Je za námi rok 2023. To, jestli byl dobrý nebo špatný, cítíme asi každý jinak. Pro mě to byl jeden z nejintenzivnějších roků vůbec, krásný, smutný i veselý a z fotografického hlediska byl především rokem splněných přání. Nechci zabředat do patosu, ale tak nějak cítím, že bych si měl pomalu plnil své věčně odkládané sny. Proto jsem si „naordinoval“ výpravy do míst, která toužím léta vidět. A tím slovem „míst“ mám na mysli konkrétní puntíky na mapě, nikoli nové země, protože ve všech jsem už před tím byl. Výsledkem je, že mám na disku historicky nejvíce nových fotek, které pomaloučku zpracovávám. Na sklonku roku k tomu přibyla ještě příjemná třešinka na dortu, ale vezměme to pěkně popořádku.
KOSTARIKA
Kostarika je již tradičním místem, kam se s oblibou vracím od své první návštěvy před 20 lety. Na poslední výpravě jsem pozměnil tradiční itinerář tak, aby obsahoval větší procento náhody oproti focení téměř „na jistotu“ u připravených krmítek. K tomu za mnou přiletěla manželka, se kterou jsme měli po mnoha letech první společný volný týden. Děti jsou úžasný, ale znáte to … Navštívili jsme další místa, která jsem měl dlouho na seznamu. Kromě toho jsem měl možnost testovat nový makro objektiv OM 90mm/3.5 IS a LAOWA 6mm. Motivy tak zahrnovaly vše od mravenců přes ptactvo až po tapíra, coby největšího zástupce fauny, která nám zkřížila cestu. Těžko říct, co pro mě bylo nejzásadnější setkání, ale patrně to byl opakovaný nález baziliška přílbového, kterého jsem volně v přírodě dosud neviděl a hle, během jedné cesty jsem jich našel hned několik.
MÁTE CHUŤ SE SE MNOU PODÍVAT DO KOSTARIKY NA KONCI ROKU 2024 / ZAČÁTKEM ROKU 2025? – vyplňte nezávaznou registraci, o plánované cestě budete informováni jako první.
GALAPÁGY
V roce 2022 jsem pobyt na Galapágách krátce okusil, abych se ujistil, zda je to opravdu ráj, jak jsem si jej představoval. A je! Proto jsem se tam vrátil v roce 2023 se vší parádou a strávil zde 2 úžasné týdny. Leguáni, lachtani, terejové, fregatky, volavky v tolika pozicích, že z toho žiju dodnes. Rozhodně bych se tam rád opět v roce 2025 vrátil.
MÁTE CHUŤ SE SE MNOU PODÍVAT NA GALAPÁGY V ROCE 2025? – vyplňte nezávaznou registraci, o plánované cestě budete informováni jako první.
EKVÁDOR
Cestou na Galapágy jsem se také zastavil na pár dnů v Ekvádoru, který je pro mě symbolem biodiverzity a opakovaně se tam vracím. Tentokrát se mi podařilo vidět a fotit endemické druhy z pohoří Antisana a navštívit lokality, které jsem měl už dlouhou dobu na seznamu a nebyl jsem sto se tam podívat. Za pár měsíců se tam opět vracím.
MÁTE CHUŤ SE SE MNOU PODÍVAT DO EKVÁDORU V ROCE 2025? – vyplňte nezávaznou registraci, o plánované cestě budete informováni jako první.
PANTANAL
Pantanal je místem, které mě neuvěřitelně naplňuje svobodou a volností. I přes extrémní sucho, které na mnoha místech vysálo z mokřadu vodu, jsem opět měli úžasné příležitosti na focení unikátních druhů. Korunou tomu byly skvělé podmínky pro focení jaguárů. Co víc si přát.
BORNEO
Oblast, kterou jsem navštívil už podvanácté. Nedokážu mu odolat, i když podmínky k focení jsou zde zdaleka nejsložitější ze všech zmíněných lokací. Ta ryzí živočišnost mě však stále něčím přitahuje, protože jestli existuje místo, kde nedokážu předvídat vůbec nic, je to právě Borneo. V roce 2023 jsem si navíc dopřál něco, co jsem si odpíral víc než 20 let. Tehdy, před mou vůbec první cestou za hranice, jsem otevřel knihu Franse Lantinga (Jungles) na dvoustraně s fotkou pralesa. Nemohl jsem se toho pohledu nabažit. Ten prales mi připadal jako z pohádky. Hned jsem hledal, kde takové místo je. Borneo. Sabah. Danum Valley. Borneo Rainforest Lodge. Trvalo 12 let, než jsem poprvé odjel na Borneo. Trvalo 17 let, než jsem se podíval do Danum Valley. A konečně. Po 23 letech jsem stál po kotníky v bahně na stezkách Borneo Rainforest Lodge s takovým tím blaženým úsměvem na tváři. K fotkám z cesty jsem se ještě nedostal, ale i na ně brzy přijde řada. Byl to pro mě epický závěr velmi produktivního roku.
NEČEKANÁ NADÍLKA
Po takto intenzivní sezóně mě zastihla hodně příjemná a nečekaná nadílka. Mým fotkám se v roce 2023 mimořádně dařilo v mezinárodních soutěžích. Jejich vyhlášení probíhalo převážně v závěru roku. Tak se stalo, že jsem dostal řadu potěšujících emailů, že se mé fotky zařadily do TOP výběru soutěží jako jsou americké Nature’s Best Photography & The Nature Conservancy Contest nebo evropských European Wildlife Photographer of the Year & Nature Photographer of the Year. Celkový přehled ocenění jsem aktualizoval v samostatné sekci stránek.
Pro zajímavost, toto je přehled pravděpodobnosti, že fotka v nějaké soutěži uspěje. První číslo je počet zaslaných fotek do ročníku 2023, pak následuje počet vybraných fotek porotou pro daný rok, procento říká, kolik to je z celkového počtu a nakonec číslo, které říká, že do TOP výběru se dostane „každá xxx-tá“ fotka ze zaslaných. O tom, proč fotky do soutěží vůbec posílám a jaké jsou příběhy jejich vniku, najdete na YouTube celkem rozsáhlé povídání …
A co rok 2024?
Rok 2024 bude pro mě z pohledu výprav do světa o dost klidnější. Už za pár měsíců mě snad čeká další návrat do Ekvádoru, v polovině roku do Pantanalu a na závěr roku si možná splním jeden z posledních snů. A jestli tohle vyjde, asi začnu psát paměti. 😀 Mám hodně plánů a novinek, ale jak říká moudré přísloví: „Chcete-li pobavit Boha, dělejte si plány“, budu je uvolňovat postupně, až si budu jist, že žádná vyšší moc si ze mě už nestihne dělat srandu, neb toho jsem si v roce 2023 užil poměrně dost. MOC DĚKUJI za Vaši přízeň a podporu! Pokud chcete sledovat mou tvorbu, nejnovější výjevy ze světa zvířat najdete na INSTAGRAMU | FACEBOOKU | a časem možná opět na YOUTUBĚ.
Přeji Vám všem, aby ten nový rok 2024, který je zatím takový novoučký a čisťoučký, byl symbolem pevného zdraví a splněných přání – velkých i drobných.
Petr Bambousek
Leave a reply