Jakmile bude RAW podporovat Lightroom/Photoshop CC a Capture One 12, budu moci říci něco konkrétnějšího. Zde je třeba také dodat, že Olympus s uvedením foťáku spouští také zcela nový originální program na převod RAW, který má mnohem mnohem mnohem lepší odezvu než ten předchozí a reaguje opravdu dost svižně. Nicméně musím říci, že právě metoda zpracování šumu na vyšší ISO mi v tomto programu nepřipadá úplně ideální a vím, že dokážu získat lepší výsledky v LR/PS CC nebo Capture One 12. Pocitově bych řekl, že se podání šumu foťáku oproti E-M1 II zlepšilo v řádu o 0,7 – 1 EV. Bude to zatím takto stačit? Pro mě je podstatné, zda foťák umí udržet při vyšších hladinách šumu kresbu a to bych si troufl říci, že umí na celé čáře. Citlivým lokáním odšuměním se dá dosáhnout skvělých výsledků i u hodnot, které by v případě výrazné redukce detailů nemělo význam pokoušet. Novinky hmatatelné i bez RAW editoru jsou u modelu E-M1X právě i v možnostech nastavení ISO. Nově například přibyla volba ISO 100 a filmaře jistě potěší taková drobnost, že při natáčení je možné využít Auto ISO i při volbě módu „M“. Na obrázcích níže vidíte uživatelské rozhraní nového programu Olympus Workspace a pod ním výřez testovací fotografie pořízené za velmi špatného osvětlení na ISO 6400 v rozlišení 1:1. Jak jsem popsal výše, já na ní vidím dvě podstatné informace – v kresbě je zachováno velké množství detailů, nicméně zpracování šumu v pozadí fotky („hrudkování“) není pro další práci příliš ideální. Věřím, že v horizontu několika týdnů po zahájení prodeje budu moudřejší. Dlužno ještě dodat, že využíváním extra účinné stabilizace na maximum mám nejvyšší hodnoty ISO okolo 1600 a do uvedených výšek (6400) jsem se pouštěl ryze za účelem testování. Pohledem na fotky, které jsem vyfotil za dva roky s E-M1 II je jasně vidět, že používám nejčastěji ISO 200 – 400 – 800. Ostatní hodnoty je vesměs doplňují. Ještě doplním, že jsem měl k testování předprodukční vzorek a u finálních produktů může dojít i k nějakému posunu ve zpracování.

Update 30. 1. 2019: Kdybyste měli touhu si prohlédnout nějaké testovací fotky na vysoké ISO v plném rozlišení, tak jsou ke stažení k vašemu vlastnímu použití zde [Stáhnout ukázky]. Jsou to fotky, které jsem si fotil pro vlastní potřebu během testování. Nejedná se o žádné skvosty, ale byly pořízeny v temném prostředí, jsou pouze otevřeny v Olympus Workspace a bez jakékoli úpravy převedeny na jpg v plném rozlišení. Jakmile bude k dispozici můj klasický sw, přidám trochu ukázek rozdílného zpracování, kde umím z fotek v RAW dostat lepší data.

Update 19. 2. 2019: Aktuálně podporují RAW z E-M1X programy Adobe Lightroom a Photoshop. Již brzy zde bude update ohledně obrazové kvality a ISO

Uživatelské rozhraní programu Olympus Workspace

Rozhraní nového programu od Olympusu na editaci RAW – Olympus Workspace

Zpracování fotky na ISO 6400 pomocí Olympus Workspace

Ukázka zpracování fotky na ISO 6400 v Olympus Workspace – kresba má spoustu detailů, šum vytváří hrudky, což znesnadňuje následnou lokální práci se šumem

Závěrem

 

Snažil jsem se popsat hlavní rozdíly a novinky, které se v Olympus E-M1X objevily oproti modelu E-M1 Mark II. Vidíte, že toho není málo a foťák je opravdu o třídu výše. Samozřejmě, není to foťák pro každého, ostatně jako všechny nejvyšší modely ostatních značek. Ti, co potřebují strčit foťák do kapsy, mají v nabídce Olympus mnoho jiných řešení – řada PEN nebo E-M10. Stejně tak si nemyslím, že by tímto modelem Olympus vzkázal, že kompaktnost je pro něj v budoucnu pasé. Naopak, udělal odvážný krok do vod, kde má každá značka jediný model nabitý výkonem, Olympus určitě v této kategorii upoutá skvělou výbavou, ergonomií i váhou. Podle mě bude na trhu jen málo foťáků se srovnatelnou výbavou. E-M1X toho umí opravdu nevídaně mnoho, je extrémně odolný a výkonný jako blesk. Pro lidi, kteří dokáží využít jeho potenciál a mají kreativní duši, je v nabídce špičkový stroj. A že má ten foťák malý čip? Ano, má. Dají se s tím čipem nafotit fotky, které snesou kvalitní metrový tisk? Ano, to si piště. Líbí se mi? Moc. Ježkovo voko, jak já jsem ho nerad vracel … Další postřehy najdete v článku Rosti Stacha, který foťák také pár dnů testoval …

  • Petr Bambousek | Wildlife Photography | Olympus E-M1X – Autofocus

    […] prvotním testování Olympus E-M1X jsem neměl mnoho příležitostí vyzkoušet schopnosti AF a v článku o prvních zkušenostech jsem se zcela otevřeně nepouštěl do žádných spekulací. Někoho to možná zaskočilo, ale […]

    Odpovědět
  • Petr Bambousek | Wildlife Photography | Olympus E-M1X Autofocus

    […] prvotním testování Olympus E-M1X jsem neměl mnoho příležitostí vyzkoušet schopnosti AF a v článku o prvních zkušenostech jsem se zcela otevřeně nepouštěl do žádných spekulací. Někoho to možná zaskočilo, ale […]

    Odpovědět
  • HONZA PAVLÍČEK

    Ahoj Petře,
    Díky za tu recenzi. Dal sis s tím práci a udělal hodnocení E-M1X opravdu na úrovni.
    Mám pár poznámek k vysokému ISO a šumu.
    OLYMPUS prezentuje E-M1X jako foťák pro wildlife + sportovní foto. Protože se obojímu hodně věnuji,
    zajímaly mne především tyto parametry. Vedle Canonu, vlastním také E-M1 Mark II + 300/4 , s velkým očekávaním jsem čekal na testy + na porovnání E-M1X + E-M1 Mark II na vysoké ISO a šumy.
    Wildlife se často odehrává ráno za šera nebo v podvečer. Tok tetřívků, jelení říje…atd. ….jednoznačně potřebují slušný výkon na vysoké ISO. Sport se zase často fotí v ne příliš dobře osvětlených halách nebo při umělém osvětlení na stadionu. Ani v jednom z těchto případů IBIS vůbec ničemu nepomůže. Je to jen a pouze o výkonu na vosjké ISO.
    Konzultoval jsem to také s Gordonem Laingem, Cameralabs, po jeho testu E-M1X, který publikoval na You Tube.
    Jeho odpověď byla jednoznačná: TOHLE JE OPRAVDU PROBLÉM. POKUD POTŘEBUJEŠ RYCHLOST ZÁVĚRKY V HORŠÍM SVĚTLE, MUSÍŠ POUŽÍT VYŠŠÍ ISO, A POKUD POTŘEBUJEŠ DOSÁHNOUT CO NEJČISTŠÍHO VÝSLEDKU…BUDEŠ POTŘEBOVAT VĚTŠÍ SENZOR.
    OLYMPUS tady obtížně konkuruje třeba s D850, 5D mark IV či A7III.
    Z dostupných testů mi vychází že E-M1X lze dobře použít při 3200 ISO.
    Mám pár fotek zvířat na 6400 ISO… musel jsem ale hodně odšumovat.
    Na 12800 ISO už není E-M1X moc použitelný.
    E-M1X dnes stojí zhruba stejně jako 2-3 roky staré D850, 5D mark IV.
    E-M1X Je deklarován jako wildlife + sportovní foťák.
    Ale ty starší foťáky od konkurence jej na vysoké ISO o dost převyšují….12800 zvládají slušně.
    Na dotaz , zda je výkon na vysoké ISO u E-M1X lepší než u E-M1 Mark II…odpověděl Gordon Laing: NIJAK VÝRAZNĚ.
    Z toho všeho mi vychází, že upgrade z E-M1 Mark II na E-M1X je docela otazník….
    Čekal jsem v tomto ohledu od E-M1X o dost víc. Ta velikost senzoru je zřejmě dost limitující.
    Honza

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Ahoj Honzo, moc tě zdravím. Chystám nový článek, kde budu popisovat mé zkušenosti s Autofokusem a kvalitou obrazu (+ISO). Nicméně už dopředu mohu říct, že v tomhle se na 100% shodnu s tím, co ti psal Gordon. Pokud je prioritou tvojí tvorby to, co se odehrává téměř za tmy a často potřebuješ hodně vysoké ISO kolem 12.000, tak je určitě full frame lepší volba. E-M1X je foťák s menším čipem a tahle oblast není jeho doménou. Exceluje jinde. Kvalitou výstupu na extra vysoké ISO nikdy nebude konkurovat D850 nebo Sony A7III, což jsou foťáky s nejlepším čipem na trhu. Tyhle dva foťáky zas nebudou nikdy konkurovat E-M1X z pohledu stabilizace, atd. Prostě každý systém má něco a já s tím fotím proto, že i když není kvalita výstupu tím nejvyšším, co je dnes technicky možné, neznamená to, že by ten výstup nebyl špičkový. Tisknul jsem víc než 50 fotek na metr a výstupy jsou úžasný. Já naštěstí nefotím výhradně to, co se děje za šera (i když řadu motivů mám i z takových podmínek), a hodně tlačím na stabilizaci. Z cca 32.000 fotek mám jen 1% fotek v hladině 2000 – 6400. Na poslední ISO jsem z toho výčtu vyfotil 5 (slovy pět) fotek. Naopak 82% fotek mám v hladině ISO 64 – 800. Každý si prostě musí určit priority a podle toho zvolit techniku. Pro mě je E-M1X naprosto skvělé v tom, co umí a tam ho taky hodlám maximálně využít. Tak ať se ti daří 🙂 Petr

      Odpovědět
  • René Brunda

    Pěkně napsané Petře.No vypada to na zajimavou masinku. ;-).

    Odpovědět
  • Roman Krompolc

    Pěkně napsané, díky. Vy mě s tím Rosťou a jeho: „Novinek na foťáku je nakonec docela hodně, tak že je rozhodnuto….“ přivedete na mizinu 🙂

    Dovolím si jeden částečně související dotaz:
    Je převod *.orf fotky v Adobe DNG konvertoru do *dng formátu a zpracování takového souboru v Lightroom 6 plnohodnotnou cestou? Nebo se tím mezikrokem člověk o něco ochudí proti přímému zpracování *.orf (ke kterému je ale třeba nutné přejít na Lightroom s předplatným)?

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Nikdy jsem DNG s klasickým RAW nesrovnával, i když několikrát jsem byl v pokušení. V teoretické rovině by to mělo být nastejno. Nemám zkušenost (ale dá se to nasimulovat), zda tam dochází k něčemu například při záchraně přepalů/podpalů. Ale myslím, že pokud ano, lidskému oku to bude jedno 🙂 Takže ideální je vzít stávající RAW, zkonvertovat a porovnat chování.

      Odpovědět
      • Roman Krompolc

        Tak jsem to zkusil, stejná úprava z DNG poskytla nachlup stejný výstup jako z ORF. Oba mnohadesítekmegové TIFFy se i velikostí lišily jen v řádu bajtů.

        Odpovědět
  • jm

    Pěkně napsaná recenze, ale co jsem zatím viděl obrazový výstup, tak tam není posun vůbec žádný (proti E-M1II) používají dle všeho stejný čip i jako PEN-F. Myslím, že zlepšení o 0,7-1 je úplně mimo realitu takový rozdíl může být mezi micro43 a APS-C – to bych už měl X-EM1X objednaný. Ale čekal jsem od novinky mnohem více – čip, hledáček, displej,… Teď jen doufám, že časem bude nový firmware pro starší těla, protože než vydají něco lepšího, asi si počkáme.

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Jak jsem psal v článku, skutečnou obrazovou kvalitu nejsem schopen vyhodnotit, protože prostě nemám referenční program. Pro zajímavost přikládám několik fotek na ISO 800 – 4000 – 6400 v plném rozlišení. Jsou pouze otevřené v Olympus Workspace, bez jakýchkoli zásahů (expozice, odšum, doostření) jsou převedeny na jpg v plné kvalitě. Vím, že umím ještě o stupeň lepší výstupy, ale upřímně mi připadají hodně dobré a dá se s nimi pracovat: http://sulasula.com/olymp/EM14X_hisio.zip

      Odpovědět
  • Petr

    A já si pár dní zpětně říkal proč u toho ledňáčka a plameňáku chybí EXIF a zda nejste zpět u FF :). Tak už vím.
    Rozložení ovládacích prvků mi přijde lepší než u E-M1 Mk2, tak snad někdy přijde i Mk3 verze, která by to přebrala. I když nejdříve bych uvítal nový FW např. s nastavitelným menu a ND filtry pro Mk2.
    Jinak díky za skvělé články, videa, fotky – Vaše stránky jsou jedny z těch, kde se rád a pravidelně vracím.
    S přáním příjemného dne, Petr

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Ano, exif chyběl z důvodů „krytí“ 🙂 Uvidíme, co přinese blízká budoucnost za novinky. Osobně si také v E-M1 II přeji Vlastní menu.

      Odpovědět
  • Kouba Václav

    Dobrý den,
    Pěkně napsaný článek.
    Koukal jsem, že jste E-M1X testoval. Velice mě to zajímá a včerejší představení E-M1X mě zaujalo. Měl by jste prosím info, jestli Olympus uvažuje o upgrade E-M1 Mark II na E-M1 Mark III nebo jestli je místo toho E-M1X? E-M1 Mark II je výborná, jen mi úplně nesedí rozmístění tlačítek na těle jako dříve u Canon EOS 7D Mark II. U E-M1X to vypadá s rozmístěním tlačítek a výběrem zaostřovacího bodu joystickem výborně a účelně. Dále šum a rychlost. Jen navýšení velikosti battery gripem mi úplně nevyhovuje, protože ho nepoužívám ani nyní.
    Budete do budoucna dělat video návod pro nastavení a používání E-M1X. U E-M1 Mark II mi to velice pomohlo se seznámením a používáním.
    S pozdravem Kouba Václav

    Odpovědět
    • Petr Bambousek

      Myslím, že upgrade E-M1 II není aktuálně na pořadu dne. Spíš bych očekával novinky v řadě E-M5. Co se týče videa, tak momentálně pracuji na novém kurzu pro anglicky mluvící svět, uvidím, jestli budu mít dost sil na nějaké video speciálně k E-M1X.

      Odpovědět

Post a comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.